Sestavit žebříček nejvyšších vrcholů není zdaleka tak jednoduchou a jednoznačnou záležitostí, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zcela největší problém spočívá v definici vrcholu: konkrétně jde o to, jaký boční výběžek nebo kterou nevýraznou bezejmenou vyvýšeninu lze ještě považovat za vrchol a kterou už ne. Dalším problémem je použití vhodného zdroje pro sestavení žebříčku vrcholů. Je totiž zcela zřejmé, že čím podrobnější mapové listy (např. 1:10 000) budeme používat, tím více bude přibývat vstupních údajů (vyvýšeniny, kóty, místní názvy atd.). Proto bylo nutné přistoupit k určité redukci: za vstupní zdroj pro sestavení žebříčku byla určena osvědčená edice turistických map Klubu Českých turistů[1], které jsou svým zpracováním velmi kvalitní. Pro definici vrcholu byly stanoveny následující čtyři parametry: a) přítomnost kóty, b) přítomnost názvu, c) minimální vzdálenost 1 km vzdušnou čarou od nejbližšího vyššího vrcholu d) minimální výška 30 m oproti okolnímu terénu po celém obvodu vrcholu ( odpovídá přibližně třem uzavřeným vrstevnicím po 10 m). Všechny vrcholy, které splnily alespoň 2 z takto stanovených podmínek, byly zařazeny do tabulky nejvyšších vrcholů Českého středohoří, ostatní nebyly dále brány v potaz [2]. I tak zde ale zůstalo několik sporných míst, ke kterým se vyjádříme níže (viz poznámka v tabulce).

Pro úplnnost zbývá ještě doplnit, že v tabulce nejsou uvedeny ty vrcholy, které jsou podle některých geomorfologických pojednání řazeny do Českého středohoří, avšak z administrativního hlediska náleží již do CHKO Lužické hory (např. Polevský vrch (626,4m) u Nového Boru).

Pořadí Název[3] Výška [3] Poznámka   1 Milešovka 836,6 Bez konkurence nejvyšší hora Českého středohoří, jako jediná přesahuje nadmořskou výšku 800 metrů 2 Hradišťany 751,6 Zajímavostí je pravěké hradiště umístěné na plochém vrcholu 3 Pařez 735,6 Na vrcholu rozpadající se torzo kamenného tarasu (bývalé vyhlídkové místo?). Na samotný vrchol nevede dnes značená stezka, v sedle mezi Pařezem a Klečí prochází modrá značka z Lukova do Černčic. 4 Sedlo 726,4 Nejvyšší hora Verneřického středohoří a zároveň nejvyšší hora Č. Středohoří na pravém břehu Labe. Úžasný výhled, přes podélný vrchol vede jediná "hřebenová" trasa Českého středohoří. 5 Ostrý 718,7 Sousední hora Hradišťan. Leží nad Červeným Újezdem, pod zalesněným vrcholem prochází červeně značená trasa. 6 Kleč 718 Velmi plochý vrchol a proto asi také panují značné rozdíly v určení jeho výšky: 718,2 m (vojenské mapování) a 720,9 m (základní mapování[4]). Je možné, že se první údaj vztahuje ke geodeticky vyznačenému vrcholu, zatímco druhý údaj představuje skutečně nejvyšší bod plochého návrší. Pokud by byl druhý údaj správný, posunula by se Kleč na páté místo před Ostrý. Dostupnost Kleče je obdobná jako u Pařezu, v jehož těsné blíkosti se nachází. 7 Kletečná 705,9 Tyčí se v sousedství Milešovky jako její mladší sestra s velmi elegantním symetricky špičatým tvarem. Leží nad stejnojmennou osadou Kletečná, odkud lze na vrchol vystoupat po cestě značené kamennými mužíky. Vzrostlá vegetace na vrcholu umožňuje pouze částečný výhled. 8 Lipská hora 688,5 Mohutná hora s atraktivním kuželovitým tvarem, nad Medvědicemi, z jejího vrcholu nádherný výhled, na vrchol vede odbočka z červeně značené turistické trasy vedoucí z Medvědic do Lhoty. 9 Buková hora 683,3 Druhou nejvyšší horu Verneřického a pravobřežního středohoří mají zdejší obyvatelé spojenu zejména s mohutnou betonovou věží televizního vysílače. Málokdo ale ví, že tato hora, položená mezi kaňonem řeky Labe a náhorní plošinou u Verneřic, má vedle skalnatého vrcholu se zanmenitým výhledem (Humboldtova vyhlídka) také horskou boudu s občerstvením. 10 Kočičí vrch 679 Relativně nevýrazný zalesněný vrch nad modře značenou trasou vedoucí z Bukové hory do Rychnova. 11 Bukový vrch [5] 678,6 Jeden z řady vrcholů mohutného horského masivu, soustředěného kolem rybníku Březina mezi Milešovem a Kostomlaty. 12 Vrchovina 676,5 Nevýrazné návrší asi 1 km východně od spojnice mezi Lbínem a Čeřeništěm. Je nejvyšším bodem masivu tzv. Dlouhého vrchu, který se odsud táhne ke Křížovému vrchu nad Žitenicemi. 13 Milešovský kloc 674,4 Výrazná zalesněná hora nad Milešovem, která vybíhá horského masivu soustředěného kolem rybníku Březina. 14 Hlaváč 674,3 Jeden z řady zalesněných vrcholů mohutného horského masivu soustředěného kolem rybníku Březina. 15 Kukla 673,9 Zalesněný vrch s vysílačem mezi Tašovem a Malečovem. Na vrchol vede cesta odbočující sem ze silničky, která vede do nejvýše položené osady Českého středohoří - Němčí. 16 Trpasličí kameny 671 Nevýrazný vrchol jižně od Malečova v sousedství Kukly. Kolem prochází červeně značená turistická trasa vedoucí od hradu Střekova do Němčí. 17 Materlík 667,9 Nevýrazné návrší při cestě mezi vrcholem Bukové hory a rozhlednou u Náčkovic. 18 Táhlina 670 Další z problematických vrcholů i když kopec sám o sobě je dosti výrazný. Kóta 656 m uvedená na mapě se jednoznačně nevztahuje k nejvyššímu bodu ale k výběžku situovaného východně od skutečného vrcholu. Nejvyšší bod hory dosahuje podle vrstevnic výšky okolo 670m. Táhlina se nachází mezi Lukovem Medvědicemi v sousedství Lipské hory. 19 Mravenčí vrch 660 Nad vsí Lukov. Jeden z řady zalesněných vrcholů mohutného horského masivu soustředěného kolem rybníku Březina. 20 Široký vrch 658,8 Zalesněný vrchol jihozápadně od Malečova. Kolem prochází červeně značená turistická trasa vedoucí od hradu Střekova do Němčí. 21 Dlouhý vrch 655,1 Zalesněný vrchol uprostřed stejnojmenného táhlého masivu, jehož nejvyšším bodem je Vrchovina. Kolem vrcholu prochází modře značená turistická trasa vedoucí ze Lbína do Litoměřic. 22 Skalka 652,3 Jeden z řady zalesněných bočních vrcholů v masivu Hradišťany. 23 Zvon (Francká hora) 649,9 Výrazná hora s mohutnou skalnatou stěnou západně od osady Černčice pod Milešovkou. 24 Kozí hřbet 647,1 Jeden z řady zalesněných bočních vrcholů v masivu Hradišťany. 25 Štěpánovská hora 646,8 Ostroh Štěpánovské hory vybíhá z masivu soustředěného kolem rybníku Březina. Závěr tohoto ostrohu je označen kótou 620,9. Skutečný, avšak nepříliš výrazný vrchol dosahuje podstatně vyšší nadmořské výšky. Podobně jako na Hradiš'tanech i zde se nacházelo pravěké hradiště. Jak název napovídá, ční tato hora nad Štěpánovem, nedaleko prochází modrá značka z Lukova do Černčic. 26 Kameník 640,9 Zalesněné návrší jižně od Kamenického Šenova, v blízkosti vrcholu prochází žlutě značená trasa z Práchně do Volfartic. 27 Varhošť 638,9 Výrazný zalesněný vrchol, známý zejména díky věhlasné rozhledně s úžasným výhledem do kraje. 28 Kamenný vrch - jižní vrchol 638,7 Problematický zalesněný dvojvrchol západně od cesty mezi Čeřeništěm a Němčím. Do tabulky byl zařazen pouze výraznější jižní vrchol, neboť jeho severení výběžek dosahující o něco větší nadmořské výšky (kolem 650) nesplňuje, byť těsně, požadovaná kritéria pro tento výběr. 29 Solanská hora 637,7 Výrazná hora s nádhreným rozhledem v sousedství zříceniny hradu Oltářík (Hrádek) u Děkovky. 30 Kotolský vrch 636 Jeden z řady bočních vrcholů v masivu Hradišťany. 31 Kupa 634,8 Zarůstající návrší nad silnicí jižně nad osadou Čeřeniště 32 Vimperk 633,2 Volné návrší přes které prochází silnice spojující Lbín a Čeřeniště. 33 Česká skála 629,2 Jihovýchodně od Kamenického Šenova, v sousedství o něco vyššího Kamenného vrchu. Místo je značeno jako bod dalekého rozhledu, na vrchol vede odbočka z modře značené turistické trasy z Práchně do České Lípy. 34 Badharreberg [6] 628,3 Zalesněný vrch mezi Ovčárnou, Tašovem a Čeřeništěm. 35 Skřivánčí vrch 625,9 1 km západně od Němčí. Je součástí mohutného labského kaňonu i známé Průčelské rokle, která prochází jeho severním úbočím. 36 Na Koruně [7] 624,7 Holý vrchol západně nad Blankarticemi tvoří závěr hřbetu, který se táhne od Rychnova. 37 Medvědí vrch [8] 623,4 Holývrchol severovýchodně od Rychnova. 38 Slukovský kopec 622,2 Téměř holé návrší jihovýchodně od Rychnova nese název po zaniklé vsi, která se pod ním nacházela. 39 Stráž 621 Holé návrší jižně od Rychnova v sousedství Slukovského kopce. 40 Dlouhý vrch / Třtín 618 Nižší vrchol v masivu Solanské hory. Nachází se blíže ke zřícenině hradu Oltářík (Hrádek) u Děkovky. 41 Pákova hora 617,1 Zalesněný vrchol mezi Lipskou horou a Hradišťany. 42 Velká skála 617 Výrazný skalnatý výběřek ve svahu Mravenčího vrchu nad vsí Lukov. 43 Javorský vrch 616,7 Téměř zcela holý podélný vrch mezi Slavošom a Javory, kterým prochází žlutě značená turistická trasa. Je nejvyšším vrcholem té části Českého středohoří, která se nachází na na levém břehu řeky Bíliny i Labe. 44 Rozhledna Náčkovice 616,4 Bezejmenný nevýrazný vrchol s kamennou rozhlednou severně nad silnicí mezi Mukařovem a Náčkovicemi. 45 Setenka 612 Zalesněný vrchol mezi Lipskou horou a Hradišťany. 46 Špičák 608,4 Velmi výrazný špičatý vrchol asi 1 km jižně od Ovčárny u Tašova. 47 Stříbrný vrch 606,8 Výběžek z mohutného horského masivu soustředěného kolem rybníku Březina, situovaný východně od Kostomlat. 48 Velký Obr 603,4 Jeden z řady zalesněných bočních vrcholů v masivu Hradišťany. 49 Krkavčí vrch 603,2 Částečně zalesněné návrší severovýchodně nad Verneřicemi. 50 Pohorský vrch 601,1 Volné návrší mezi Pohorskem a Mukařovem tvoří jihovýchodní ohraničení Verneřické kotliny. 51 Strážný vrch 601 Vypíná se východně nad Merbolticemi, nádherný výhled umožňuje rozhledna vybudovaná na místě starší zřícené předchůdkyně. 52 Kamenná hora 601 Nejvyšší bod velmi dlouhého, tzv. Sokolího hřbetu, který se táhne od labského kaňonu mezi Velkým a Malým Březnem směrem k Bláhovu a Doubravicím. Přes vrchol prochází zeleně značená turistická trasa.

Na závěr ještě trochu statistiky. Z uvedeného přehledu vyplývá, že jedna hora převyšuje nadmořskou výšku 800 m, dalších šest se dostalo přes hranici 700 m. Nadmořskou výšku 600 m pak převyšuje ještě dalších 45 vrcholů. Z deseti nejvyšších se jich 7 nachází na levém břehu řeky Labe, tři na pravém. Pokud ale vezmeme v potaz všechny vrcholy, které přesahují výšku 600 m, nalezneme jich na olevém břehu (25) o dva méně než na pravém (27).

Pokud si představíme, že České středohoří zalije moře do výšky šestset metrů, vznikne nám zde nádherné "Středohorské souostroví" s šesti velkými ostrovy a řadou menších ostrůvků a útesů. Největší ostrov by byl soustředěn kolem Bukové hory (cca. 7,4 km²), Hradišťan (5,1 km²), Pařezu (4 km²), Vrchoviny (2,9 km²), Kukly (2,4 km²) a Milešovky (0,9 km²), která by se pyšnila dokonale kruhovým tvarem.

[1]České středohoří východ, mapa 1:50 000, Edice Klubu Českých turistů č. 11, Praha 1995
České středohoří západ, mapa 1:50 000, Edice Klubu Českých turistů č. 10, Praha 2007

[2] Nejvíce takovýchto vrcholků a výběžků, které neprošly sítem výběru se nachází v oblasti masivu seskupeného kolem rybníku Březina[5]. Jedná se například o ploché návrší mezi Mravenčím a Bukovým vrchem (cca. 685 m), o výběžek mezi Klečí a Stříbrným vrchem (cca. 670 m), dva vrcholky mezi Milešovským Klocem a Hlaváčem blíže Hlaváči (cca. 660 a 630 m). Další se nacházejí v oblasti Bukové hory, jedná se například o návrší mezi Materlíkem a Bukovou horou (cca. 662 m), o další tři vrcholky mezi Kočičím vrchem a Bukovou horou, které dosahují kolem 650 m nebo o vrchol mezi Stráží a Slukovským kopcem u Rychnova (cca. 617 m). Jinými spornými body jsou jihovýchodní vrchol Panenského kamene (cca. 630 m) nebo nedaleký severní vrchol Křížového vrchu nad Litoměřicemi (cca. 600m).

[3] pokud není uvedeno jinak, pochází údaje z map: České středohoří východ, mapa 1:50 000, Edice Klubu Českých turistů č. 11, Praha 1995
České středohoří západ, mapa 1:50 000, Edice Klubu Českých turistů č. 10, Praha 2007

[4] Tyto údaje jsou převzaty z knihy: Zeměpisný lexikon ČR. Hory a Nížiny, Brno 2006, str. 220-221.

[5] Součástí tohoto masivu, který se nachází v prostoru mezi Milešovem a Kostomlaty jsou i známější vrcholy jako Pařez, Kleč nebo Štěpánovská hora.

[6] Název hory převzat z 1. vojenského mapování, 80. léta 18. století, sekce 26.

[7] Název hory převzat z turistické mapy na servru www.mapy.cz

[8] Název hory "Bärenberg" převzat z 2. voj mapování 1836 - 1852 na servru www.mapy.cz