Na starých plátnech ožily ohnivé barvy a slávu mocné hory vykřičely do světa Malíři odešli obrazy mluví snad hledají někoho kdo porozumí Máš svůj rodný kraj a pocit, že není tvůj To jeden malý černobílý obrázek přehodil výhybku a vlak se vydal do krajin kde hory mají žhavý dech Těžké je loučení vzpomínky zůstanou hledáš stopy Hefaista ve své zemi Na poledníku skoro stejném a rovnoběžce trochu dál na sever jsou kamenné stránky knihy z dějin Země v nichž můžeš číst Řeka žhavá tu kdysi hrála temnou fugu než proměněna chladem v tiché varhany i kamenná moře A jiná řeka co pořád spěchá k moři vyryla hluboké údolí Bohatý život tryská na svazích i patách strmých homolí lesy, sady, vinice louky a pole vesničky i města tak to je České středohoří kam se vracíš ráda