ceskestredohori.cz
turistický
informační portál

Úvodní strana
Turistika
Encyklopedie
Ubytování a rekreace
Přehled akcí
Obchod / e-shop
Služby
Odkazy
O stránkách

Mgr. Jiří Šedivý

tvůrce a šéfredaktor stránek www.ceskestredohori.cz

motto:
Od Ústí nad Labem uhýbá se řeka tato náhle k východu do soutěsky pod Kramolskou skalou a vstupuje do krajiny, kterou lze přičísti k nejkrásnějším krajinám Čech. V této krajině, kde se malebné stráně a zelené úpady střídají, leží dvě vesnice Svadov a Velké Březno, odděleny jsouce horou Hradištkem, jako v zahradě, z níž vyniká věž kostela Svádovského. Ve Svadově pak stával hrad a z něho se vyvinul zámek, nyní pustý. Není malebný, ale jest zasmušilý, protože jest v živoucí přírodě a veselém okolí.

Dlouho jsem přemýšlel, jak uvést svou internetovou stránku. Uvažoval jsem o Karlu Hynku Máchovi nebo o oslavě severočeské krajiny z pera některého z regionálních badatelů z přelomu 19. a 20. století. Nakonec jsem se rozhodl pro text z monumentálního patnáctidílného spisu o českých hradech, zámcích a tvrzích od Augusta Sedláčka. Pro text, který snad nejlépe odráží a vystihuje mou duši a mé cítění. Z této nádherné ukázky na mě vždy dýchne závan minulosti a tajemna, kouzlo starých hradních zdí, působivost romantické krajiny severních Čech z doby před nástupem masivní industrializace a v neposlední řadě i pocit hrdosti na dodnes nedoceněnou krásu ústeckého okolí.

Narodil jsem se v roce 1976 v Ústí nad Labem a bydlím zde i v současnosti. Od mládí mám velký vztah k historii, přírodě a turistice. Osud a chození po kopcích cestou i necestou mě nakonec přivedly k založení internetového portálu www.ceskestredohori.cz, na němž se právě nacházíte. A nyní nějaká data z mého života:

Studium

V roce 1994 jsem dokončil studium na gymnáziu, o čtyři roky později jsem absolvoval bakalářské studium kulturně historické regionalistiky při Pedagogické fakultě Univerzity J.E. Purkyně v Ústí n. L. V roce 2001 jsem vystudoval magisterský obor archeologie na Západočeské univerzitě v Plzni.

Zaměstnání

Pominu-li svou rok a půl dlouhou působnost v univerzitní knihovně v Ústí, absolvovanou v rámci náhradní vojenské služby, nastoupil jsem po ukončení studia jako archeolog na Památkový ústav v Ústí n. L., ovšem na detašované pracoviště v České Lípě. Mimo jiné jsem se podílel na archeologickém výzkumu hradu Tolštejna, děčínského zámku nebo náměstí v Rumburku. Od roku 2003 pracuji jako zaměstnanec v soukromém sektoru.

Bibliografie

Odborné práce:

2000: Hrad Ostrý - Scharfenstein. Příspěvek ke stavební historii hradu, Castellologica bohemica 7, 151-169.
2002: Hrady v údolí Labe mezi Ústím n.L. a Děčínem, Castellologica bohemica 8, 33-65.

Populárně naučné:

2008: Vodopády na Ústecku, Ústí n.L. 2008, spoluautoři: Petra Kudělová, Václav Hrdonka
2011: Vodopády na Ústecku, 2. doplněné vydání., Ústí n.L. 2011, spoluautoři: Petra Kudělová, Václav Hrdonka
2012: Hrady na hranici. Čechy - Sasko, Děčín, 2012, spoluautoři: kolektiv

Dále jsem publikoval řadu vlastivědných článků a příspěvků s tematikou Českého středohoří a historie severních Čech zejména na internetu ale i v novinách a časopisech.

www.ceskestredohori.cz

Ke konci roku 2003 jsem se při brouzdání na internetu nadchl myšlenkou založit stránky věnované, Českému středohoří, jemuž nebyla věnována téměř žádná pozornost. Oslovil jsem proto několik svých známých, zda nemají zájem se na této věci podílet. Chytil se Míra Prádl, který se v prvních letech (cca. do r. 2006) podílel zejména na technickém řešení stránek. Svými zajímavými články začala k tomuto projektu postupně přispívat i řada dalších lidí, bez jejichž pomoci a podpory by provoz tohoto webu nebyl myslitelný.

Středohoří sobě

Díky těmto stránkám mě později vyhledal a oslovil Jan Kvapil. V té době žil myšlenkou „založit občanské sdružení, které by si vzalo za cíl oprášit zašlou slávu Českého středohoří. Věc se nakonec realizovala a v roce 2005 vzniklo o.s. Středohoří sobě. V tomto volnočasovém spolku se spolu s dalšími nadšenci scházíme a realizujeme se organizováním nejrůznějších věcí. Mojí parketou jsou zejména odborné exkurze s vlastivědnou tematikou, podílím se však i na některých dalších projektech.


Zájmy a koníčky

Z velkého množství koníčků se vedle mé rodiny (manželka + 3 děti), výše uvedené tvorby webu a práce pro o.s. Středohoří sobě, vyjímá zejména turistika, cestování, hrady, památky a historie, horské kolo , dále pak třeba lyžování, fotografování, ... zkrátka je toho hodně, co bych rád dělal, ale času se už na to nějak nedostává.

Má oblíbená místa: jedním z mých nejoblíbenějších míst jsou bezpochyby rozvaliny hradu Varta včetně přilehlého okolí. Takřka v těsné blízkosti průmyslového města se rázem ocitnete v zapomenuté divočině: vedle zříceniny zde naleznete jeskyni, hlubokou rokli, tajemné reliéfy, opuštěnou vesnici, o něco dále pod Budovem fascinující vodopád.

Kromě Středohoří mě fascinuje také oblast Labských pískovců, Lužické hohry a Máchův kraj (Českolipsko, Podbezdězí, Kokořínsko). Ale tady na severu se mi líbí skoro všude.

Často a rád pobývám také v Dašicích u Pardubic. Krajinný ráz je tam od toho severočeského zcela odlišný, ale i v rovinaté zemědělské krajině jsem překvapivě nalezl zalíbení.

Téměř vždy se vracím nadšen a inspirován ze zahraničních cest. Mám rád Lužici, lákavé jsou pro mě i výlety do sousedního Saska. V nedávné době mě zaujala divoká krajina západní Kréty, zajímavé zážitky jsem si přivezl také z Rakouska, Bulharska nebo Anglie.

Co se týká uměleckých žánrů jako je divadlo, film nebo hudba, nepovažuji se za vyhraněného. Jako kluk jsem byl fascinován snímky Karla Zemana (např. Vynález zkázy) nebo (tehdy ještě) trilogií „Indiana Jones“. K mým oblíbeným filmům patří český film Kouř nebo britský snímek Trainspoting. Doma se u televize velmi rád pobavím třeba u filmu Vrchní prchni. V souvislosti s tímto filmem u mě „na divadelních prknech“ jednoznačně vyhrává divadlo českého génia Járy Cimrmana. V tomto ohledu mám ostatně pocit, že to už nemohlo být vymyšleno lépe - autorům všechna čest. Pro příznivce Járy Cimrmana jen tak pro zajímavost dodávám, že mojí jedničkou je (po dlouhém přemýšlení) asi hra „Záskok.“

Co se mé vlastní tvorby v této oblasti týká, nemám valného nadání, zvláště v hudbě je to nezpochybnitlené i když si zpívám rád (tedy jen když mám jistotu, že nemohu být nikým slyšen). Okolnosti mě však už několikrát donutily zaskočit v menších rolích v rámci divadelních představení o.s. Středohoří sobě, krátce jsem se mihnul i v amatérském snímku „Čundrák“, pocházejícím z dílny L.N.A.K. (Levá noha Arnošta Kunce). Mimochodem, s touto dílnou, jejímž hnacím motorem je univerzální umělec Dan Černý, momentálně spolupracuji na dokumentárním filmovém projektu "Ostrou chůzí na Ostrý".

V oblasti literatury se nejvíce oddávám literatuře faktu. Oblíbeným tématem je pro mě v tomto směru dění na mořích a oceánech za 2. světové války. Z beletrie mě velmi zaujala kniha „Otčina“ od Roberta Harrise. Jak to tak ale ve všech žánrech bývá, dobrých a zajímavých knížek je dost a dost.

Názory atd.

Čeho si nejvíc vážím? Samozřejmě zdraví mých blízkých i zdraví svého. To je základ pro spokojený život. A vážím si všech, kdo jsou schopni a ochotni pomáhat svému okolí, všech, kteří jsou ochotni na úkor vlastního pohodlí nebo zisku udělat něco navíc pro dobrou věc.

Politické názory: Jsem zastáncem demokracie. Ale ne takové která vede sama sebe do záhuby. Jsem zastáncem takové demokracie, která slouží slušným občanům před všemožnými delikventy, z dnešního stavu věcí mám ale pocit, že tomu je spíše obráceně. Pokud bude tento trend i nadále pokračovat, obávám se, že západní demokratickou civilizaci čekají těžké časy.

Čeho bych chtěl v životě dosáhnout: Chtěl bych dosáhnout toho, aby byli lidé citliví ke svému okolí a to nejen k přírodě a kulturnímu děidctví severních Čech, jak jsem si kdysi předsevzal, ale i k sobě samotným. S trochou slušnosti a pokory u každého by nám tu všem bylo určitě mnohem lépe.

Co mi chutná: Chutná mi skoro všechno, zejména, když mám hlad. Mezi nejoblíbenější jídla patří třeba smažený sýr a hranolky, zapečené papriky s nivou, těstovinový salát, utopenci a pivo, ten seznam by byl určitě dlouhý...


Teď ještě přemýšlím, jak toto povídání stylově ukončit. Že bych zkusil ještě nějaký citát? Radši už ne, pokud vás tedy něco z výše uvedeného zaujalo, dejte vědět nebo se se mnou podělte o své zážitky či znalosti z Českého středohoří. Budu za to rád.


J.Š., info@ceskestredohori.cz

O stránkách > - Jiří Šedivý
Úvod
Napište nám 
Copyright