Na tuto nesrovnalost jsem narazila náhodou, když jsem pracovala na něčem úplně jiném. Jedná se o dva kopce na severním výběžku Dlouhého vrchu, oba zalesněné. První z nich (628 m) se nachází naproti horní partii Babinských luk nad bývalou obcí Babiny I. Pod jeho úpatím je malý vápencový lom a jezírko zarostlé orobincem. Nahoru vede klikatá pěšinka a z vybíhající vrcholové skalky jsou pěkné výhledy na Vrchovinu a na Špičák, obzvlášť v jarním období, když nejsou ještě olistěné stromy. Na přiloženém materiálu je označen č.1.

Široký kužel druhého (551 m) se rozprostírá mezi silnicí Staňkovice - Rýdeč, strmým Špičákem (608 m) a Spáleným vrchem (578 m, na většině map nepojmenovaným). Označen jako č.2.

Otázka zní, jak se ve skutečnosti tyto kopce jmenují. Téměř na všech mapách, včetně internetových, zůstává č.1 bezejmenný, existují dokonce mapy, na kterých není vyznačen ani jako kopec. Jednoho dne jsem však otevřela mapu České středohoří a Roudnicko 1:75 000 z r. 2003 a všimla si, že na této mapě se jmenuje a sice Babinský. Vrch č. 2, jinde uváděný jako Babinský, se v této mapě jmenuje Rýdečský. Šla jsem nahlédnout do starého průvodce - České středohoří, turistický průvodce ČSSR, 1985 a vida, i tady jsem našla jméno Rýdečský vrch, cituji doslova ze str. 143: " Dlouhý vrch ..... nejvyšší výšky dosahuje Špičákem v sev. polovině, vyniká tam skupina Rýdečského a Babinského vrchu, ..".

Začalo mne to zajímat a pátrala jsem dál, až jsem natrefila na výstavní projekt "Města, obce, osady a lidé severního Polabí", pořádaný Ústeckou kulturní platformou. Na panelu věnovanému zaniklé obci Babiny I jsem našla, co jsem hledala, kromě zajímavých textů zejména starou, německou mapu, která vnesla do celé záhady jasno a potvrdila pravdivost údajů z mapy České středohoří a Roudnicko.Takže jsem doplnila jména kopců podle ní, Babina Berg - Babinský vrch nad zaniklou obcí Babiny I, Brandberg - dnešní Spálený vrch, na mapách opomíjený, Ridetzki Berg - Rýdečský vrch, dnes mylně uváděný jako Babinský a Spitzberg - nezaměnitelný Špičák. Mapu jsem si dovolila vypůjčit a přiložit a kromě ní ještě jeden z textů - výňatek převzatý z ještě staršího průvodce, než je ten můj a sice z Průvodce Českým středohořím a Dolním Poohřím z r.1962. Přestože v něm autoři upozorňují na nebezpečí přenášení názvů z jednoho kopce na druhý, k záměně bohužel došlo a jak se zdá, tak natrvalo.

Moje téměř detektivní pátrání tím skončilo, zůstal jenom pocit smutku nad úrovní současných map a nad nedbalostí a ignorancí jejich tvůrců. Podaří se někdy tento nepořádek napravit a vrátit kopcům jejich původní jména?

Zdena Vojtíšková, únor 2013