Pyrop v Českém středohoří – Linhorka u Starého

Pyrop, český granát, patří mezi nejznámější drahé kameny nejen Českého Středohoří, ale i celých Čech. Těží se zde už mnoho set let. Kromě Českého Středohoří se pyrop nachází i v okolí Turnova a Kolína. Naleziště v Českém Středohoří jsou ale nejznámější.

Pyrop má chemické složení 3MgO.Al2O3.3SiO2. Jeho červené zbarvení je způsobeno příměsí chrómu. Krystalizuje v kubické soustavě, je nedokonale štěpný. Odolává zvětrávání, a tak se vyskytuje v náplavech.

Hlavním zdrojem pyropů v Českém Středohoří není Bota u Měrunic, ale Linhorka (A) u Starého. Obec Staré je malá vesnička asi 2 km severně od Třebívlic. Cestou do Starého z Třebívlic jedete podél jabloňových sadů po pravé straně. V polovině cesty míjíte odbočku na Leskou. Poté se přehoupnete přes nenápadný horizont, po pravé straně končí sad. Otvírá se pohled na přírodní rezervaci Kuzov. Více k severu je obec Blešno s velkými kamennými moři. Asi po 100 m od plotu sadu je nenápadná odbočka, která vede ke Kuzovu (B). To je místo, kde je výhodné nechat auto při průzkumu granátonosných oblastí.

Od odbočky ke Kuzovu je k Linhorce, coby kamenem dohodil. Jedná se o opravdu nenápadné návrší vlevo od silnice. Obec Staré je přímo na jeho upatí, které je směrem k potoku Granátka (na mapě nyní Žejdlík, dále v textu se ale držím staršího nazvu Granátka) přeci jen strmější. Že se jedná o zdrojový sopouch pyropů prokázaly zkušební geologické vrty. Jádra těchto vrtů je možno spatřit v Národním muzeu v Praze. Jedná se o zelený serpentinit, ve kterém je granátů opravdu dost. Každý granát je obalen zřetelnou mezivrstvou. Serpentinit má barvu lahvové zeleně. Za 30 let, co jezdím na Kuzov, jsem jedinkrát našel tuto primární horninu. Měl jsem ji rozřízlou a naleštěnou. Bohužel se ztratila při četných stěhováních, spojených s rozvody.

Zajímavá otázka je to, kudy se rozšiřovaly pyropy po zvětrávání. Jedna cesta se nabízí dost samozřejmě. To je údolí potoka Granátka (F). Granátonosná vrstva vyplňuje celé údolí jižně od Linhorky. Pruh granátů je zde široký i několik km. Granátonosná vrstva je podložím ornice a granáty se do svrchních vrstev dostávají orbou. Potok pokračuje směrem k Ohři. U obce Solany se potok rozděluje (tzv. bifurkace, což je docela ojedinělý jev (D)). Jedna část teče směrem na Koštany a druhá směrem na Klapý. Je zde předpoklad výskytu granátů po celé délce potoka.

Druhé území s výskytem pyropů začíná neuvěřitelně v sedle mezi Kuzovem a Blešenským vrchem. Neuvěřitelně proto, že sedlo je o několik desítek metrů výše. Odtamtud se granátonosný pruh táhne podél Podsedického potoka, přes Podsedice , Dlažkovice do Černivy a Libochovic G,H).

Plocha, kde se pyropy vyskytují je odhadnuta na 70 km 2. Pokud bychom počítali s průměrnou tloušťkou granátonosné vrstvy 4 m, vychází objem na 0,3 km3. Z toho vyplývá, že Linhorka musela být mnohem vyšší. Tím by se vysvětlilo, i jak se granáty dostaly do údolí Podsedického potoka. Další možné vysvětlení je to, že další pyroponosné sopouchy se nepodařilo najít. Jeden takový by mohl být u Semče, kde je granátů dost a jsou velké.

Výskyt granátů severním směrem do Středohoří končí po několika desítkách až stech metrech od Starého, jak je možné se přesvědčit rýžováním v potoce. Severně od Linhorky je ještě jedna málo známá rarita. Je to druhý popsaný výskyt kamenných slunci viz Kamenná slunce u Starého.

Pokud chcete hledat granáty, je dobře přijet v dubnu, kdy vegetace je nízká. Granáty jsou hezky vidět zvláště v ozimém obilí. Vyskytují se hojně kolem cesty ke Kuzovu. Na místech, kde je ornice světlá (pod povrchem jsou křídové vrstvy), lze najít i drobné schránky druhohorních mořských ramenonožců. Jsou ale max. 10 mm velké. Zato jsou dokonale zachované, dobře je na nich vidět asymetrická schránka, která je odlišuje od mlžů.

V létě je možno doporučit, pokud je dost vody, rýžování v potoce (I). Při rýžovaní najdeme i další těžké minerály jako magnetit, ilmenit, rutil, spinel, zirkon, beryl, topaz, safír a velmi vzácně i diamant (našly se určitě dva). Pyropy blízko Linhorky jsou i relativně velké, našel jsem největší 6 mm. Samozřejmě těch je velmi málo.

Pyropy v současné době těží družstvo Granát v lomech západně od Podsedic, ale ložisko má už jen omezenou životnost (C). V Třebenicích je Muzeum českého granátu, kde jsou ukázky těžby, historie nálezů, ukázky šperků, geologické mapy a ukázky doprovodných minerálů (J).

Ing. Jan Macháček
Most, červenec 2012

Mapa převzata z mapy.cz.