Pod doteky paprsků probouzí se země přikrytá okrem podzimu Slastně nadechuje barvy připravuje neviditelným štětcem cáká po koberci se smíchem... Pak rozezní se bílé zvonečky květů cudně skloněných bledulí jaterník trochu mžourá a otevírá modré oči V sítinách topolů olší a dubů nacvičují muzikanti jarní kantátu žluna se jim chechtá a Ohárka hraje tu svojí durovou pro Hanžburek Máchovi tak milý