Název:
Umlklé struny zvuk...?
Místo a rok vydání:
Ústí nad Labem, 2010
Vydavatel:
Severočeská vědecká knihovna a Klub severočeských spisovatelů
Vazba:
měkká,
stran:
151
Almanach pod názvem Umlklé struny zvuk...? vydaný k 200. výročí narození K.H. Máchy. „Nejde nám o literární návraty a dobové reminiscence, ale o přesah Máchy do dneška, o inspiraci Máchou, o dojem z jeho díla měřeného dneškem“ uvádí předseda Severočeského klubu spisovatelů Ladislav Muška. Do almanachu přispělo 25 členů klubu a 6 jeho přátel. Knihu ilustrovala Jana Wienerová. A jak jinak – hlavním motivem a inspiračním zdrojem, z něhož čerpá většina autorů, je krajina Českého středohoří, kde Mácha i krátce žil a kam se vydával na své poutě.
V úvodním literárně vědeckém příspěvku Pavla Koukala Mámivou řečí zní Máchův hlas, věnovanou spisovateli Františku Cajthamlovi ve vztahu k Máchovi se dočteme „Těžko říci, jak by se kult romantického básníka rozvíjel, kdyby jej osud nezavál do starobylého města na pokraji čarovného Českého středohoří, ale do jiné fádní nebo těžko identifikovatelné krajiny. Pozůstalí pozdní romantici teprve po jeho smrti ocenili kouzlo básníkova posledního bydliště právě ve výjimečně umístěném objektu na svahu Biskupského vrchu, který zdaleka ještě nebyl Vikárkou. Kromě památného Řípu byly z oken Máchovy světničky vidět nejméně dva z jeho „hradů spatřených“ – náš svatý Hanžburek i černý Košťál...
|