Hrobaříci Českého
středohoří (Coleoptera: Silphidae
a Leiodidae)
zpracoval Václav Vysoký
Úvod
Při
procházkách je možno tyto brouky pozorovat všude tam kde nalezneme drobné i
větší mršiny nebo jiné zahnívající látky. Některé druhy žijí fytofágně a jsou někdy
zařazované i mezi rostlinné škůdce. Jedná se o drobné, středně velké až
relativně velké zástupce brouků, většinou (mimo pestře zbarvených některých
druhů rodu Nicrophorus) zbarvené v různé stupni černi, šedi, kombinované
někdy s hnědou barvou – pouze druh Xylodrepa quadripunctata je světle
žlutý se čtyřmi černými skvrnami na krovkách, ale ten není vázán na mršiny.
Zde podávám
základní katalog těchto dvou čeledí brouků, který bude jistě dále doplňován,
zvláště u čeledi Leiodidae, kde jsem se více věnoval pouze druhům, které dříve
tvořili samostatnou čeleď Catopidae. Shrnuté podrobnosti o biologii a bionomii
s výčtem lokalit a použité literatury naleznou zájemci v práci VYSOKÝ
(2007).
Vědecké
názvosloví druhů je podle RŮŽIČKY (Silphidae) a ŠVECE-RŮŽIČKY (Leiodidae),
1993. U řady druhů české názvosloví neexistuje. Řazení rodů je podle abecedy.
Přehled druhů
čeleď
SILPHIDAE
podčeleď
SILPHINAE
tribus
SILPHINI
Ablattaria laevigata (Fabricius, 1775) – loví různé
živočichy.
Aclypea opaca (Linnaeus, 1758) (Mrchožrout zploštělý)
– fytofágní druh, škodí na řepě.
Aclypea undata
(O.F.Müller, 1776) (Mrchožrout vlnitý) – fytofág, který vyhledává i mršiny a
jiné zahnívající látky.
Oiceoptoma thoracica
(Linnaeus, 1758) (Mrchožrout znamenaný) – vyskytuje se na mršinách i různých
zahnívajících látkách, včetně hub.
Phospuga atrata
(Linnaeus, 1758) (Mrchožrout nosatý) – živí se rozkládajícími se látkami,
hlavně živočišného původu.
Silpha carinata
Herbst, 1783 –živí se drobnými živočichy a rozkládajícím rostlinnými i
živočišnými látkami.
Silpha obscura
Linnaeus, 1758 (Mrchožrout obecný) – Je uváděn jako škůdce na některých
zemědělských plodinách. Jinak se živí zdechlinami a loví různé živočichy.
Silpha tristis
Illiger, 1798 – živí se pravděpodobně stejně jako jiní zástupci tohoto rodu.
Thanatophilus rugosus
(Linnaeus, 1758) (Mrchožrout vrásčitý) – typický nekrofág.
Thanatophilus
sinuatus (Fabricius, 1775) – živí se různými rozkládající látkami, včetně
mršin.
Xylodrepa
quadripunctata (Linnaeus, 1761) (mrchožrout housenkář) – loví různé larvy a
housenky na zemi i na dřevinách, užitečný druh.
tribus NECRODINI
Necrodes littoralis
(Linnaeus, 1758) – nekrofág.
podčeleď NICROPHORINAE
Nicrophorus fossor
Erichson, 1837 – živí se rozkládajícími se látkami včetně mršin.
Nicrophorus humator
Olivier, 1790 (Hrobařík černý) – živí se podobně jako předešlý druh.
Nicrophorus
investigator Zetterstedt, 1824 – nekrofág.
Nicrophorus sepultor
Charpentier, 1825 – nekrofág.
Nicrophorus vespillo
(Linnaeus, 1758) (Hrobařík obecný) – živí se rozkládajícími látkami všeho
druhu, včetně mršin.
Nicrophorus
vespilloides Herbst, 1784 – živí se jako předešlý druh.
čeleď LEIODIDAE
(všichni zástupci této čeledi se živí
různými rozkládajícími se látkami)
podčeleď PLATYPSYLLINAE
Leptinus testaceus
J.Müller, 1817 – je udáván jako ektoparazit drobných savců, slepý druh.
podčeleď CHOLEVINAE
tribus PTOMAPHAGINI
Ptomaphagus sericatus
(Chaudoir, 1845)
Ptomaphagus
subvillosus (Goeze, 1777)
Ptomaphagus
variicornis (Rosenhauer, 1847)
tribus ANEMADINI
Nemadus colonoides
(Kraatz, 1851) – žije v hnízdech mravenců, sršní a v jejich okolí.
tribus CHOLEVINI
(druhy rodu Catops jsou také často na, nebo
v okolí mršin)
Catops coracinus
Kellner, 1846
Catops fuliginosus
Erichson, 1837 – byl pozorován také u mravenců.
Catops fuscus
(Panzer, 1794)
Catops grandicollis
Erichson, 1837
Catops chrysomeloides
(Panzer, 1798)
Catops kirbyi
(Spence, 1815)
Catops longulus
Kellner, 1846
Catops morio
(Fabricius, 1792) – byl pozorován také u mravenců.
Catops neglectus Kraatz, 1852
Catops nigricans
(Spence, 1815)
Catops nigricantoides
Reitter, 1901
Catops nigrita
Erichson, 1837
Catops picipes
(Fabricius, 1792)
Catops subfuscus
Kellner, 1846
Catops tristis
(Panzer, 1794)
Catops westi
Krogerus, 1931
Choleva agilis
(Illiger, 1798)
Choleva bicolor
Jeannel, 1923
Choleva cisteloides
(Frölich, 1799)
Choleva glauca
Britten, 1918
Choleva lederiana
lederiana Reitter, 1911
Choleva nivalis
(Kraatz, 1856)
Choleva oblonga
Latreille, 1807 – pozorován i u mravenců.
Choleva paskoviensis
Reitter, 1913
Choleva septentrionis
Jeannel, 1923
Choleva spadicea
(Sturm, 1839)
Choleva sturmi
C.Brisout de Barneville, 1863 – náhodně pozorován i u mravenců.
Nargus anisotomoides
(Spence, 1815) – někdy žije i u mravenců.
Nargus badius (Sturm,
1839)
Nargus brunneus
(Sturm, 1839)
Nargus velox (Spence,
1815)
Nargus wilkini
(Spence, 1815) – žije také u mravenců.
Sciodrepoides
alpestris Jeannel, 1934 – často v okolí mršin
Sciodrepoides fumatus
(Spence, 1815) – často u drobných mršin.
Sciodrepoides watsoni
(Spence, 1815) – často v okolí mršin, jsou známé nálezy i od mravenců.
podčeleď LEIODINAE
tribus AGATHIDIINI
Agathidium badium
Erichson, 1845 – pod kůrou stromů
Agathidium laevigatum
Erichson, 1845
Agathidium nigripenne
(Fabricius, 1792) – žije na houbách i pod kůrou stromů.
Agathidium seminulum
(Linnaeus, 1758) – žije v pařezech a v jejich okolí.
Amphicyllis globus
(Fabricius, 1792)
Anisotoma axillaris
Gyllenhal, 1810 – živí se rozkládajícími látkami a vyskytuje se i na stromových
houbách.
Anisotoma castanea
(Herbst, 1792) – živí se rozkládajícími se rostlinnými látkami.
Anisotoma glabra
(Fabricius, 1792)
Anisotoma humeralis
(Fabricius, 1792) – živí se podobně jako A. axillaris.
tribus LEIODINI
Agaricophagus
cephalotes W.L.E.Schmidt, 1841 – sbírán smýkáním bylinného patra.
Leiodes gyllenhali
Stephens, 1829
Leiodes hybrida
(Erichson, 1845)
Leiodes obesa
(W.L.E.Schmidt, 1841)
Leiodes polita
(Marsham, 1802) – byl zjištěn také v norách divokého králíka.
Liocyrtusa minuta
(Ahrens, 1812)
Liocyrtusa vittata
(Curtis, 1840)
tribus PSEUDOLIODINI
Colenis immunda
(Sturm, 1807) – vyskytuje se v silných vrstvách listí.
tribus COLONINAE
Colon brunneum
(Latreille, 1807) – je znám i z nor drobných savců.
Colon latum Kraatz,
1850 – žije v humusu i ve shnilém dříví.
Použitá literatura
RŮŽIČKA J., 1993:
Silphidae. In JELÍNEK J. a KOL.: Check-list of Czechoslovak Insects IV
(Coleoptera) – Folia Heyrovskyana, Supplementum 1, Praha: 33-34.
ŠVEC Z., RŮŽIČKA J.,
1993: Leiodidae. In JELÍNEK J. a KOL.: Check-list of Czechoslovak Insects IV
(Coleoptera) – Folia Heyrovskyana, Supplementum 1, Praha: 34-37.
VYSOKÝ V., 2007:
Zástupci čeledi Agyrtidae, Silphidae a Leiodidae vyskytující se na území
Ústeckého kraje (Coleoptera) – Supplementum, Fauna Bohemiae septentrionalis,
252 str.
