ceskestredohori.cz
turistický
informační portál

Úvodní strana
Turistika
Encyklopedie
Ubytování a rekreace
Přehled akcí
Obchod / e-shop
Služby
Odkazy
O stránkách
Vyhledat

Zpráva o exkurzi

Linie lehkého opevnění u Bíliny


V sobotu 23. září se za ideálního počasí sešlo u vlakového nádraží v Bílině celkem 22 účastníků exkurze zaměřené na poznání obranné linie předválečného Československého opevnění. Odborným průvodcem nám byl tentokrát Josef Drobný, jeden ze zakladatelů Muzea lehkého opevnění u Hostovic. Prvním cílem exkurze byl bunkr ležící na úpatí vrchu Chlum, který stejně jako ostatní, toho dne navštívené bunkry, náležel k opevněným lehkým objektům vzoru 36. Zde, na tomto dvoustřílnovém bunkru (typ B), jsme byli naším průvodcem zasvěceni do historie výstavby opevnění a jeho technického řešení.

Odsud jsme se vydali zpět přes nádraží k obtížně přístupnému vrchu Kosterlíku, kde jsme měli možnost si prohlédnout další, tentokráte třístřílnový bunkr (typ C), s unikátně řešeným přístupem v podobě 30 m dlouhé, ve skále ražené štoly. Zde nám byly kromě jiného ukázány pozůstatky střeleckých zákopů, které doplňovaly obranný systém tohoto strategickém místa. Poté, co se několik odvážlivců protáhlo střílnovým otvorem a po krátkém odpočinku se naše výprava slanila z příkrého srázu Kosterlíku a vydala se směrem na sever k dalším bunkrům. Ty se nacházejí v prostoru Minšského lesa na okraji hnědouhelného velkolomu. Prvním z nich byl u cesty schovaný, dvoustřílný bunkr typu B. Stejný typ se nacházel i o něco dále, skryt v hustém porostu a ve strženém svahu přímo nad hnědouhelným dolem. Tento objekt, opatřený původními železnými dveřmi, nesl také stopy rypadla na své boční stěně. Zajímavý byl rovněž tím, že díky stržené zemině, byla dobře patrná technologie výstavby základové betonové desky bunkru.

Odsud jsme pokračovali k pátému, poslednímu bunkru naší výpravy. Cetsou se nám skýtal fascinující výhled do povrchového hnědouhleného lomu, který pohltil nejen tvář původní krajiny, ale též řadu lidských sídel a osudů. Dojem z výhledu byl umocněn visutou dřevěnou vyhlídkovou plošinou, umístěnou pod posledním navštíveným bunkrem. Jednalo se opět o dvoustřílnový objekt typu B se stopami původního maskování. Zde byla také ukončena vojensko-historická část naší exkurze a je zde opět třeba poděkovat Josefu Drobnému za podrobný a profesionálně podaný výklad.

Z tohoto místa se již značná část účastníků vydala za vlastními cíli, zatímco hlavní skupina pokračovala do lesní restaurace Kafáč. Odsud se vydalo sedm posledních, posilněných a odpočatých účastníků přes nefungující bílinské lázně ke kostelu Zvěstování P. Marie v Bílíně na Újezdě. Zde nám byla umožněna prohlídka této velmi zajímvé renesanční stavby s vyčerpávajícím výkladem Vítka Honyse z Národního památkového ústavu v Ústí n. L (rovněž velké díky).

Odsud se posledních šest vytrvalců vydalo k poslednímu velkému cíli - vrchu Bořeň. Výstup na tuto dominatní horu stál opravdu za to. Zdolání skalnatého vrcholu s krásným výhledem a všudypřítomným geniem loci byl pro každého skutečnou pochoutkou. Budiž pochválena krása České země... Definitivní a neméně příjemnou tečkou za povedenou exkurzí bylo čekání na vlak v zahradní restauraci u železniční zastávky Bílina kyselka.

za o.s. STŘEDOHOŘÍ SOBĚ

Jiří Šedivý































Encyklopedie > Cestopisy > Exkurze - Linie lehkého opevnění u Bíliny

Úvod
Napište nám 
Copyright
Dolní banner