Potápka roháč

Podiceps cristatus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Potápky-Podicipediformes – Potápkovití-Podicipedidae

Syn.: Colymbus cristatus Linnaeuas, 1758 – Kahara chocholatá, kahara čubatá, roháč větší.

Délka: 46-51 cm.

Rozpětí: 59-73 cm.

Váha: 800-1300 g.

Věk: necelých 14 let.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Vyskytuje se v Evropě mimo větší části Skandinávie a v Asii mimo severu a horských oblastí.

V ČR Hnízdí na celém území do cca 600 m n.m. Naše populace je tažná, zimuje v jižní Evropě – část populace ale také u nás přezimuje na nezamrzajících vodách.

Hnízdí na stojatých vodách, hnízdo může být i volně plovoucí na hladině nebo v mělké vodě mezi vodními rostlinami.

Potrava: Žere hlavně drobné ryby, hmyz (např. blanokřídlé-např. mravenci, včely, Tiphia a Paravespula, brouky z čeledi Carabidae, Dytiscidae, Gyrinidae, Hydrophilidae etc., larvy chrotíků, vážky-hlavně jejich larvy, nebo vodní ploštice  z rodu Notonecta, Ilyocoris, Corixa, Saldula, Gerris), ale i žáby,, užovky, měkkýše a další bezobratlé.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Potápka černokrká

Podiceps nigricollis Brehm, 1831

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Potápky-Podicipediformes – Potápkovití-Podicipedidae

Syn.: Colymbus caspicus Hablizl, 1783-nomen oblitum; Podiceps aureus – Kahara ušatá, roháč menší.

Délka: 28-34 cm.

Rozpětí: křídlo 123-145 mm.

Váha: 293-414 g.

Věk: až 4 roky.

Doba výskytu v ČR:

Kosmopolitní druh chybějící v Austrálii, Oceánii a v Jižní Americe.

Podiceps nigricollis nigricollis žije od střední Asie po východní Evropu, dále na západ se vyskytuje jen ostrůvkovitě.

V ČR hlavně v rybničnatých oblastech po celém území zhruba do 600 m n.m.Tažný druh – naše populace zimuje převážně v jižní a západní Evropě. Několik jedinců přezimuje i u nás.

Hnízdí hlavně na rybnících s bohatou okrajovou vegetací, často hnízdí v koloniích. Hnízdo staví v nehluboké vodě, většinou mezi porosty vodních rostlin.

Potrava: Vodní hmyz a jeho larvy (např. brouci z čeledi Carabidae, Dytiscus, Haliplus, Staphylinus, Donacia, Curculionidae, chrostíci, jepice, vážky, vodní ploštice z rodu Notonecta a Corixa), ale i mravenci, škvoři a pakomáři, korýši z rodů Grammarus a Asellus, měkkýši, malé rybky i malé žabky. Někdy sbírá bezobratlé i na souši a požírá rostlinou potravu.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Potápka malá

Tachybaptus ruficollis (Pallas, 1764)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Potápky-Podicipediformes – Potápkovití-Podicipedidae

Syn.: Colymbus fluviatilis Tunstall, 1771; Colymbus ruficollis Pallas, 1764; Podiceps minor Gmelin, 1789 (nec Latham) – Roháček, roháč menší.

Délka: 23-29 cm.

Rozpětí: křídlo 95-103 mm.

Váha: 105-370 g.

Věk: 13 let (potvrzenou kroužkováním).

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Typický poddruh se vyskytuje v Evropě mimo větší části Skandinávie a v severozápadní Africe.

V ČR hnízdí mimo horských oblastí (do cca 600 m n.m., někdy se udává lokálně až 950 m n.m.) na celém území. Naše populace jsou většinou tažné, zimují v jihozápadní Evropě a zčásti v severní Africe. U nás přezimují populace většinou ze severní až severovýchodní Evropy.

Obývá vodní plochy i velmi malých rozměrů. Hnízdo je většinou na velmi zarostlých místech v mělké vodě.

Potrava: výhradně drobní živočichové, nejčastěji hmyz a jeho larvy, měkkýši, korýši, pulci a v zimě malé rybky.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Kormorán velký

Phalacrocorax carbo (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Veslonozí-Phalacrocoracidae – Kormoránovití-Phalacrocoracidae

Syn.: Pelecanus carbo Linnaeus, 1758 – Kormorán obecný, krkavec vodní, nesyt černý.

Délka: 77-94 cm.

Rozpětí: 121-149 cm.

Váha: 1570-3180 g.

Věk: 19 let a 8 měsíců (podle kroužkování).

Doba výskytu v ČR: I-XII.

Vyskytuje se ostrůvkovitě ve všech světadílech mimo střední a jižní Ameriky. Vytváří cca 5 ras z nichž v ČR je rasa P. corax carbo sinensis (Blumenbach, 1798).

     V 19. stol. zmizel z mnoha evropských zemí a teprve od 70.let minulého století se díky ochraně začal opět rozšiřovat a zvýšila se i početnost. Severní populace se v zimě přesouvají jižněji, ostatní jsou stálé.

V ČR je v Čechách i na Moravě a v současné době se vyskytuje i ve větším množství a začínají se projevovat škody na rybnících. U nás je částečně tažný a přezimuje u nezamrzajících vod.

Hnízdí na listnatých stromech a hnízda si buduje z větví a klacků. V ČR byl zaznamenán poprvé pokus o hnízdění v r. 1938 na jižní Moravě a první stálá kolonie vznikla až v r. 1982 na Novomlýnské nádrži a o rok později na Třeboňsku. Jinak je na většině větších řek a nádrží.

Potrava: Živí se výlučně rybami s velikostí v rozpětí 10-25 cm. Loví ryby často organizovaně ve skupinách naháněním ryb plácáním křídel do určité oblasti a pak je loví. V potravě se náhodně objevují i měkkýši, hmyz a obojživelníci.

Poznámka: Má hluboký ponor těla, často se potápí. Odpočívá na kamenech nebo stromech u vody ve vzpřímeném postoji s často roztaženými křídly. Stromy kde často odpočívají často hynou, pravděpodobně vlivem trusu.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Čáp bílý

Ciconia ciconia (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Brodiví-Ciconiiformes – Čápovití-Ciconiidae

Syn.: Ardea ciconia Linnaeus, 1758; Ciconia alba Bechstein, 1739 – Čáp.

Délka: 95-110 cm.

Rozpětí: 180-218 cm.

Váha: 3,0-4,4 kg.

Věk: u kroužkovaného jedince byl věk prokázán až 26 let.

Doba výskytu v ČR: III.-IX.

Palearktický druh. Evropské druhy táhnou v zimě do jižní poloviny Afriky a asijské populace táhnou do jižní Asie.

V ČR hnízdí od nížin do 800 m n.m.

Hnízdí na vyvýšených místech (střechy, komíny, sloupy el. Vedení. Staré stromy), někdy i v koloniích.

     Poznámka: V hnízdech s nimi někdy hnízdí také další druhy ptáků – vrabci, špačci, kavky, poštolky.

Potrava: výhradně živočišná od hmyzu a jiné bezobratlé (např. žížaly), přes obojživelníky a plaze, po mláďata ondater a kachen. Z brouků se podařilo v rozborech žaludků identifikovat např. zástupci z čeledi Carabidae (rody Carabus, Cychrus, Pterostichus a Harpalus), Dytiscidae (Dytiscus sp.), Scarabaeidae (Aphodius a Geotrupes), Silphidae (Aclypea, Silpha). Z jiného hmyzu se jedná např. o krtonožky a včely. Davci jsou zastoupeni např. krtci, různí zástupci myšovitých a hrabošů včetně hryzce vodního. Vybírá i vejce ptáků (zvláště bažantů) nebo loví menší ptáky (např. vrabce, skřivany). V potravě nechybí ale ani rostlinná složka (hlavně různé trávy).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Čírka obecná

Anas crecca Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Vrubozobí-Anseriformes – Kachnovití-Anatidae

Syn.: Čiérka, čírek, štírek.

Délka: 34-38 cm.

Rozpětí: 53-59 cm.

Váha: 205-401 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: III.-X. – někdy i I.-XII.

Holarktický druh vyskytující se v jižní Evropě pouze ostrůvkovitě. Tažný druh jehož evropské populace mají hlavní zimoviště na britských ostrovech, v západní a jižní Evropě a v západní Africe ojediněle i do Mali. Rozpadá se na tři ssp. Nominátní forma je známa v celé palearktické části rozšíření druhu.

V ČR se nachází od nížin do hor na celém území, ale v poslední 20 letech počty klesají a místy i mizí.

Hnízdí na rybnících, na mokrých loukách, někdy i na malých bažinách. Hnízdo staví na skrytých místech v hustém rostlinném porostu, hlavně ve vysoké trávě, rákosu, ostřici, sítině, někdy pod vrbovými, olšovými, šípkovými nebo jinými keři. Jsou ale známa i hnízda na stromech. V průběhu hnízdění je kotlinka vystlaná prachovým peří.

Potrava: Živí se rostlinnou (hlavně na podzim a v zimě) i živočišnou potravou (ve vegetační době). Mláďata preferují živočišnou potravu. V rostlinné potravě jsou hlavně semena různých druhů bylin, ale i dřevin (např. olše). Živočišnou složku tvoří hlavně hmyz (larvy pakomárů, brouci z čeledi drabčíkovitých, larvy chrostíků, z dvoukřídlého hmyzu hlavně pestřenky, ale i jiné čeledi, dále loví mšice, ploštice, roztoče a červy. V potravě byli zjištěni i obojživelníci a to hlavně žáby.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Kopřivka obecná

Anas strepera Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Vrubozobí-Anseriformes – Kachnovití-Anatidae

Syn.: Kachna gaga, kopřivka, skřipka

Délka: 46-56 cm.

Rozpětí: 78-90 cm.

Váha: 736-800 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: I.-XII. – průtahy III.-IV. a IX.-X.

Holarktický typ rozšíření. Jižní část areálu jsou velmi mozaikovitě osídlené, místy hnízdí jen nepravidelně. Tažný druh zimující jižně od hnízdního areálu. Zatoulaní jedinci byli zastiženi v Grónsku, na Faerských ostrovech a ve Finsku.

V ČR se vyskytuje roztroušeně po celém území, nejsouvislejší výskyt je v jižních a JZ Čechách a v Polabí. Výjimečně i přezimuje.

Hnízdí od nížin do hor na mělkých vodních nádržích se stojatou nebo pomalu tekoucí vodou s bohatou vegetací. Přednost dává větším rybníkům s volnou vodní hladinou v zarostlých bažinách a močálech se vyskytuje vzácněji. Hnízdo je na zemi, většinou na suchých místech na ostrůvcích rybníků, na březích, především blízko, někdy však i dále od vody. Hnízdo je dobře ukryté ve vysokém rostlinném porostu, v kopřivách, v trávě, v ostřicových stoličkách, pod větvemi keřů, někdy je i nekryté.

Potrava: Živí se hlavně rostlinnou potravou (mladé výhonky, listy a kořeny vodních rostlin: rdest, zblochan, ostřice, sítina a různé trávy, někdy i zrní). Živočišná složka je jen malá a to většinou jen v létě a ne vždy (červi, malí měkkýši, vodní hmyz, malé žáby a jikry ryb).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Jestřáb lesní

Accipiter gentilis (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dravci-Accipitriformes – Krahujcovití-Accipitridae

Syn.: Astur gallinarum C.L.Brehm, 1827; Astur palumbarius Linnaeus, 1758; Falco gentilis Linnaeus, 1758; Falco marginatus Piller et Mitterpacher, 1783; Falco palumbarius Linnaeus, 1758 – Jastřáb, jestřáb, slepičník.

Délka: samec 49-56 cm, samice 58-64 cm.

Rozpětí: samec 93-105 cm, samice 108-120 cm.

Váha: 758-1198 g.

Věk: nejstarší čs. kroužkovaný ex. se dožil 9 let a 6 měsíců, ale je znám věk i 19 let.

Doba výskytu v ČR: I.-XII. Z části je potulný.

Holarktický druh vyskytující se v lesním pásmu severní polokoule. Nominátní forma vyskytující se i v ČR se nachází v severoafrické a evropské části druhového areálu.

V ČR se nachází od nížin do hor po celém území, hojnější je v lesnaté kulturní krajině, v předhůřích s nesouvislými lesy a místy v lužních lesích než uvnitř hlubokých horských lesů.

Hnízdí v lesích všech typů především tam, kde jsou paseky, světliny, pole a louky. Hnízda staví na vysokých stromech, v okolí si buduje ještě několik „vedlejších“ hnízd. Hnízdo je na větvích u kmene, tak i v rozsoše silnějších větvích nebo na boční větvi. Věršinou hnízdí na smrku, jedli, borovici, buku, modřínu, dubu, vrbě, olši a lípě.

Potrava: Loví ptáky (je to např. koroptev, sojka, kur domácí, drozd zpěvný, bažant, hrdlička divoká, kos černý, havranovitý pták, špaček, zvonek, holub hřivnáč, holub domácí, kachna domácí, straka, skřivan lesní, bekasina otavní, jestřáb lesní /kanibalismus/, včelojed, kukačka, kavka, strnad obecný, tetřívek, žluna šedá, datel černý, skorec vodní a další – také vejce drozda) a savce (hraboš polní, zajíc, veverka, sysel, krtek, kolčava, myšice sp., potkan, hryzec, sysel, hranostaj hrabošík podzemní a maso uhynulého srnce). Výjimečně byl v potravě i slepýš, housenky a zrní.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Moták pochop

Circus aeruginosus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dravci-Accipitriformes – Krahujcovití-Accipitridae

Syn.: Falco aeruginosus Linnaeus, 1758; Falco rufus – Moták, sokol ryšavý.

Délka: 43-55 cm.

Rozpětí: 115-140 cm.

Váha: 554-817 g.

Věk: Podle kroužkovaného jedince více jak 18 let.

Doba výskytu v ČR: III.-IX.(-X.).

Vyskytuje se v celé Palearktické oblasti, v Austrálii a na Madagaskaru.

V ČR se vyskytuje roztroušeně, častější je v jižních a SV Čechách. Na Moravě je pouze v některých oblastech, jinak ne většině území chybí.

Hnízdí v porostech rákosin a orobince u rybníků a v bažinách. Loví v otevřené krajině. Hnízda si buduje na zemi i v porostech keřových vrb nebo v obilných polích.

Potrava: Loví menší obratlovce a větší hmyz.

Z obratlovců to jsou savci do velikosti menšího zajíce (např. hraboš polní, severní a mokřadní, hryzec vodní, myš domácí, norník rudý, rejsek, zajíc a králík divoký, sysel, potkan, křeček), ptáci do velikosti koroptve, jen výjimečně větší (ze 36 druhů např. koroptev polní, racek chechtavý, lyska černá, skřivan polní, bažant, špaček, slukovití ptáci jako je koliha velká, chřástal malý a kropenatý, potápka malá, kachna divoká, volavka popelavá, strnad obecný, konipas, sýkořice vousatá, slípka zelenonohá a další), obojživelníci (žáby) a ryby. Z hmyzu jsou uváděné hlavně kobylky a sarančata z brouků zástupci čeledí Elateridae, Chrysomelidae, Curculionidae, vážky apod.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Koroptev polní

Perdix perdix (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Hrabaví-Galliformes – Bažantovití-Phasianidae

Syn.: Sterna cinerea – Tetrao montanus; Tetrao perdix Linnaeus, 1758 – Koroptev, koroptev evropská, koroptev, kuroptev, kuroptva.

Délka: 28-32 cm.

Rozpětí: 43-48 cm.

Váha: 330-475 g.

Věk: Ve volné přírodě 5 let a 2 měsícem v zajetí 7 let a 7 měsíců.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Evropsko-turkestánský typ rozšíření vyskytující se v západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie). Rozpadá se do více ras.

V ČR se nachází nominální poddruh na celém území od nížin do hor, ale přednost dává nižším polohám.

Hnízdí na polích, polních mezích, na okrajích remízků uprostřed obdělávaných polí apod. Hnízdo je umístěno skrytě na zemi, nejčastěji v pícninách, obilí a v hustých trsech travních porostů, kotlinka je mírně vystlána stébly trávy.

Potrava: Žere semena a zelené části rostlin, v létě převážně hmyz a červy. Mláďata z počátku žerou pouze živočichy do velikosti cca 10 mm (např. nymfy křísků, drobné ploštice, mšice, chvostoskok, mravenčí kukly apod.). Z hmyzu se živí hlavně mravenci a jejich kuklami, nosatci a sarančaty.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Bekasina větší

Gallinago media (Latham, 1787)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dlouhokřídlí-Charadriiformes –

Bahňáci-Charadrii –

Slukovití-Scolopacidae

Syn.: Scolopax major Gmelin. 1789;  Scolopax media Latham, 1787 – Sluka prostřední, sluka střední.

Délka: 26-30 cm (včetně zobáku 6-7 cm).

Rozpětí: 43-50 cm.

Váha: 140-260 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: IV.-V. a IX.-X. na průtahu, výjimečně i v zimě.

Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu).

Přes území ČR pravidelně, ale nehojně protahuje. Jarní i podzimní tah je přibližně stejně silný. Pozorovány jsou u nás jednotliví ptáci až skupinky do 5 kusů.

Hnízdí v bažinách a močálech, též na mokrých loukách, za tahu se vyskytuje na rybnících. Hnízdo je ukryto na zemi a je skromně vystláno rostlinným materiálem.

Potrava: Živí se červy, hmyzem (např. larvy chrostíkům tiplice, brouci), měkkýši a  semeny, popř. částmi rostlin..

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Sluka lesní

Scolopax rusticola Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dlouhokřídlí-Charadriiformes –

Bahňáci-Charadrii –

Slukovití-Scolopacidae

Syn.: Sluka obecná, vrtáš.

Délka: 33-38 cm (včetně zobáku 6-8 cm).

Rozpětí: 55-65 cm.

Váha: 303-440 g.

Věk: Nejstarší kroužkovaný jedinec se dožil téměř 21 let.

Doba výskytu v ČR: (II.)III. – X.-XI. Tažná., ojediněle i přezimuje.

Palearktický druh vyskytující se i v jižní Asii.

V ČR se vyskytuje od nížin do hor roztroušeně po celém území. Zimuje v západní a jižní Evropě, nebo v severní Africe.

Hnízdí v lesích všech typů, ale dává přednost listnatým nebo smíšeným porostům. Hnízdo je umístěno na ze mi, často na vlhčích místech.

Potrava: Žere hlavně červy, larvy a imaga hmyzu (např. škvoři, ploštice, síťokřídlí, housenky motýlů, brouci z čeledi Carabidae, Staphylinidae, Elateridae a Tenebrionidae, dvoukřídlí z čeledi Tipulidae, Bibionidae, Tabanidae), mnohonožky (z rodu Julus a Geophilus), pavouky, sladkovodní měkkýše a korýše. V menší míře také semena rostlin (např. pryskyřník, lebeda, rdesno, hrachor, pryšec a ostřice, ale i obilky trav).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Výr velký

Bubo bubo (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Sovy-Strigiformes –

Puštíkovití-Strigidae

Syn.: Bubo ignavus - Bubo maximus; Strix bubo Linnaeus, 1758 – Vejr, výr, výr obecný.

Délka: 59-73 cm.

Rozpětí: 138-170 cm.

Váha: samec 2000-2700 g, samice 2500-32050 g.

Věk: kroužkovaný ex. se dožil 19 let a v zajetí žil cca 60 let.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Palearktická oblast. Rozpadá se do velkého množství ras.

V ČR je roztroušeně rozšířen po celém území.

Hnízdí od nížin do hor na skalnatých a kopcovitých lokalitách s dostatečným stromovým krytem, nebo v souvislých lesních porostech navazující na volné plochy. Hnízdí i v blízkostí měst a nebo v lomech s plným provozem. Hnízdo je jamka na skalním výstupku nebo na zemi, skalní či stromová dutina, známé je i využití starých dravčích hnízd nebo hnízd čápů a volavek.

Potrava: Živí se výhradně obratlovci - savci od velikosti hraboše po zajíce, ptáci do velikosti bažanta - běžně loví i dravce a jiné druhy sov, obojživelníci (skokan hnědý, mlok) a ryby (pstruh). Ze savců loví hlavně hraboše polního, ježky, potkany, zajíce, myšice a hryzce vodní. Z ptáků je to nejčastěji koroptev, káně lesní, kalous ušatý, puštík obecný, holub domácí, bažant a vrána šedá.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Rorýs obecný

Apus apus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Svišťouni-Apodiformes – Rorýsovití-Apodidae

Syn.: Brachyapus apus Linnaeus, 1758 – Jiříček, rorejk, rorýk, rorýka, rorýs, rorýt.

Délka: 17-18,5 cm.

Rozpětí: 40-44 cm.

Váha: 34-52 g.

Věk: nejdelší známý věk u kroužkovaného ptáka je 21 let.

Doba výskytu v ČR: IV.-VIII.(-IX.).

Palearktický druh žijící téměř v celé Eurasii.

V ČR se nachází od nížin do hor (cca 800 m n.m.) na celém území. Je tažný a zimuje v Africe jižně od rovníku.

Hnízdí ve skalách, ve starých porostech se stromovými dutinami, v současnosti hnízdí hlavně na vysokých budovách, kostelích, věžích či hradních zříceninách. Známé je i hnízdění v ptačích budkách a v hnízdech jiřiček.

Potrava: Živí se výhradně členovci létající ve vzduchu, většinou do velikosti 10 mm, i když byly zjištěny i větší druhy - včely, vosy a vážky. Mláďata jsou krmena chuchvalci naloveného hmyzu slepenými slinami - obsahují 90-800(max.až 1500)jedinců.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Strakapoud prostřední

Dendrocopos medius (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Šplhavci-Piciformes –

Datlovití-Picidae

Syn.: Dendrocopos medius splendidior; Dryobates medius Linnaeus, 1758;
Dryobates medius splendidior; Leiopicus medius (Linnaeus, 1758); Picus mediocris; Picus medius Linnaeus, 1758– datel menší, datel prostřední, strakapoud prostřední balkánský, strakapúd prostřední, strakapůd prostřední.

Délka: 19,5-22 cm.

Rozpětí: křídlo 117-133 mm.

Váha: 52-80 g.

Věk: 8 let.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Evropský druh vázaný na listnaté lesy.

V ČR se roztroušeně řídce vyskytuje na celém území od nížin do pahorkatin (cca 500 m n.m.), jen lokálně se nachází i výše (např. 900 m n.m.-Šumava).

Obývá listnaté (někdy i smíšené) lesy, lužní lesy s dubem, teplé doubravy někdy i větší parky. Hnízdní dutiny vytesává hlavně ve starých kmenech dubů nebo jiných listnatých dřevin.

Potrava je z větší části živočišná, sbírá všechna vývojová stadia hmyzu, hlavně brouků a mravenců (častěji jsou uváděné tiplice, housenky motýlů-např, obaleč dubový) a jiné bezobratlé (např. sekáči, pavouci, škvoři, můry). Zajímavé je, že xylofágní hmyz je v potravě zastoupen jen malým procentem. Z rostlinné potravy se nejčastěji živí bukvicemi, semeny lípy a habru a oklovává plody ovocných stromů.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Chocholouš obecný

Galerida cristata (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Skřivanovití-Alaudidae

Syn.: Alauda cristata Linnaeus, 1758 – Chocholka, chocholouš, chocholoušek velký,  skřiváček, trpělka.

Délka: 17-19 cm.

Rozpětí: křídlo 96-111 mm.

Váha: 37-52,3 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: I-XII.

Palearktický druh žijící v jižní a střední Evropě, severní Africe, v Arábii a v jižní a střední Asii. Rozpadá se do více ras.

V ČR se roztroušeně vyskytuje na celém území od nížin do hor, souvislejší výskyt je pouze na jižní a střední Moravě.

Nachází se na otevřených stanovištích jako jsou rumiště, pískovny, staveniště, silniční náspy, neupravené okraje cest, kolem polí, na suchých pastvinách i na travnatých plochách městských sídlišť. Je známo hnízdění i na střechách panelových domů.

Potrava: Živí se semeny včetně obilí, zelenými částmi rostlin a hmyzem a jeho vývojovými stadii (např. brouci z čeledi Carabidae, Coccinellidaae, Curculionidae, Chrysomelidae, Staphylinidae a Tenebrionidae, dvoukřídlí, motýli, rovnokřídlí, blanokřídlí-včely a mravenci, ploštice a pošvatky). Z bezobratlýcz vyhledává také červy (Lumbricidae), plže a pavouky.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Vlaštovka obecná

Hirundo rustica Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Vlaštovkovití-Hirundinidae

Syn.: Hirundo urbica – Laštovice, Laštovka, Vlaštovice, vlaštovka vesnická.

Délka: 16-22 cm (z toho přesah ocasu 3-6,5 cm).

Rozpětí: křídlo 112-134 mm.

Váha: 20 g.

Věk: Nejstarší kroužkovaný pták se dožil 11 let a 1 měsíc.

Doba výskytu v ČR:

Holarktický druh obývající Evropu, Asii a Severní Ameriku. Dále žije v severní Africe a c Austrálii.

V ČR je běžná na celém území od nížin do hor. Je to přísně tažný druh, evropské populace  zimují v tropické a jižní Africe.

U nás je vázaná na lidská sídla a hnízdně je vázaná na budovy. Hnízdí uvnitř budov (chlévy, stáje, chodby, průjezdy, na půdách venkovských domů apod. Jsou známa i venkovní hnízda pod střechami, pod mosty aj.

Potrava: Loví létající hmyz až do velikosti motýlů a vážek (např. dvoukřídlý hmyz, ale také housenky např. obaleče dubového spouštějící se na vláknech k zemi, brouky, okřídlené mravence, jepice z rodu Palingenia) a z jiných bezobratlých také pavouky.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Břehule říční

Riparia riparia (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Vlaštovkovití-Hirundinidae

Syn.: Hirundo riparia Linnaeus, 1758 – Břeháček, břehovka, břehula, břehule, břehule obecná, štiříček břehový, štiříček zemní.

Délka: 12-13 cm.

Rozpětí: křídlo 99-112 mm.

Váha: 12-19 g.

Věk: nejvyšší věk kroužkovaného jedince je 11 let a 1 měsíc.

Doba výskytu v ČR: IV.-IX.(-X.).

Obývá skoro celou Holarktickou oblast. Mimo severu a jihu téměř celá Severní Amerika, Evropa, mimo nejsevernějších oblastí celá Asie na jih po severní Indii, jihovýchodní Čínu a tichomořské příbřežní ostrovy.

V ČR se místy vyskytuje od nížin do podhůří (cca 450 m n.m.) po celém území, ale v některých oblastech chybí.

Žije v otevřené krajině nejčastěji v blízkosti vod, kde si vyhrabává i více než 1 m dlouhé nory do svislých písčitých nebo hlinitých stěn ať již na březích vod, tak i v pískovnách, hliništích a cihelnách. Jsou známa i hnízda v hromadě písku a hlíny, na staré hromadě rašeliny nebo v rašeliništích ve stěnách borkovny, dokonce i ve vyhloubené jámě pro septik, nebo v sondách archeologů. Je to výlučně tažný druh odlétající zimovat do oblastí střední Afriky, ale i do jižní Afriky.

Potrava: Loví létající bezobratlé (např. hmyz 10 podrobněji neuvedených řádů, především dvoukřídlí, nebo drobní pavouci).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Brkoslav severní

Bombycilla garrulus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Brkoslavovití-Bombycillidae

Syn.: Ampelis garrulus Linnaeus, 1758; Bombiciphora poliocoelia Meyer, 1819; Lanius garrulus Linnaeus, 1758 – Brkoslav čečka, brkoslav, brkoslav obecný, brkoslav štěbetavý.

Délka: 18-21 cm.

Rozpětí: křídlo 112-135 mm.

Váha: 40-80 g.

Věk: Nejstarší kroužkovaný pták se dožil 12 let a 8 měsíců.

Doba výskytu v ČR: (X-.)XI.-II.(-IV.). Přezimuje.

Sibiřsko-kanadský typ rozšíření obývající tajgové lesy Eurasie a Severní Ameriky.

V ČR pravidelně zimuje, někdy i v invazní podobě. Jednotliví ptáci i páry byly u nás pozorované i v V.-VII. a bylo hlášení i zahnízdění, které ale nebylo ověřeno.

Hnízdo si buduje na stromech z větviček, lišejníků a stébel trav, hnízdní kotlina je vystlána peřím a srstí.

Potrava: V létě se živí mouchami a komáry a v zimě výhradně bobulemi a to růže šípkové, ochmetu evropského, jeřábu ptačího i břeku, kaliny a jmelí bílého, v případě nouze žere i nažky jasanu, semen z šištic chmele otáčivého aj. Bylo pozorováno i „ozobování plodů: (jablka)..

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Ťuhýk obecný

Lanius collurio Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Ťuhýkovití-Laniidae

Syn.: Masák, masojídek, trnotoč, zpěvák.

Délka: 16-18 cm.

Rozpětí: křídlo 82-100 mm.

Váha: 30-41 g.

Věk: kroužkovaný jedinec se dožil 7 let a 4 dny – v zajetí 8 let.

Doba výskytu v ČR: (IV-.)V.-IX.(-X.).

Palearktický druh žijící v mírném pásmu Evropy a Asie (západní Sibiř, Malá Asie).

V ČR se nachází na celém území od nížin do hor. Je přísně tažný a zimoviště se nachází v jižní a východní Africe.

Hnízdí na travnatých mezích a pastvinách s křovinami, na lesostepních stráních, v křoviných pásmech, podél travnatých příkopů a okrajů cest, na mezofilních a vlhčích stanovištích s křovinami a v zahradách, sadech a vinohradech. V souvislých lesních porostech je jen ojediněle a zde se nachází na pasekách, průsecích a okrajích porostů. Nevyhýbá se ani mladým smrčinám.

Potravu tvoří především hmyz (např. brouci, blanokřídlí-včely) a jiné bezobratlé (např. pavouci), vzácněji i drobní savci (např. hraboš polní, myška drobná, bělozubka, rejsek obecný) a plazi (např. ještěrka obecná, slepýši) i obojživelníci, troufá si i na ostatní pěvce (např. pěnice hnědokřídlá. Přebytečnou kořist napichuje na trny v okolí hnízda. V létě si zpestřuje jídelníček plody rostlin (např. třešně, maliny). Má schopnost jako všichni ťuhýci vyvrhovat tvrdé nestravitelné části potravy jako malé chuchvalce - vývržky.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Ťuhýk šedý

Lanius excubitor Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Ťuhýkovití-Laniidae

Syn.: masojedek, strakapoun velký, strakoš, ťuhýk hnědý, ťuhýk šedivý, ťuhýk veliký, ťuhýk velký.

Délka: 22-26 cm.

Rozpětí: křídlo 105-118 mm.

Váha: 65-81 g.

Věk: kroužkovaný jedinec měl 5 let, 9 měsíců a 2 dny.

Doba výskytu v ČR: I-XII.

Holarktický druh. Rozpadá se do většího množství poddruhů.

V ČR se vyskytuje od nížin do hor roztroušené po celém území mimo některé oblasti severních a SZ Čech. Je částečně tažný a české populace zimují ve Středomořské oblasti, u nás přezimují většinou populace ze severovýchodu, ale i zůstává i část naší populace.

Hnízdí v otevřené krajině s vlhčími loukami a pastvinami, při okraji lesů nebo v okolí skupin stromů a keřů v nichž je umístěno velké pevné hnízdo ze suchých větviček, stonků, kořínků a mechu, vystlané rostlinnou vlnou, peřím a srstí.

Potrava: V době krmení mláďat je jejich potravou převážně hmyz (např. krtonožky, brouci z čeledi Geotrupidae a Scarabaeidae) a jiní bezobratlí (např. pavouci). Dospělý ťuhýk šedý však zdolá i některé ptáky (např.  kos, koroptev polní, vrabec polní, skřivan, vlaštovka, sýkora, pěnkava, strnad aj.), savce (např. mladého potkana, hraboše polní, norníka rudého, myšice, rejsky apod.), obojživelníky (žáby), dokonce jsou v potravě nalézané i ryby. Kořist nemusí být vždy napíchnuta na trny, jak je u ťuhýků obvyklé, ale ptáci ji často zavěšují do vidlic větví v okolí hnízda.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Cvrčilka slavíková

Locustella luscinioides (Savi, 1824)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Pěnicovití-Sylviidae

Syn.: Acrocephalus luscinioides Savi, 1824.

Délka: 13,5-15 cm.

Rozpětí: křídlo 63-73 mm.

Váha: 13-21 g.

Věk: nejvyšší věk kroužkovaného jedince je 7 let 9 měsíců a 8 dní.

Doba výskytu v ČR: IV.-VIII.(-IX.).

Evropsko-turkestánský typ rozšíření vyskytující se v západní, střední a východní Evropě, šířící se po r. 1940 v Evropě na sever a severozápad (Lotyšsko, Estonsko, Švédsko). Dále žije v severní Africe a v Asii od Kaspického moře po JZ Sibiř.

V ČR se nachází jen lokálně od nížin do středních poloh (cca 500 m n.m.). Je tažná a zimuje v tropické Africe jižně od Sahary.

Hnízdí hlavně v rákosinách s hustým podrostem ostřic a podobných rostlin ve spodním patře, jen zřídka hnízdí i v těchto nízkých porostech bez přítomnosti rákosu. Dosti velké hnízdo z rákosových stébel a listů je umístěno v nejnižších vrstvách těchto porostů, nízko nad vodou.

Potrava: Loví různý hmyz i jiné členovce (např. pavouky, vodní plže). Z hmyzu žere vážky, motýli, dvoukřídlý hmyz (tiplice a komáři), chrostíky, mravence a jepice.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Lejsek šedý

Muscicapa striata (Pallas, 1764)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Lejskovití-Muscicapidae

Syn.: Motacilla ficedula Linnaeus, 1758; Motacilla striata Pallas, 1764; Muscicapa grisola Linnaeus, 1766 – Muchařík, muchlapka plamatá, Mucholovka.

Délka: 13,5-15 cm.

Rozpětí: křídlo 80-92 mm.

Váha: 12-20,5 g.

Věk: 11 let.

Doba výskytu v ČR: IV.-IX.

Evropsko-turkestánský typ rozšíření. Nachází se téměř v celé Evropě, v SZ Africe. V západní, JZ a střední Asii. Rozpadá se do více ras.

V ČR se vyskytuje na celém území od nížin do hor (v horách je většinou vázán na horské chaty a chalupy). Je přísně tažný a zimuje v tropické a jižní Africe.

Obývá prosvětlené staré lesy (hlavně listnaté a smíšené), aleje, posty podél vodních toků a rybníků se starými stromy. Je i v parcích, zahradách a sadech u lidských sídel. Miskovité hnízdo ze stébel, kořínků, mechu a srsti zakládá většinou v polodutinách stromů, nebo ve výklencích budov a na římsách střech.

Potrava: Živí se létajícím hmyzem a rostlinnými částmi (např. bobulemi, dužnatými plody). Z hmyzu jsou zjištěni blanokřídlí (např. mravenci, pilatky, včely, lumci), dvoukřídlí, motýli (např. bekyně, obaleči), brouci, mšice. Z jiných členovců se živí pavouky.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Bramborníček hnědý

Saxicola rubetra (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Drozdovití-Turdidae

Syn.: Motacilla rubetra Linnaeus, 1758 – Bramboříček hnědý.

Délka: 12-14 cm.

Rozpětí:  křídlo 72-81 mm.

Váha: 13-22,5 g.

Věk: 6 let a 17 dní.

Doba výskytu v ČR: IV.IX.(-X.).

Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu)

V ČR je jeho výskyt roztroušeně zaznamenán na celém území od nížin do hor, mimo některých oblastí ve středních Čechách a na jižní Moravě. Je tažný a jeho zimoviště se nachází na savanách v tropické Africe.

Hnízdní prostřední tvoří vlhčí louky a rašeliniště s vtroušenými keři. Hnízdo umisťuje v travním porostu na zemi a je vystavěno ze stébel, kořínků a mechů.

Potrava: Loví hmyz jako jsou dvoukřídlí (mouchy, pestřenky, číhalky, tiplice), brouci (Cantharidae, Elateridae, Scarabaeidae), motýli (hlavně housenky, ale i imaga), blanokřídlí a také kobylky a sarančata. Z dalších členovců se živí pavouky.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Bramborníček černohlavý

Saxicola torquata (Linnaeus, 1766)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Drozdovití-Turdidae

Syn.: Muscicapa torquata Linnaeus, 1766; Saxicola rubeola; Saxicola torquata rubicola (Linnaeus, 1766) – Bramboříček černý.

Délka: 11,5-13 cm.

Rozpětí: křídlo 60-69 mm.

Váha: 10-18 g.

Věk: více jak 4 roky?

Doba výskytu v ČR: II.-X.

Palearktický druh vyskytující se i na větší části Afriky. Areál rozšíření: Severozápadní Afrika, západní, střední a jihovýchodní Evropa po Ukrajinu a Krym, na jihovýchodě pokrývá celou Malou Asii po Kavkaz a Zakavkazí.

V ČR se vyskytuje jen velmi lokálně v nížinách, ale je znám i nižších hor (do 600 m n.m.). Část populace je tažná (zimuje kolem Středozemního moře), část je stálá.

Hnízdí na suchých travnatých porostech s vyvýšenými keři nebo vyššími bylinami: ruderální plochy, náspy, příkopy, meze, vinice, suché stepní stráně apod. Hnízdo je umístěno na zemi v hustém travním porostu – hnízdo je miska postavená ze stébel, kořínků, mechů a suchého listí.

Potrava: Loví různé bezobratlé jako je hmyz (např. brouky, blanokřídlé, sarančata, kobylky a housenky motýlů), pavouci.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Slavík obecný

Luscinia megarhynchos Brehm, 1831

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Pěnicovití-Sylviidae

Syn.: Luscicola luscinia; Luscinia megarhynchos C.L.Brehm, 1831 nec Motacilla luscinia Linnaeus, 1758 – Slavík.

Délka: 15-16,5 cm.

Rozpětí: křídlo 76-95 mm.

Váha: 16-27,5 g.

Věk: 8 let, v zajetí až 27 let.

Doba výskytu v ČR: IV.-IX.

Palearktický druh žijící v západní a střední Evropě, severozápadní Africe, Malé a Střední Asii.

V ČR se vyskytuje jen na části území hlavně v povodí Labe a jeho přítoků. Na jižní Moravě žije i ve vysloveně suchých kopcovitých terénech. Je tažný a zimuje v tropické Africe, kolem rovníku.

Vyhledává především vlhká stanoviště: zarostlé břehy řek a potoků, okraje listnatých lesů s hustým podrostem, proniká i do zarostlých zahrad a hřbitovů v lidských příbytcích. Na jižní Moravě je i na suchých stanovištích. Hnízdo bývá umístěno na zemi v hustém podrostu, jen zřídka i výše (cca do 1 m nad zemí).

Potrava je téměř výhradně živočišná – hmyz a jeho vývojová stadia (dvoukřídlí-hlavně tiplice, např. housenky motýlů, brouci z čeledi Cantharidae, Curculionidae, Elateridae a Cerambycidae, z blanokřídlých hlavně pilatky), pavouci, malé žížaly a drobní měkkýši, mnohonožky, stejnonožci. Pouze na podzim v malé míře požírá i různé bobule (např. bezu černého, rybízu černého, svídy bílé).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Moudivláček lužní

Remiz pendulinus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Moudivláčkovití-Remizidae

Syn.: Aegithalos pendulinus Linnaeus, 1758; Anthoscopus pendulinus (Linnaeus, 1758); Motacilla pendulinus Linnaeus, 1758; Parus pendulinus Linnaeus, 1758 –  Boudníček, moudíček, moudivláček obecný, mudivláček.

Délka: 10-11,5 cm.

Rozpětí: křídlo 53-59 mm.

Váha: 8-11,5 g.

Věk: Kroužkovaný jedinec se dožil 6 let a 8 měsíců.

Doba výskytu v ČR: III.-X.(-XI.).

Palearktický druh, ale jeho rozšíření je velmi roztříštěné. Areál tohoto druhu se táhne od severozápadní, střední a jižní Evropy přes Malou Asii na východ po Korejský poloostrov a jih Japonska.

V ČR je jeho výskyt znám jen z některých částí (nejhojněji např. v okolí Labe s jeho přítoků, okolí řeky Moravy a jejích přítoků) od nížin do pahorkatin (cca 500 m n.m.) i nižších hor (750 m n.m. – např. Šumava). Naše populace je tažná a zimuje v jižní části areálu druhu, někdy vzácně přezimují jednotliví ptáci.

Hnízdí hlavně na březích řek, potoků a rybníků, obývá i okraje lužních lesů. Jeho nápadně hnízdo je nejčastěji upevněné na větvích vrb, bříz a olší - základním materiálem jsou lýkovitá vlákna divokého chmele nebo kopřiv, stěny jsou vyplétány plstnatými nažkami topolů nebo vrb.

Potravu tvoří převážně drobní bezobratlí (housenky motýlů, brouci, mšice, pavouci apod.) lovení v porostech rákosu nebo orobince, popřípadě na dřevinách v okolí vod. V zimních měsících se živí i drobnými semeny, převažují trávy a rákos.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Hýl rudý

Carpodacus erythrinus (Pallas, 1770)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Pěnkavovití-Fringillidae

Syn.: Loxia erythrina Pallas, 1770.

Délka: 13,5-15 cm.

Rozpětí: křídlo 75-88 mm.

Váha: 17-26 g.

Věk: 8 roků a 11 měsíců.

Doba výskytu v ČR: V.-VIII.

Palearktický druh vyskytující se na většině Evropy a Asie, v Evropě stále rozšiřuje svůj areál. Je známo více poddruhů.

V ČR je znám pouze z několika lokalit, např. Krkonoše, Šumava, okolí Rumburka, Jeseníky, Ostravsko a další jednotlivé lokality ve střední a západní části Moravy.

Hnízdí v křovitých zejména vrbových porostech podél vodních toků, na loukách s roztroušenými keři v nížinách i horských oblastech. Je znám i z klečového pásma, ale také z obcí kde je v v zarostlých zahradách a ruderálech. Hnízdo je postaveno nízko v křoví a tvoří jej hladká kotlinka vystlaný chlupy a chmýřím. Je tažný a zimuje na indických stanovištích, ale v posledních 50 letech je zaznamenaná tendence zimování v jižní a západní Evropě.

Potrava: Živí se semeny a pupeny dřevin, někdy sklízí i zralé třešně. Z živočišné potravy jsou známi pavouci i jejich kokony, housenky předivek rodu Yponomeuta, mšice, brouci, chrostíci a blanokřídlí.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Krkavec velký

Corvus corax Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Krkavcovití-Corcidae

Syn.: Krkan, krkavec, krkavec horní, krkavec lesní.

Délka: 54-67 cm.

Rozpětí: 115-130 cm.

Váha: samec 1100-1500 g., samice 800-1315 g.

Věk: nejstarší kroužkovaný jedinec měl 20 let a 5 měsíců – nejstarší chovaný v zajetí měl skoro 80 let!

Doba výskytu v ČR: I-XII.

Holarktický druh obývající celou severní polokouli. Rozpadá se do více ras.

V ČR je znám jen velmi lokálně i když ve Středověku se jednalo u nás o běžně hnízdícího ptáka, který ale postupně byl vyhuben nebo se jeho populace nestačila přizpůsobit změnám v hospodaření. V současné době se jeho stavy místy v Čechách zvyšují.

Hnízdí na stromech nebo na skalních výstupcích. Hnízdo z větví je vystláno mechem, trávou, chlupy apod. Jeho průměr bývá často až 1 m. U nás je nejčastěji v hornatých a lesnatých oblastech, když v lesích sestupuje i do nížin.

Potrava je rozmanitá (rostlinná i živočišná). Rostlinná potrava se skládá z travin, listů, semen, plodů i jehličí. Živočišná složka je nejčastější a to od hmyzu (hlavně brouci) a jiných bezobratlých (např. žížaly) až po obratlovce a mršiny i různé odpadky. Vybírá i ptačí hnízda a loví ptáky různé velikosti jako je drozd kvíčala, drozd zpěvný, drozd brávník, kos horský, koroptev polní(nekonkrétně je dále udáváno kolem 60 druhů). Ze savců loví např. hraboše polní a myšice lesní, krtek obecný, norník rudý, hryzec vodní, zajíc polní, telata skotu, jehňata ovcí, srnčata, muflončata a dalších podrobněji neuvedených cca 35 druhů. Z obojživelníků jsou uváděné žáby.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Ořešník kropenatý

Nucifraga caryocatactes (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Krkavcovití-Corcidae

Syn.: Corvus caryocatactes Linnaeus, 1758; Nucifraga corpus montanus – Krkavec horní, ořešník, sojka turecká.

Délka: 32-35 cm.

Rozpětí: 49-53 cm.

Váha: 130-300 g.

Věk: Nejvyšší věk kroužkovaného ptáka je 8 let.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Palearktický druh rozšířený v boreální zóně a v horských oblastech Evropy a Asie. V Evropě je rozšíření nesouvislé, soustřeďuje se hlavně na Alpy, Karpaty a Rodopy. Areál pokračuje severozápadní Evropou přes pás severských jehličnatých lesů až po Kamčatku a Japonsko, izolované populace žijí v asijských pohořích i jižněji. Má více poddruhů.

V ČR se vyskytuje v hornatých oblastech, zvláště v přihraničních oblastech.  Na podzim sestupuje do nižších poloh.

Je typickým obyvatelem jehličnatých lesů, především smrčin od předhoří až po horní hranici lesa. Proniká i do kulturních smrčin nižších poloh. Je známo pravidelné hnízdění i v nižších polohách (např. Průhonický park). V nižších polohách dává v zimě přednost místům s dostatečnými porosty lísky. Hnízdo je téměř vždy na smrku, tvoří ho vrstva větví, na ní je vrstva lišejníků, následuje vrstva ztrouchnivělého dřeva a vystýlka je ze suché trávy a mechů.

Potrava: Větší část potravy je rostlinná, hlavně semena jehličnanů, dále lískové ořechy, švestky a různá semena. Živočišnou složku potravy tvoří hmyz (hlavně brouci a vosy, kterým vybírá i zemní hnízda), uloví i drobné savce, mláďata ptáků, žáby a měkkýše i žížaky. Jako většina krkavcovitých ptáků si potravu ukládá do různých skrýší, které si velmi dobře pamatuje.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana: