Tak, jako již několikráte předtím, připravilo občanské sdružení Středohoří sobě další z řady zajímavých exkurzí. Tentokrát se organizátoři zaměřili na památné stromy Ústecka, kterých, jak se ukázalo, není vůbec málo. Na základě avizované akce se přihlásil velký počet zájemců; některé z nich nebylo možno ani z důvodu kapacity autobusu, který zájemce o tuto exkurzi po jednotlivých lokalitách rozvážel, uspokojit. A tak nejen pro ně přinášíme tuto zprávu o proběhlé akci.

Zájemci o zajímavosti přírody Ústecka se shromáždili v sobotu 13. června 2009 již o půl osmé ráno před budovou Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem. Hlavním průvodcem byl pan Bc. Martin Vykouk z ústeckého magistrátu, konkrétně odboru životního prostředí, který má ochranu přírody přímo v popisu práce, a tak byl pro tuto akci osobou přímo povolanou. Exkurze začala přímo v centru Ústí nad Labem , před budovou bývalé školy, nyní budovy Muzea Ústí nad Labem, na okraji Smetanových sadů. Zde se účastníci seznámili se dvěma exempláři břestovce západního (Celtis occidentalis), který původně pochází se Severní Ameriky. Zde byl sázen při stavbě této budovy v r. 1876. Další břestovce západní, ne ovšem takového stáří a vzrůstu, bychom mohli najít např. v okolí zámečku Větruše.

Další zastávkou byl bývalý zámecký park v Trmicích, který bohužel postupem doby a „civilizace“ ztratil většinu ze své původní rozlohy a krásy. Přesto i tam lze nalézt památný strom, tentokráte exemplář buku střihanolistého (Fagus sylvatica) v areálu kynologického klubu.

Třetí zastávkou byly památné Stadice, místo známé snad všem Čechům ze starých bájí a pověstí. Zde, nad památným královským pramenem, ke kterému vede červená turistická značka, stojí nejvyšší památný strom Ústecka – 28 metrů vysoká lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Cesta k ní je malebná a klikatá podél říčky Bíliny (Bělé) a všem příchozím poskytuje příjemný stín a pohodu v duši. Však zde také někteří z poutníků nebyli poprvé a někteří zcela jistě ne naposledy. Někdo se snažil vše zdokumentovat a ulovit zajímavé obrázky nejen od památné lípy, ale ze Stadic vůbec – od barokní sochy na návsi počínaje a zachovalou hrázděnkou na okraji návsi konče.

Přes další město, Chabařovice, pokračovala exkurze za dalšími svými cíli. Zde, v Chabařovicích na soukromém pozemku, jsme obdivovali zvláštní a pro nás exotický exemplář, tentokráte jilmu drobnokvětého (Ulmus parviflora) původem z mekky ikebany, z Japonska. Svým vzrůstem a habitem koruny zdálky některým účastníkům připomínal spíše stříhaný jehličnan, ale to nás jen obratně mátl. Ve skutečnosti oplývá velkým množstvím drobných a hustě u sebe posazených špičatých tmavozelených lístků, přičemž jeho koruna je spíše rozložitá a kmen nikterak vysoký. Jeho stáří je odhadováno na cca 100 let a v republice jsou známy pouze 4 exempláře.

Další zastávkou na pečlivě naplánované trase byl tzv. „Chlumecký dub“, strom, který v soutěži „Strom roku 2003“ obsadil 5. místo. Stojí na zaniklé hrázi bývalého rybníka mezi Chabařovicemi a Chlumcem, v nejnižším místě probíhající komunikace, po které jezdí někteří řidiči takovou rychlostí, že ani nemohou postřehnout, okolo jakého velikána právě projíždějí. Však také náš průvodce musel použít technickou pomůcku na to, aby všichni zajímavé informace o tomto dubu letním (Quercus robur) dostatečně slyšeli. Tento nejstarší „ústecký“ dub dosahuje výšky 23 metrů a jeho obvod, který se vždy měří ve výšce 130 cm nad zemí, je 580 cm. Sami jistě uznáte, že je to opravdu kousek, který si zaslouží náležitou ochranu.

Další v řadě byla jedna 18 m vysoká „dáma“, a to lípa srdčitá (Tilia cordata), stáří cca 200 let, ve stráni nad Kočkovem (Chuderovem), která nám trošku provětrala plíce, protože se nám nenabídla jen tak zadarmo. Výšlap k ní nás přeci jen trochu námahy stál, ale ten výhled! Na azurově modré obloze nebylo ani mráčku a zdáli na nás jako pravěký menhir vykukovala sluncem osvícená strmá skaliska vrchu Bořeň (539 m n.m.), známého to přírodního útvaru s výskytem vzácných rostlin. Výhled byl opravdu skvělý až do velkých dálav, stejně tak jako na údolí rozprostírající se před námi.

Další „chlapík“ na nás čekal, a to už cca 250 let před nynější správní budovou Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, v ulici Sociální péče. Tento dub letní byl vysazen v místě, kde byla dříve samota zvaná „Na Kabátě“; jeho současná výška je 21 metrů a obvod kmene 282 cm. Za památný strom byl díky aktivitě ústeckého magistrátu vyhlášen v roce 2006.

Stále dychtiví „účastníci zájezdu“ se pak s autobusem přesunuli na okraj města Ústí nad Labem , a to do Skorotic, Božtěšic a Žďáru. Zde na nás čekaly lípy – ve Skoroticích právě kvetoucí skromně ve skupince za kostelem u fary, ukrývajíce ve svém středu tesaný kamenný podstavec s Ježíšem na kříži. Jak jsme se dozvěděli, lípy jsou vysoké cca 16 a 24 m s obvodem kmene cca 300 cm a stářím cca 250 let. V Božtěšicích je tzv. „lípa se zvoničkou“. Její stáří je odhadováno na cca 200 let, obvod kmene je 422 cm. Ve Žďáru, ve stráni nad samotou č.p. 3, jsme se prostřednictvím našeho průvodce seznámili se zajímavým úkazem , tzv. „rozpadem koruny“ místní lípy, kdy strom následně postupně sám uzavírá vzniklé rány a dutiny (kalusuje), takže v tomto případě není možné správně určit obvod ani stáří stromu.

Po zasloužené přestávce na odpočinek a rychlé občerstvení v Božtěšicích jsme se přesunuli dále. V Arnultovicích na návsi nás majestátně uvítala tzv. „Arnultovická lípa“, 2. největší strom na Ústecku co se obvodu týče (610 cm) Její stáří je odhadováno na cca 450 – 500 let, disponuje výškou 16 m. Lípa má široce rozvalenou korunu a traduje se, že dříve sedávali v této koruně hrající muzikanti – ve stavení přímo nad touto lípou bývala hospoda.

Další lípy na nás čekaly v Chuderovci (lípa velkolistá ) u průchozí komunikace a v Žežicích (lípa malolistá) u hřbitovní zdi. Tato vzhledem k jejímu stavu musela být zabezpečena tzv. bezpečnostní vazbou, aby se zabránilo možnému poškození stromu. Odhad stáří obou lip se pohybuje okolo cca 250 let; výška lípy v Chuderovci je 22 m, obvod kmene 326 cm. Výška lípy v Žežicích je 23 m a obvod kmene 488 cm. Smutně působil zpustlý hřbitov okolo žežického kostela sv. Petra a Pavla, zpod vysoké trávy občas vykukovaly špičky náhrobních kamenů, jakoby se bály připomenout…

Ze Žežic jsme se navrátili zpátky „do civilizace“, konkrétně do Neštěmic, kde jsme si u hlavní silnici prohlédli dub letní ve výborném zdravotním stavu, s klíčivými semeny. Tento dub je cca 250 let starý, vysoký 25 metrů a s obvodem kmene 360 cm. V Neštěmicích je možno také zhlédnout další lípu, tentokrát velkolistou, a to na rozhraní ulic Opletalovy a Národní. Jak jsme se při výkladu dozvěděli, je to vůbec nejstarší strom na území města Ústí nad Labem – cca 320 – 350 let starý. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a umístění blízko komunikace pro pěší i automobily musela však být před časem část koruny tzv. snesena, tzn. že jeho výška byla zkrácena cca o 1/3. Dále bylo investováno do bezpečnostních vazeb, ošetření stromu a dezinfekce stávajících dutin. Vzhledem k umístění a životním podmínkám stromu tato lípa, který je vysoká cca 17 m a má obvod kmene 350 cm, již na obvodu kmene dále nepřirůstá.

V Neštěmicích jsme se zastavili u dalších 2 tzv. neštěmických lip, a to u školy, která stojí v místech bývalého statku sedláka Franze Seicheho. Informuje o tom text na kovové tabulce u kamenného kříže poblíž těchto památných lip. Jejich stáří se odhaduje na cca 150 let, jejich výška je 24 a 19 m, obvod kmene 288 a 214 cm. Další 4 památné lípy jsme si mohli prohlédnout u potoka naproti přes silnici. V Neštěmicích je však ještě další památná lípa, a tu nám Martin Vykouk představil u tzv. „zvoničky v Neštěmicích“. Je velmi vitální, má klíčivá semena, ač její stáří je odhadováno na cca 200 – 250 let při výšce 25 m a obvodu kmene 339 cm.

To už se výtečně připravená exkurze chýlila k závěru a nás ještě čekala další lípa, tentokrát lípa malolistá u zastávky v Mojžíři na původní návsi této osady. Její stáří je cca 150–180 let, výška 17 m a obvod kmene 215 cm. Poslední zastávkou u památných stromů byla taktéž lípa malolistá v Mojžíři, tentokráte schovaná za paneláky na bývalém palouku, kam jsme se však museli téměř prodírat mezi křovisky. Odměnou nám byla lípa 20 m vysoká, s obvodem kmene 275 cm a stářím cca 150 – 200 let.

Jako bonus na závěr nám Martin Vykouk představil ještě zajímavé stromy v areálu parku zámku v Krásném Březně. Byl mezi nimi zajímavý a vzrostlý jírovec maďal (nebo také kaštan koňský - Aesculus hippocastanum L.), původně z Balkánu; krásný a zajímavě rostlý exemplář mnohostranné dřeviny - dřínu, který je teplomilný, ale jak někteří bystří návštěvníci poznamenali, roste i na Milešovce. Možná si někteří z vás vzpomenou či uvědomí, že z jeho krásně zbarvených plodů – oválných bobulek - se vyrábí marmeláda s množstvím zdraví prospěšných látek. Pokud výroba marmelád patří mezi vaše oblíbené činnosti, můžete se zúčastnit každoroční soutěže o nejlepší marmeládu – tzv. „středohořského jamování“ – která se bude opětovně konat v listopadu tohoto roku.

Co říci na závěr? Snad jen to, že sobotní akce byla vydařená od začátku až do konce, všichni účastníci byli spokojeni, což v závěru exkurze ocenili i zaslouženým potleskem pro Martina Vykouka a potažmo pro celé občanské sdružení Středohoří sobě.

zapsala:

Zdena Kovářová