V celestinové modři splétají se bělavé řasy do pavučin a na obzoru tušíš siluety hor kde kamenné varhany hrají ódy o zrození země a uslyšet můžeš znělcových zvonů tón Pojď blíž a naslouchej to jiskra v kameni skrytá promlouvá nevyhasla změnila jen barvy svůj žár dala květům Krajkovím stromů slunce hladí zemi rodí se koberec co není tkaný - z podléšek, sasanek podbělů, fialek a všech čekajících na svůj čas Drahokamy s křídly hedvábnými usedají na květy i na kamení mraveniště ožívá Stromy mžourají a oblékají jarní šat ptačí chorál rozléhá se kolem Jen kámen ponechal si barvy skromnosti a ticha to on rozehrál mocnou apasionatu