ceskestredohori.cz
turistický
informační portál

Úvodní strana
Turistika
Encyklopedie
Ubytování a rekreace
Přehled akcí
Obchod / e-shop
Služby
Odkazy
O stránkách

ČLÁNKY A PŘÍSPĚVKY

Letecké nálety na Ústí nad Labem a okolí za druhé světové války

autor Josef Drobný, květen 1997

1. Úvod

Po mnichovské dohodě r. 1938 bylo Ústí nad Labem jako součást Sudet připojeno k Říši. Od vypuknutí války 1.9. 1939 do prosince 1944 bylo město ušetřeno ničivých válečných událostí. Ústecký průmysl, především dnešní Armaturka [1], se částečně přeorientovala na válečnou výrobu, ale šlo spíše o průmysl druhořadý. Po napadení SSSR nabyl na významu především ústecký železniční sytém, přes který proudily zásoby na východní frontu pro německou skupinu armád Mitte (Střed). Tyto skutečnosti se staly motivem náletů. Ústecká odbojová skupina Bohumila Bachury už v roce 1941 zpracovala podrobný plán Ústí se zakreslením všech vojensky a politicky důležitých objektů, který byl pak přes Prahu poslán do Londýna [2], a tak bomby dopadaly až na výjimky přesně. Do války proti Německu byly mimo jiné vtaženy Velká Británie (3.9. 1939), SSSR (22.6. 1941) a USA (11.12. 1941), které se podílely na spojenecké bombardovací ofenzívě 1943-45. Bombardování Ústí bylo součástí této ofenzívy, na které měly největší podíl USA a Velká Británie. Sovětské letectvo využívalo jen 5% svých kapacit ke strategickému bombardování a bylo nasazováno především pro potřeby fronty. To je také důvod, proč se objevilo na obloze nad Ústím až s přiblížením frontových linií. Na samém konci války bylo Ústí přeplněno značným počtem německých uprchlíků z vybombardovaných měst a z východních oblastí Německa, kam se blížila Rudá armáda, válečných zajatců, politických vězňů a totálně nasazených českých dělníků z Protektorátu. To přispělo ke značným ztrátám na životech především z řad civilního obyvatelstva a válečných zajatců, kterým bylo nacisty zabraňováno se ukrývat v protileteckých krytech [3].

2. Přehled náletů

PRVNÍ NÁLET NA ÚSTÍ N.L.
sobota 16.12. 1944, krátce po 12:00 nálet britských bombardérů

DRUHÝ NÁLET NA ÚSTÍ N.L.
sobota 14.4. 1945 nálet hloubkařů [4]

TŘETÍ NÁLET NA ÚSTÍ N.L.
úterý 17.4. 1945, po 14:00 nálet anglo-amerických bombardérů

ČTVRTÝ NÁLET NA ÚSTÍ N.L.
středa 18.4. 1945, kolem 10:00 nálet hloubkařů

PÁTÝ NÁLET NA ÚSTÍ N.L.
čtvrtek 19.4. 1945, po 11:00 nálet anglo-amerických bombardérů - poslední nálet na město

NÁLET NA CHLUMEC A TELNICI
úterý 8.5. 1945, ve 14:00 nálet sovětských letců [5]

2.2. První nálet na Ústí n.L.

Náletu z 16.12. 1944 předcházelo poněkud více leteckých poplachů, neboť bombardéry musely čekat na rozptýlení mlhy nad městem. Po zlepšení viditelnosti kolem poledne začaly dopadat nejen první bomby, ale také letáky tištěné v německé řeči s textem: Aussig ist ein finsteres Loch, aber wir finden es doch. (Ústí je tmavá díra, ale my ho přesto najdeme) [6].
škody:
centrum: lehce poškozeny vily u trati (Labská, nyní Pražská ulice), větší škody - zásah rafinerie cukru
Střekov: zničení dvou vilek s obyvateli, poškození několika obytných domů a bývalé české školy, zásah seřaďovacího kolejiště a kotelny Schichtovy továrny
ztráty na životech: 21 obyvatel [7]

2.3. Druhý nálet na Ústí n.L.

Jedná se o nálet hloubkových letců 14.4. 1945, při němž došlo v Ústí nad Labem k dalším obětem na životech [8]

2.4. Třetí nálet na Ústí n.L.

Ve 12:30 17.4. 1945 byl hlášen první letecký polach a před 14:00 přiletělo od jihu několik bombardovacích svazů a otočilo se nad chemičkou. Bylo to 87 Fortressů od 4. BW [9]. Cílem bombardování bylo zničit dopravní tepny. Po 14:00 [10] dopadaly první těžké bomby na nádraží mezi lokomotivy a pozabíjely mnoho zde pracujících vězňů. Bombardéry se otáčely až nad pivovarským komínem, který byl zřejmě bodem obratu cesty. Materiál shozený během 18-ti minut vytvořil bombový koberec, který však postihl především okrajové části města, zhruba na čáře Hostovice-Větruše, a druhý na čáře předlický kostel - Mariánská skála [11].
škody:
nádraží: těžké poškození železničního uzlu pod Větruší a seřaďovacího nádraží (vytrhané kolejnice, zničené skladovací prostory, převrácené lokomotivy a vagóny s válečným materiálem, poškození pilířů na železničním mostě)
centrum: Přímé zásahy a totální zničení: meziměstská telefonní ústředna na poštovním úřadě 1, radnice, ulice Solná, U kostela, Zahradní, U Jeptišek, Malá hradební, Na Ostrově. Částečné zásahy: ulice Brněnská, Pařížská, Horova, Bratislavská, Stroupežnického, Velká hradební, Dlouhá, Příčná, U trati, Revoluční, Bílinská, U nádraží, Na Větruši, Pražská, Střelecká, Trmická, Lidické náměstí (obytné domy, sídlo kriminální policie, ústecká knihovna a čítárna, budova okresního vedení NVS, sídlo strany NSDAP).
Zásahy průmyslových objektů: Durschmidtova továrna na barvy a laky, Munzerova huť, továrna na plechové nádobí, firma Kreibich, výroba zdravotnických potřeb, firma Schaffer a Budenberg.
Střekov: zásah školní budovy, v té době kasárna SS [12].

2.5. Čtvrtý nálet na Ústí n.L.

Jedná se o nálet hloubkařů z 18.4.1945 s úkolem fotografického průzkumu účinku bombardování z předešlého dne. Letadla letěla nízko a střelbou z palubních kanonů vyřadila z provozu lanovku [13] z chemického závodu do Chabařovic a odstřelila tři lokomotivy [14]. Nálet nebyl hlášen v důsledku zničení telefonní ústředny z předchozího dne, ale obešel se bez ztrát na životech.

2.6. Pátý nálet na Ústí n.L.

Letecký polach 19.4. 1945 byl byl hlášen před 10:00 [15]. Krátce před 11:00 od jihu přilétla skupina sedmi letadel a vedoucí letadlo shodilo v místech nad tokem Labe a hlavním nádražím značkovací kouřovou bombu a označilo tak místo, kam zbylé bombardéry vysypaly svůj smrtonosný náklad. Tato skupina letadel byla první vlnou bombardérů. Nálet trval 25 minut a účastnilo se ho celkem 54 letadel [16] v osmi vlnách, které bombardovaly různé části města. Jednalo se stroje 490. BG, která před návratem na základnu v Itálii během akce ztratila čtyři bombardéry, jejichž posádky byly většinou po seskoku zavražděny [17].
škody:
1.vlna: poškození železniční tratě směrem na Prahu, železničního mostu, přístavního zařízení a potopení několika říčních člunů
2.,3.,4.vlna: útok na železniční systém pod Větruší, při tom těžce postiženy blízké ulice: Labská, Na Větruši, Na Ostrově, Střelecká, Bílinská, Trmická (dnešní Žižkova), Solní, U kostela, Zahradní, Malá hradební, Jeptišská, Revoluční - shoz trhavých bomb.
5.-8.vlna: útok na seřaďovací nádraží a jeho objekty, opět byl vytvořen koberec trhavých a zápalných pum živený 25 minut, který nádraží s okolím těžce poškodil; požáry po náletu: továrna na barvy a laky, huť, dílna pekaře Kratochvíla, železniční dílny, lokomotivní depo, chemická továrna [18].

2.7. Důsledky dubnových náletů na Ústí n.L.

Při dubnových náletech bylo mimo železničních objektů zničeno 165 domů, těžce poškozeno 65, středně 85, lehce přes 500 objektů, podle tehdejších zpráv zahynulo asi 1200 lidí [19] a několik set jich bylo bez přístřeší. Celkový život města byl ochromen. Postiženy byly městské komunikace. V jižní části města, do Vaňova a Předlic se vůbec nedalo jezdit, pouliční městská dráha byla přerušena. Značně porušeno bylo vodovodní a kanalizační potrubí. Životy občanů ohrožovaly narušené zdi, které hrozily zřícením, a velké množství nevybuchlých bomb o váze 250 a 500 kg [20], které byly pomalu odklizovány vězni z Litoměřic. Také vychýlení věže ústeckého kostela spadá do těchto dnů. Hlavní cíl opakovaných náletů - železniční křižovatka, byla sice těžce poškozena, ale nacistům se však podařilo obnovit železniční provoz už několik hodin po bombardování [21]. Nálety měly na německé obyvatele demorlizující účinek. Obyvatelstvo si již uvědomovalo, že konec války je otázkou několika dní.

2.8. Nálet na Chlumec a Telnici

Nálet z 8.5. 1945 byl zásahem sovětskáho letectva proti ustupujícím německým kolonám, které se snažily přes Chlumec, Telnici a Nakléřov překročit Krušné hory a dostat se tak do amerického zajetí [22]. Před 14:00 se však utvořila u chlumeckého zámku zácpa, kterou zapříčinili obyvatelé Chlumce, kteří se dozvěděli, že je v zámku vyrabovatelný sklad potravin. Ve 14:00 začali Chlumec a Telnici bombardovat sovětští letci. Byla zasažena zámecká jízdárna a jedna bomba dopadla přímo do davu. V Chlumci byly zasaženy asi 3 domy, zahynulo 80 lidí [23], jejichž ztráta byla naprosto zbytečná. Také v Telnici bylo zasaženo několik domů, avšak nebyly zde ztráty na životech. Téhož dne Německo kapitulovalo.

3. Závěr

Letecké nálety na Ústí nad Labem sice s sebou přinesly určitou míru škod (Ústí se stalo vedle Plzně nejvíce válkou poškozeným městem v naší republice [24]), ale nemůžeme je účinkem srovnávat s některými německými protějšky např. Drážďanami. Vyplývá to i z fotodokumentace, která se dochovala. Je z ní zřetelně vidět, že celkově obraz města nálety téměř vůbec neutrpěl. Naopak nejvíce utrpěl v dobách míru za velkých přestaveb socialismu, které jsou důkazem nezodpovědnosti minulého režimu s pohrdáním lidskými hodnotami, které nemá v dějinách obdoby.

Poznámky

[1]  Dějiny Ústí nad Labem, str. 314.

[2]  Toman, Nálety, str. 402. František Toman (*28.5.1902 Ústí n. L., +26.4.1986 Ústí n. L.), ústecký Čech, povoláním hodinář a během druhé světové války aktivní účastník domácího odboje – Kaiser, str. 17.

[3]  Piffl, str. 8.

[4]  Tento nálet Toman neuvádí.

[5]  Všechny údaje - Toman, Nálety, str. 399.

[6]  Toman, Nálety, str. 400.

[7]  Dějiny Ústí nad Labem, str. 314.

[8]  Piffl, str. 8, Kaiser, str. 17.

[9]  Rajlich, str.114.

[10]  Toman, Nálety, str. 401. Piffl uvádí první poplach v 10:30 a dopad první bomby přesně v 12:44. Rajlich uvádí čas mezi 14:45 a 15:01

[11]  Piffl, str. 8.

[12]  Toman, Nálety, str. 401-403.

[13]  Toman, Nálety, str. 403.

[14]  Piffl, str. 9.

[15]  Toman, Nálety, str. 404. Piffl uvádí poplach v 11:45.

[16]  Toman, Nálety, str. 404. Piffl a Bericht uvádí počet 200 letadel, což je nadsazené.

[17]  Podle Rajlicha (str. 120-121) se jedná se o:
B-17G 43-38048 z 849. squadrony – sestřelen proudovým Me 262 ve 12:35 u Sýkořic (okr. Rakovník)
B-17G 43-38135 z 849. squadrony – zřítil se v 12:55 pravděpodobně u Marienbergu v Krušnohoří
B-17G 43-38078 z 849. squadrony – sestřelen Me 262 kolem 12:50 na Benešovsku
B-17G 43-38701 z 850. Squadrony – sestřelen Me 262 v 12:30 poblíž Sestrouně (okr. Benešov) 8 letců z posledních dvou strojů dopadlo na padácích do prostoru benešovského cvičiště SS, kde byli ještě téhož dne na rozkaz velitele Alfreda Karasche zastřeleni.

[18]  Toman, Nálety, str. 404-408.

[19]  současné údaje (Dějiny města Ústí nad Labem) udávají jako počet obětí číslo 512.

[20]  Toman, Nálety, str. 406.

[21]  Dějiny Ústí nad Labem, str. 315.

[22]  Toman, Nálety, str. 408-409.

[23]  přesný počet není znám, podle Tomana svědkové určují počet mezi 63 a 84 lidí.

[24]  Dějiny Ústí nad Labem, str. 315.

Použité materiály:

  • Toman, František: Nálety na Ústí n.L., Chlumec a Telnici za II. světové války - Ústecký sborník historický 1983, str. 399-410 (upravil Ivan Martinovský a lektoroval Doc. PhDr. Jiří Tůma)
  • Kaiser, Vladimír: Pamětní spis Zpráva o leteckých náletech na Ústí nad labem a okolí v letech 1944-45
  • Doc. Ing. arch. Dr. techn. Piffl, Alfréd: Kronika města Ústí nad Labem za válečná léta 1938-45, 1947 originál - Archiv hlavního města Prahy, kopie - Archiv města Ústí nad Labem, poř. č. 27319, ev. č. 2328
  • Bericht uber die Luftangriffe am 17. und 19. April 1945. Aussig, am 22. April 1945, fond AMÚ - spis K 10/22, XIII/1ss
  • kolektiv autorů - Dějiny Ústí nad Labem, 1995
  • Rajlich, Jiří: Mustangy nad Protektorátem – Operace britského a amerického letectva nad českými zeměmi a německá obrana, nakl. MBI, 1997


Encyklopedie > Historie >Nálety na Ústí n. L. a okolí za II. světové války


Úvod
Napište nám 
Copyright