Bentonit je trojvrstvý jílový minerál. Díky tomu má některé specifické vlastnosti oproti ostatním jílům a tím i významné použití např. ve stavebním průmyslu (vrty a zakládaní staveb), metalurgickém průmyslu (výroba slévárenských forem), keramickém průmyslu a využívají se i jeho absorbční vlastnosti např. k sušení nebo jako kočkolit.
Bentonit v přírodě vzniká za specifických podmínek a to rozkladem vulkanických produktů (tufů a láv). Podmínkou jejich vzniku je ale jejich okamžitý pád do vody. Tím dojde k žádoucímu narušení jejich struktury a následně ke vzniku bentonitu. K souběhu těchto parametrů (sopky a jezera vedle sebe) došlo právě na Mostecku. Jeho staří lze datovat ještě před hlavní vulkanickou fázi do starších třetihor, do období eocénu či oligocénu. Uhelná sedimentace je mladší. To je nakonec vidět i na Černém Vrchu mezi Obrnicemi, Želenicemi a Braňany (bod B na mapě), kde je nejvýznamnější těžené ložisko. Ovšem bentonit se vyskytuje i jinde např. u Braňan, Stránců, Liběšic a Chanova, ale se třeba i v podhůří Doupovských hor např. u Kadaně a Hroznětína.
V přírodě se jeho výskyt pozná podle pestrého zbarvení tam, kde dominují barvy hnědá, červená, zelená a modrá. Při pozorném zkoumání lze tyto barvy sledovat i na drobných stavebních a přírodních odkryvech nebo třeba i na krtinách ( od D na mapě).
V současné době je v Českém Středohoří otevřeno jediné ložisko a tím je právě Černý Vrch. V něm v současné době těží Keramost a.s. (bod C na mapě). Vstup do lomu je zapotřebí projednat s touto organizací. Nejlépe se do lomu dostanete ze spojky mezi Mostem a Braňany od severu. Auto je možno zanechat na východním konci letiště (bod A na mapě). Odkud vede panelová cesta přímo do lomu (bod B).
Cestou do lomu míjíte po pravé straně nenápadný vršek. Podle mého názoru jde o zdrojový vulkán, který do jezera dodal sopečný materiál. Částečný odkryv u vrcholku dokládá že se jedná v tomto případě o čedič.
Dále postupujeme do lomu. V současné době je možno v nadloží pozorovat mladší uhlonosné souvrství (miocén). Pod ním jsou vrstvy čerstvého a pod ním i zvětralého čediče, místy protkaného žilkami bílého minerálu (opál, aragonit?). Zvětralý čedič přechází v bentonit, vyskytující se zde v modré barvě. Příležitostně se tu vyskytuje i bentononit hnědý a nebo červený, převážně v nadloží modrého. Intenzitu zvětrávání zde může detailně pozorovat i laik pouhým okem. Protože je lom stále činný, jeho vzhled se stále mění. Jeho vyčerpání a ukončení těžby se však již pomalu blíží. Návštěvu lomu doporučuji výhradně v suchém období, bentonit je silně lepivý.
Ing. Jan Macháček
Most 6. října 2013
Mapa převzata z mapy.cz.
