Savci Českého
středohoří
(Mammalia)
Autor: Václav Vysoký
Savci patří vedle ptáků
k nejnápadnějším zástupcům naší fauny. Pouze ptáci jsou obecně pro člověka
i ve městě nápadnější a to pro své větší druhové množství i pro své plošnější
zastoupení s menším lovným areálem. Co se týče savců, tak je nutno si
uvědomit, že jsou zde i nejvyšší predátoři v daném životním prostředí, ale
na druhé straně je zde také řada drobných druhů, kteří jsou aktivní v noci
a hlavně jsou vedeni nejen jako škůdci (z lidského hlediska), ale i jako
nositelé různých parazitů a chorob, často i přenosných na člověka. Je zde i
řád, který u řady lidí podvědomě budí odpor a neurčité obavy, protože je jejich
život opředen různými fámami a pověstmi a jsou i symbolem černé magie apod. – jedná
se o letouny se kterými se v současné době setkáváme i v lidských
příbytcích, kam se řada druhů přeorientovala a přizpůsobila ze svých přírodních
ohnisek výskytu. Řada druhů je řazena do lovné zvěře a v naší oblasti se
vyskytují i nositelé zlatých mysliveckých trofejí (např. muflon) a jsou často
důležitým faktorem pro průmysl (kožešiny) i potravinářství.
Zde se heslovitě seznámíme se
všemi druhy savců, které se podařilo potvrdit v Českém středohoří. U
zvláště chráněných druhů je připojena poznámka o ochraně. Není účelem podat zde
do podromna kompletní zpracování této skupiny obratlovců, ale je to pouze
základní seznam, který bude jistě nadále doplňován novými pozorováními nebo
excerpcemi dalších prací, které nemám v současné době k dispozici. Seznam
savců je seřazen podle systematického pořadí řádů vyskytujících se v České
republice a podle jejich čeledí. Rody a druhy jsou již řazené pro větší
přehlednost a urychlení vyhledávání podle abecedy. Vzhledem k tomu, že se
jedná o skupinu velmi dobře známou, která má u všech druhů české jméno udávám
nejříve české jméno a za ním kurzivou jméno vědecké (latinské). Tuto verzi
používám proto, že se jedná o zpřístupnění znalostí pro širokou laickou
veřejnost. Potvrzený výskyt z Českého středohoří uvádím vždy jen z několika
lokalit (max. 3), protože výčet u hojných druhů by byl stejně neúplný, protože
i když se někde vyskytuje, tak nebyl např. pozorovatelem hlášen nebo
v literatuře uváděn.
třída: Savci – Mammalia
řád: Hmyzožravci – Insectivora
čeleď: Ježkovití – Erinaceidae
Ježek východní – Erinaeus
concolor Martin, 1838
Velmi užitečný ničením škodlivého hmyzu. Na druhé straně
škodí v bažantnicích vypíjením vajíček. V SZ Čechách velmi vzácný a jeho
další výskyt je nutno nadále sledovat.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: rezervace Rač.
Ježek západní – Erinaceus
europaeus Linnaeus, 1758
Užitek i škodlivost
jsou podobné jako u předešlého druhu.
Podle Bernské úmluvy je
veden jako chráněný druh živočicha.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Dobětice, Mojžíř, Zubrnice etc.
čeleď: Rejskovití – Soricidae
Bělozubka bělobřichá
– Crocidura leucodon (Hermann, 1780)
Indiferentní druh
živící se hlavně bezobratlými.
Podle našich zákonů je zvláště chráněn v kategorii
ohrožených druhů a podle Bernské úmluvy je veden jako chráněný druh živočicha.
Výskyt v Českém středohoří, např.: České středohoří (bez
bližší lokality – podle PORSCH, 1927A – viz ŠUTERA-VYSOKÝ, 1999).
Bělozubka šedá – Crocidura
suaveolens (Pallas, 1821)
Význam a potrava je
podobná jako u předešlého druhu.
Podle Bernské úmluvy je
veden jako chráněný druh živočicha.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Krásné Březno, Střekov etc.
Rejsec černý –
Neomys anomalus Cabrera, 1907
Hospodářsky bezvýznamný
druh, který se živí hlavně bezobratlými.
Podle Bernské úmluvy je
veden jako chráněný druh živočicha.
Výskyt v Českém středohoří, např.: Rtyně nad Bílinou –
podle BÁRTA, 1980 – viz ŠUTERA-VYSOKÝ, 1999).
Rejsec vodní –
Neomys fodiens Pennant, 1771
Mimo bezobratlé požírá
i drobné obratlovce, hospodářsky je bezvýznamný.
Podle Bernské úmluvy je
veden jako chráněný druh živočicha.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Zubrnice.
Rejsek malý – Sorex
minutus Linnaeus, 1766
Hospodářsky
indiferentní druh, živící se hlavně bezobratlými.
Podle Bernské úmluvy je
veden jako chráněný druh živočicha.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Bláhov, Čermná, Liškov etc.
Rejsek obecný –
Sorex araneus Linnaeus, 1758
Živí se bezobratlými a drobnými obratlovci i semeny lesních
dřevin, ale není uváděn mezi škůdci.
Podle Bernské úmluvy je
veden jako chráněný druh živočicha.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Habří, Krkavčí skála, Stebno etc.
čeleď: Krtkovití – Talpidae
Krtek obecný – Talpa
europaea Linnaeus, 1758
Živí se bezobratlými i drobnými obratlovci. Je velmi
pronásledován pro jeho charakteristické krtiny, zvláště na zahradách, golfových
hřištích apod. V některých zemích patří k cenným kožešinovým
zvířatům.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Buková hora, Hostovice, Týniště etc.
řád: Letouni – Chiroptera
(všechny druhy jsou užiteční lovem hmyzu a nejsou uvedeni
mezi škůdci)
čeleď: Vrápencovití – Rhinolophidae
Vrápenec malý –
Rhinolophus hipposideros Bechstein, 1800
Podle našich zákonů je zvláště chráněn v kategorii
kriticky ohrožených druhů a podle Bernské úmluvy je veden jako přísně chráněný
druh živočicha; podle Natura 2000 se jedná o druh se zvláštní územní ochranou.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Horní Zálezly, Olešnice, Velké Březno etc.
čeleď: Netopýrovití – Vespertilionidae
Netopýr dlouhouchý – Plecotus
austriacus Fischer, 1829
Podle našich zákonů je zvláště chráněn v kategorii silně
ohrožených druhů a podle Bernské úmluvy je veden jako přísně chráněný druh
živočicha; podle Natura 2000 se jedná o druh vyžadující přísnou ochranu.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Čeřeniště, Krásné Březno etc.
Netopýr hvízdavý – Pipistrellus
pipistrellus Schreber, 1774
Podle našich zákonů je zvláště chráněn v kategorii silně
ohrožených druhů a podle Bernské úmluvy je veden jako chráněný druh živočicha;
podle Natura 2000 se jedná o druh vyžadující přísnou ochranu.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Brná, Sebuzín, Střekov etc.
Netopýr rezavý – Nyctalus
noctula Schreber, 1774
Podle našich zákonů je zvláště chráněn v kategorii silně
ohrožených druhů a podle Bernské úmluvy je veden jako přísně chráněný druh
živočicha; podle Natura 2000 se jedná o druh vyžadující přísnou ochranu.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: vrch Trabice, Ústí n.L.-okraj města etc.
Netopýr řasnatý –
Myotis natterei Kuhl, 1818
Podle našich zákonů je zvláště chráněn v kategorii silně
ohrožených druhů a podle Bernské úmluvy je veden jako přísně chráněný druh
živočicha; podle Natura 2000 se jedná o druh vyžadující přísnou ochranu.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Roztoky-štola.
Netopýr ušatý – Plecotus
auritus Linnaeus, 1758
Podle našich zákonů je zvláště chráněn v kategorii silně
ohrožených druhů a podle Bernské úmluvy je veden jako přísně chráněný druh
živočicha; podle Natura 2000 se jedná o druh vyžadující přísnou ochranu.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Svádov, Vaňov.
Netopýr večerní – Eptesicus
serotinus Schreber, 1774
Podle našich zákonů je zvláště chráněn v kategorii silně
ohrožených druhů a podle Bernské úmluvy je veden jako přísně chráněný druh
živočicha; podle Natura 2000 se jedná o druh vyžadující přísnou ochranu.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Vaňov.
Netopýr velkouchý –
Myotis bechsteini Kuhl, 1818
Podle našich zákonů je zvláště chráněn v kategorii silně
ohrožených druhů a podle Bernské úmluvy je veden jako přísně chráněný druh
živočicha; podle Natura 2000 se jedná o druh vyžadující přísnou ochranu a
zvláštní územní ochranu.
Výskyt v Českém středohoří, např.: ?Svádov-1972 –
pochybný údaj vyžadující další potvrzení.
Netopýr velký – Myotis
myotis Borkhausen, 1797
Podle našich zákonů je zvláště chráněn v kategorii
kriticky ohrožených druhů a podle Bernské úmluvy je veden jako přísně chráněný
druh živočicha; podle Natura 2000 se jedná o druh vyžadující přísnou ochranu a
zvláštní územní ochranu.
Výskyt v Českém středohoří, např.: Dolní Zálezly,
Lipová, Velké Březno etc.
Netopýr vodní –
Myotis daubentoni Kuhl, 1819
Podle našich zákonů je zvláště chráněn v kategorii silně
ohrožených druhů a podle Bernské úmluvy je veden jako přísně chráněný druh
živočicha; podle Natura 2000 se jedná o druh vyžadující přísnou ochranu.
Výskyt v Českém středohoří, např.: Velké
Březno-Loupežnická jeskyně, Roztoky-štola, Velké Stínky-štola etc.
Netopýr vousatý – Myotis
mystacinus Kuhl, 1819
Podle našich zákonů je zvláště chráněn v kategorii silně
ohrožených druhů a podle Bernské úmluvy je veden jako přísně chráněný druh
živočicha; podle Natura 2000 se jedná o druh vyžadující přísnou ochranu.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Krásné Březno, Roztoky, Svádov etc.
řád: Šelmy – Carnivora
čeleď: Kunovití – Mustelidae
Hranostaj – Mustela
erminea Linnaeus, 1758
Tato šelma dříve patřila mezi srstnatou zvěř, které se loví
v zimních měsících, hlavně pro kožešinu. Podle Zákona č. 449/2001 Sb. není
tento druh mezi zvěř zařazen.
Tento druh je uveden v Bernské úmluvě v kategorii
chráněných druhů živočichů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Bořislav, Mojžíř, vrch Rovný etc.
Jezevec lesní – Meles
meles (Linnaeus, 1758)
Jedná se o zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem – viz Zákon
449/2001 Sb. Lov je povolen 1.10.-30.11. a celoročně v oblastech chovu tetřeva
hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní podle Vyhlášky č.
245/2002 Sb.
Tento druh je uveden v Bernské úmluvě v kategorii
chráněných druhů živočichů.
Výskyt v Českém středohoří, např.: Kostomlaty pod
Milešovkou, Lovečkovice, Neštěmice etc.
Kuna lesní – Martes
martes (Linnaeus, 1758)
Jedná se o zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem – viz Zákon
449/2001 Sb. Lov je povolen 1.11.-28.2. a celoročně v oblastech chovu tetřeva
hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní podle Vyhlášky č.
245/2002 Sb.
Tento druh je uveden v Bernské úmluvě v kategorii
chráněných druhů živočichů a v Natura 2000 je uváděn mezi druhy jejichž
odchyt má být dále sledován.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Chuderov, Mojžíř, Velké Březno etc.
Kuna skalní – Martes
foina (Erxleben, 1777)
Jedná se o zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem – viz Zákon
449/2001 Sb. Lov je povolen 1.11.-28.2. a celoročně v oblastech chovu tetřeva
hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní podle Vyhlášky č.
245/2002 Sb.
Tento druh je uveden
v Bernské úmluvě v kategorii chráněných druhů živočichů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: vrch Jedovina, Homole, Suletice etc.
Lasice kolčava – Mustela
nivalis Linnaeus, 1766
U nás je tato šelma celoročně hájena a odstřel je povolen jen
v rámci myslivecké legislativy. Podle Zákona č. 449/2001 Sb. není tento
druh mezi zvěř zařazen.
Tento druh je uveden v Bernské úmluvě v kategorii
chráněných druhů živočichů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Chuderov, Milešov, Velké Březno etc.
Tchoř stepní – Putorius
eversmanni (Lesson, 1827)
Jedná se o zvěř, kterou
lze obhospodařovat lovem – viz Zákon 449/2001 Sb.
U nás je tento druh vázán většinou na stanoviště sysla, který
je jeho hlavní potravou – proto také jeho stavy neustále klesají.
Podle českých zákonů je zvláště chráněný v kategorii
kriticky ohrožených druhů; dále je uveden v Bernské úmluvě
v kategorii chráněných druhů živočichů a v Natura 2000 je uváděn mezi
druhy vyžadující přísnou ochranu a druhy vyžadující zvláštní územní ochranu.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Buková hora, Kladruby, Lbín etc.
Tchoř tmavý – Putorius
putorius (Linnaeus, 1758)
Jedná se o zvěř, kterou
lze obhospodařovat lovem – viz Zákon 449/2001 Sb.
Tento druh je uveden v Bernské úmluvě v kategorii
chráněných druhů živočichů a v Natura 2000 je uváděn mezi druhy, kde je
sledován jeho odchyt ve volné přírodě a další manipulace s ním.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Povrly, Velké Žernoseky, Verneřice etc.
Vydra říční – Lutra
lutra (Linnaeus, 1758)
Jedná se o zvěř, kterou
nelze lovit – viz Zákon 449/2001 Sb.
Podle současných českých zákonů se jedná o zvláště chráněný,
silně ohrožený druh; podle Bernské úmluvy je to přísně chráněný druh a podle
Natura 2000 se jedná o druh vyžadující přísnou ochranu a druh vyžadující
zvláštní územní ochranu.
Výskyt v Českém středohoří, např.: Český Bukov (1894),
Svádov (1933), Velké Březno (1995) etc.
čeleď: Medvědovití – Ursidae
Z Českého středohoří nám není znám žádný druh.
čeleď: Psovití – Canidae
Liška obecná – Vulpes
vulpes Linnaeus, 1758
Jedná se o zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem – viz Zákon
449/2001 Sb. Lov je povolen 1.1.-31.12. podle Vyhlášky č. 245/2002 Sb.
Srstnatá, škodná zvěř.
Významný přenašeč vztekliny.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Bláhov, Kojetice, Dubice etc.
Psík mývalovitý – Nyctereutes
procyonoides Gray, 1834
Myslivecká stráž a myslivecký hospodář jsou oprávněni jej
usmrcovat jako zvíře v přírodě nežádoucí – viz Zákon 449/2001 Sb.
Je to nepůvodní, východoplaearktický druh, který po vysazení
v evropské části Ruska proniká na západ. Část naší populace unikla také
z různých chovů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Dubice-Habrovany, Radešín, Velké Žernoseky etc.
čeleď: Kočkovití – Felidae
Kočka divoká – Felis
silvestris Schreber, 1777
Jedná se o zvěř, kterou
nelze lovit – viz Zákon 449/2001 Sb.
U nás tato šelma byla vyhubena na přelomu 18. a 19. stol. Pokud se objevují zprávy o jejím výskytu, pak se jedná o zatoulané kusy z Německa
nebo uniklé kusy ze zoologických zahrad.
Podle zákonů České republiky je u nás zvláště chráněna a je
zařazena mezi kriticky ohrožené druhy; podle Bernské úmluvy je tento druh
zařazen mezi přísně chráněné druhy živočichů a podle Natury 2000 se jedná o
druh vyžadující přísnou ochranu.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Lysá (1904), Verneřice (1934).
Kočka domácí-zdivočelá
– Felis domestica (Schreber, 1777)
Každoročně je u nás uloveno větší množství kusů
v různých revírech, včetně různých míst Českého středohoří.
řád: Hlodavci – Rodentia
čeleď: Veverkovití – Sciuridae
Sysel obecný – Spermophilus
citellus Linnaeus, 1766
Ještě v nedávné minulosti byl sysel velmi hojný a byl
huben jako zemědělský škůdce a až do roku 1996 (!) byl formálně považován za
škůdce (viz Vyhláška MZVž ČSSR č. 62/1964 Sb.). Kritický úbytek druhu proběhl
ve druhé polovině 20. stol.
Podle současných českých zákonů se jedná o zvláště chráněný,
kriticky ohrožený druh; podle Bernské úmluvy je to přísně chráněný druh a podle
Natura 2000 se jedná o druh vyžadující přísnou ochranu a druh vyžadující
zvláštní územní ochranu.
Výskyt v Českém středohoří, např.: Čeřeniště, Hradiště u
Habří, Raná etc. (většinou historické údaje)
Veverka obecná –
Sciurus vulgaris Linnaeus, 1758
Dříve byla uváděna jako škodná zvěř s celoročním
povolením lovu (např. v letech 1924-1929 bylo v Československé
republice v průměru uloveno 86255 jedinců za rok), později se stala zvěří
srstnatou s celoročním hájením, nakonec není ani mezi zvěř zařazována –
npř. Zákon č. 449/2001 Sb..
V současné době je zvláště chráněna podle českých zákonů
jako ohrožený druh a podle Bernské úmluvy je zařazena mezi chráněné druhy
živočichů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Český Bukov, Brná, Zubrnice etc.
čeleď: Bobrovití – Castoridae
Bobr evropský –
Castor fiber Linnaeus, 1758
Jedná se o zvěř, kterou
nelze lovit – viz Zákon 449/2001 Sb.
V naší oblasti byl bobr vyhuben již v 18. stol. a
teprve po r. 1980 k nám začal pronikat proti proudu Labe, z populací
v Německu.
Podle současných českých zákonů je zvláště chráněný a je
zařazen mezi silně ohrožené druhy; podle Bernské úmluvy je uveden mezi chráněné
druhy živočichů a podle Natura 2000 je zařazen mezi druhy vyžadující přísnou
ochranu a druhy vyžadující zvláštní územní ochranu.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Jakuby, Křešice, Svádov etc.
čeleď: Křečkovití – Cricetidae
Křeček polní – Cricetus
cricetus Linnaeus, 1758
Podle současných českých zákonů je zvláště chráněný a je
zařazen mezi silně ohrožené druhy; podle Bernské úmluvy je uveden mezi přísně
chráněnými druhy živočichů a podle Natura 2000 je zařazen mezi druhy vyžadující
přísnou ochranu.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Dobětice, Sebuzín, Stadice etc.
čeleď: Hrabošovití – Arvicolidae
Hraboš mokřadní – Microtus
agrestis Linnaeus, 1761
Indiferentní,
hospodářsky bezvýznamný druh.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Bláhov, Liškov, Valtířov-pískovna etc.
Hraboš polní – Microtus
arvalis Pallas, 1779
Obávaný polní a někdy i
lesní škůdce.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Krkavčí skála, Prackovice, vrch Rovný etc.
Hrabošík podzemní – Microtus
subterraneus De Sélys-Longchamps, 1836
Není veden jako škůdce.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Bláhov, Malé Březno-Labe etc.
Hryzec vodní – Arvicola
terrestris Linnaeus, 1758
Škůdce na zahradách a v
sadech.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Brná, Roztoky, Zubrnice etc.
Norník rudý –
Clethrionomys glareolus Schreber, 1780
Škodí hlavně
v lesích (např. ohryzem semenáčků, kůry apod.).
Výskyt v Českém středohoří, např.: Buková hora, vrch
Jedovina, Mojžíř-vrch Vyhlídka etc.
Ondatra pižmová – Ondatra
zibethicus Linnaeus, 1766
Jedná se o zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem – viz Zákon
449/2001 Sb. Lov je povolen 1.11.-29.2. podle Vyhlášky č. 245/2002 Sb.
Škodí porušováním hrází
(budováním chodeb). Loví se pro kožešinu (bisam).
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Malé Březno, Průčelská rokle, Příbram etc.
čeleď: Myšovití – Muridae
Krysa – Rattus
rattus Linnaeus, 1758
Škůdce na obilí a na
potravinách. Je přenašečem řady nemocí, ale i parazitů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Bořislav, Malčov, Žežice etc.
Myš domácí – Mus
musculus Linnaeus, 1758
Škůdce
v zemědělství i v domácnostech. Přenašeč řady chorob a parazitů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Čermná, Mojžíř, Žďárek etc.
Myšice křovinná – Apodemus
sylvaticus Linnaeus, 1758
Škodlivost (v
zemědělství) není významná.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Dolní Zálezly, Liškov, vrch Trabice etc.
Myšice lesní – Apodemus
flavicollis Melchior, 1834
Při přemnožení škodí
v lesích hlavně požíráním semen.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Buková hora, vrch Jedovina, Velké Březno etc.
Myšice temnopásá – Apodemus
agrarius Pallas, 1771
Při přemnožení je řazen
mezi vážné polní škůdce požírání semen obilí.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Malé Březno, Povrly, Strážky etc.
Myška drobná – Micromys
minutus Pallas, 1778
Indiferentní druh bez
výrazné škodlivosti v zemědělství.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Krásné Březno, Lipová, Radejčín etc.
Potkan – Rattus
norvegicus Berkenhout, 1769
Velmi nebezpečný škůdce na potravinách všeho druhu. Významný
přenašeč nemocí a parazitů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Dobětice, Kozí vrch, Řetouň etc.
čeleď: Plchovití – Gliridae
Plch velký – Glis
glis Linnaeus, 1766
Pro poměrně nízkou
populační hustotu není veden mezi škůdci.
Podle současných českých zákonů je zvláště chráněný a je
zařazen mezi ohrožené druhy; podle Bernské úmluvy je uveden mezi chráněnými
druhy živočichů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Brná, Homole, Vrkoč etc.
Plch zahradní – Eliomys
quercinus Linnaeus, 1766
Není veden jako škůdce
a to hlavně pro jeho nízké početní stavy v přírodě.
Podle současných českých zákonů je zvláště chráněný a je
zařazen mezi kriticky ohrožené druhy; podle Bernské úmluvy je uveden mezi
přísně chráněnými druhy živočichů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Dolní Zálezly, Krásné Březno, Sebuzín etc.
Plšík lískový –
Muscardinus avellanarius Linnaeus, 1758
Indiferentní druh.
Podle současných českých zákonů je zvláště chráněný a je
zařazen mezi silně ohrožené druhy; podle Bernské úmluvy je uveden mezi přísně
chráněnými druhy živočichů a podle Natura 2000 je zařazen mezi druhy vyžadující
přísnou ochranu.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Březí, Stadice, Vrkoč etc.
čeleď: Myšivkovití – Zapodidae
Z Českého středohoří nám není znám žádný druh.
čeleď: Nutriovití – Myocastoridae
Nutrie – Myocastor
coypus (Molina, 1782)
Myslivecká stráž a myslivecký hospodář jsou oprávněni jej
usmrcovat jako zvíře v přírodě nežádoucí – viz Zákon č. 449/2001 Sb.
Většinou se jedná o kusy uniklé z chovů (pro kožešinu).
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Choratice, Svádov, Velké Žernoseky etc.
řád: Zajíci – Lagomorpha
čeleď: Zajícovití – Leporidae
Králík divoký – Oryctolagus
cuniculus Linnaeus, 1758
Jedná se o zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem – viz Zákon
449/2001 Sb. Lov je povolen 1.11.-31.12. a celoročně v oplocených vinicích
podle Vyhlášky č. 245/2002 Sb.
Významný zemědělský
škůdce pouze v dobách vyšších stavů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Chuderov, Koštov, Rabenov etc.
Zajíc polní – Lepus
europaeus Pallas, 1778
Jedná se o zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem – viz Zákon
449/2001 Sb. Lov je povolen 1.11.-31.12. + 1.1.-31-12. jen odchytem +
1.9.-31.12. jen loveckými dravci a celoročně v oplocených vinicích podle
Vyhlášky č. 245/2002 Sb.
U nás nejsledovanější myslivecká zvěř. Při vyšších stavech
může škodit na polích, zahradách, v lesních mlazinách a školkách.
Podle Bernské úmluvy je uveden mezi přísně chráněnými druhy
živočichů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Český Bukov, Habrovany, Ryjice etc.
řád: Sudokopytníci – Artiodactyla
čeleď: Prasatovití – Suidae
Prase divoké – Sus
scrofa Linnaeus, 1758
Jedná se o zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem – viz Zákon
449/2001 Sb. Lov je povolen 1.8.-31.12. (kňour a bachyně) + 1.1.-31.12. (sele a
lončák) a celoročně v oblastech chovu tetřeva hlušce, tetřívka obecného,
jeřábka lesního a koroptve polní podle Vyhlášky č. 245/2002 Sb.
Škodí v lesním i zemědělském hospodaření, proniká i do
špatně zabezpečených zahrad.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Krkavčí skála, Velemín, Zubrnice etc.
čeleď:
Jelenovití – Cervidae
Daněk evropský –
Dama dama Linnaeus, 1758
Jedná se o zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem – viz Zákon
449/2001 Sb. Lov je povolen 16.8.-31.12. podle Vyhlášky č. 245/2002 Sb.
Může škodit ohryzem
kůry stromů.
Podle Bernské úmluvy je
zařazen mezi chráněné druhy živočichů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Bláhov, Chvalov, Němčí etc.
Jelen evropský – Cervus
elaphus Linnaeus, 1758
Jedná se o zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem – viz Zákon
449/2001 Sb. Lov je povolen 1.8.-15.1. podle Vyhlášky č. 245/2002 Sb.
Může významně škodit
okusem větví a kůry dřevin.
Podle Bernské úmluvy je
zařazen mezi chráněné druhy živočichů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Homole, Neznabohy, Týniště etc.
Los evropský – Alces
alces Linnaeus, 1758
Jedná se o zvěř, kterou
nelze lovit – viz Zákon 449/2001 Sb.
V SZ Čechách se objevují pouze migrující jedinci.
Podle našich zákonů je zvláště chráněný v kategorii silně
ohrožených druhů a podle Bernské úmluvy je zařazen mezi chráněné druhy živočichů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Malečov, Němčí etc.
Sika – Cervus
nippon Temminck, 1838
Jedná se o zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem – viz Zákon
449/2001 Sb. Lov je povolen 1.8.-15.1. podle Vyhlášky č. 245/2002 Sb. – tento
údaj se týká jelena siky japonského (Cervus nippon nippon), který je ale
často alespoň z části u nás prokřížen s jelenem sika Dybovského (Cervus
nippon hortulorum – lov povolen 16.8.-31.12.) nebo s jelenem evropským
(Cervus elaphus).
Jako ostatní jelenovití
může škodit na dřevinách.
Podle Bernské úmluvy je
zařazen mezi chráněné druhy živočichů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Verneřice-Pohorská boule (1990).
Srnec – Capreolus
capreolus Linnaeus, 1758
Jedná se o zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem – viz Zákon
449/2001 Sb. Lov je povolen 16.5.-30.9. (srnec) + 1.9.-31.12. (srna a srnče) podle
Vyhlášky č. 245/2002 Sb.
Škody nejsou tak velké jako je tomu u jiných druhů jelenovité
zvěře, ale lokálně se mohou projevit významné škody okusem v polích i
v lesních porostech.
Podle Bernské úmluvy je
zařazen mezi chráněné druhy živočichů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Horní Zálezly, Proboštov, Varhošť etc.
čeleď: Turovití – Bovidae
Muflon – Ovis
musimon Pallas, 1811
Jedná se o zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem – viz Zákon
449/2001 Sb. Lov je povolen 1.8.-31.12. podle Vyhlášky č. 245/2002 Sb.
Co se týče škodlivosti
jedná se o celkem bezvýznamný druh.
Podle Bernské úmluvy je
zařazen mezi chráněné druhy živočichů.
Výskyt v Českém
středohoří, např.: Blansko, Chvalov, Sluneční stráň-rezervace etc.
Použitá literatura
ANDĚRA M., 2000: Atlas rozšíření savců v České republice.
Předběžná verze III. Hmyzožravci (Insectivora). – Národní muzeum Praha,
107 str.
ANDĚRA M., BENEŠ B., 2001: Atlas rozšíření savců v České
republice. Předběžná verze IV. Hlodavci (Rodentia) – část 1. Křečkovití
(Cricetidae), hrabošovití (Arvicolidae), plchovití (Gliridae).
– Národní muzeum Praha, 156 str.
ANDĚRA M., ČERVENÝ J., 2004: Atlas rozšíření savců v České
republice. Předběžná verze IV. Hlodavci (Rodentia) – část 3. Veverkovití
(Sciuridae), bobrovití (Castoridae), nutriovití (Myocastoridae).
– Národní muzeum Praha, 76 str.
ANDĚRA M., HANZAL V., 1995: Atlas rozšíření savců v České
republice. Předběžná verze I. Sudokopytníci (Artiodactyla), Zajíci (Lagomorpha).
– Národní muzeum Praha, 64 str.
ANDĚRA M., HANZAL V., 1996: Atlas rozšíření savců v České
republice. Předběžná verze II. Šelmy (Carnivora). – Národní muzeum
Praha, 85 str.
ŠUTERA V., VYSOKÝ V., 1999: Savci okresu Ústí nad Labem – AOS
/Publishing, Ústí n.L., 211 str.
Vyhláška č. 245/2002 Sb. MZ o době lovu jednotlivých druhů zvěře.
VYSOKÝ V., , 2009: Seznam zvláště chráněných druhů v ČR. – Fauna
Bohemiae septentrionalis (Ústí nad Labem), T. 33: 117-148.
ZÁKON č. 449/2001 Sb. o myslivosti ze dne 27. listopadu 2001.
ZÁKONY o ochraně přírody, příslušné Vyhlášky a Doplňky jsou uvedené
v práci VYSOKÝ (2009).