Škvoři v Českém středohoří

(Insecta: Dermaptera)

 

Václav Vysoký

 

     Jedná se o malý, ale zřetelně definovaný řád hmyzu od kterého je známo na světě (především v tropické oblasti) kolem 2000 druhů. Je to velmi starý řád, protože nejstarší fosilní nálezy pocházejí z Jury, tj. jsou staré cca 208 milionů let, ale od současných škvorů se lišili např. segmentovanými štěty. V České republice je známo pouze 7 druhů:

 

Anechura bipunctata (Fabricius, 1781) – škvor dvojskvrnný – na Ústecku (ale ani v Čechách) nenalezen, nejbližší naleziště má na Moravě.

Apterygida media (Hagenbach, 1822) – škvor polokřídlý

Forficula auricularia Linnaeus, 1758 – škvor obecný

Labia minor (Linnaeus, 1758) – škvor malý

Labidura riparia (Pallas, 1773) – škvor velký – v České středohoří nenalezen, nejbližší naleziště je na vátých píscích v okolí Trávčic.

Chelidurella acanthopygia (Gené, 1832) – škvor bezkřídlý

Chelidurella guentheri Galvagni, 1994 – škvor guentherův

 

     Typickým znakem tohoto hmyzu jsou silně vyvinuté klíšťkovitě tvarované štěty. Škvory zná lidstvo již od pradávna a měli v řadě zemí nepříliš dobrou pověst v souvislosti s ušima. Tradovalo se, že spícím lidem zalézají do uší a zde prokusují bubínky. Proto také v lidovém názvosloví byl škvor nazýván např. uchatec, uchavec, štipka, ušák nebo střihauka. Tento fakt byl založen na skutečnosti, že škvor může v přírodě spícímu člověku náhodně zalézt do ucha, které považuje jako vhodný úkryt, ale nejedná se o úmyslné vniknutí za účelem hledání speciální potravy. Škvoři se vyskytují hlavně na teplých a alespoň částečně vlhkých stanovištích. Aktivní jsou hlavně v noci přes den se ukrývají (často hromadně) pod kameny, pod dřívím, pod kůrou apod. někdy je i ve dne zastihneme na listech dřevin nebo na shnilém ovoci. Okřídlené druhy dobře létají. Štěty používají při uchopování kořisti, při obraně proti nepřátelům i při vzájemných potyčkách. Výjimečně jsou štěty nápadně velké (macrolabia), zvláště u samců Forficula auricularia je tato forma velmi nápadná.

 

     Škvoři jsou všežraví a živí se různými částmi rostlin, organickými zbytky nebo jinými druhy hmyzu. Do roka mají jednu generaci za rok a přezimují ve stadiu nymf, imag i vajíček. Po vylíhnutí mladé nymfy zůstávají v přítomnosti samice až do druhého svlékání a často je pak hromadně zastihneme pod jedním kamenem.

 

     Většina škvorů nemá přímý hospodářský význam. U nás je škodlivost zaznamenána pouze u druhu Forficula auricularia, když může tento druh způsobit znatelné škody v ovocných sadech (jabloně, hrušně, meruňky, broskve) a to okusem květů a přímým poškozováním zralých plodů. Vzhledem k tomu že tento druh také obývá sklepy a vlhčí byty může příležitostně škodit i na uskladněných potravinách. Na druhou stranu stejný druh je označován jako užitečný, protože může významně snižovat početnost přemnožených škůdců jako jsou mšice, vajíčka, housenky a kukly motýlů, housenic blanokřídlého hmyzu, larev dvoukřídlého hmyzu apod. Z našich druhů Labia minor pronásleduje vajíčka a larvy mouchy domácí (Musca domestica).

 

     Faunistikou škvorů v Českém středohoří se dosud nikdo systematicky nevěnoval a zde podávám proto přehled druhů, které jsem okrajově zastihl při průzkumu jiného hmyzu nebo které jsem nalezl v zemních pastech nebo v kelímkách na stromech při biologických průzkumech. Zájemce o podrobnosti týkající se tohoto řádu odkazuji na práci Petra Kočárka (2005), kde je také uvedena další literatura, která se zabývá druhy tohoto řádu.

 

Zjištěné druhy v Českém středohoří

 

Apterygida media (Hagenbach, 1822) – škvor polokřídlý

     Vlhkomilný druh vyskytující se v lužních lesích, v doprovodných břehových porostech apod. Nalezneme jej i na bylinách.

     Zaznamenaný výskyt: Bláhov, Knínice, Krásné Březno, Neštěmice, Pokratice, Povrly-Labe, Strážky, Svádov, Svádov-Labe, Valtířov-Labe a pískovna, Veselí.

 

Forficula auricularia Linnaeus, 1758 – škvor obecný

     Je znám z nejrůznějších biotopů včetně ruderálů a lidských staveb. Nalezneme jej pod kameny, pod suchou trávou, pod velkými listy bylin, pod dřívím, v uzavřených květech miříkovitých rostlin, na keřích, v korunách dřevin.

     Poznámky: U tohoto druhu, mimo f. macrolabia, bylo nalezeno také několik monstrozit jako např.:

         Levý štět má tvar samičí a pravý samčí – více ex.;

         Samice má levý štět celý štíhlý, včetně base a je zčásti zkrácený, skoro rovný – pravý štět je normální;

          Samice f. macrolabia s levým štětem zkráceným oproti pravému;

          Samice má levý štět redukovaný na velmi krátký pahýl, pravý samičí;

          Samice s levým šrětem zesíleným a tupě zakončeným;

          Nejasné pohlaví, protože jsou oba štěty redukované na pouhé krátké, tupě zakončené pahýly.

          Samice s pravým štětem zkráceným a před koncem silně zahnutým.

     Zaznamenaný výskyt: Bílinka, Dobkovičky, Dolní Zálezly, Dubice-D8, Habrovany, +Jedovina, Koštov, Krásné Březno, Krásný Studenec, Liškov, Litochovice, Malé Březno, Mojžíř, Neštěmice, Patokryje-okolí, Pokratice, Povrly-Labe, Prackovice-lom, +Rač, Radejčín, Rychnov, Řehlovice, Stadice, Svádov, +Trabice, Valtířov-pískovna, Velké Březno, vrch Zlatník.

 

Chelidurella acanthopygia (Gené, 1832) – škvor bezkřídlý

     Lesní druh kde se nachází pod dřívím, kameny, v hrabance, pod kůrou stromů apod.

     Zaznamenaný výskyt: Bílinka, Dobkovičky, Dubice-D8, Krásné Březno, Krásný Studenec, Pokratice, Povrly-Labe, Prackovice, Ryjice, Ryjice-Farský vrch, Strážky-okolí statku, Veselí, Vrkoč, +Vyhlídka.

 

Chelidurella guentheri Galvagni, 1994 – škvor guentherův

     Lesní druh a zde je nacházen pod kameny, pod dřívím, v silnějších vrstvách humusu a listí.

     Zaznamenaný výskyt: Patokryje-okolí, Prackovice, vrch Zlatník.

 

Labia minor (Linnaeus, 1758) – škvor malý

     Pastviny, louky, také komposty, hnojiště apod. Vyhledává hlavně trus.

     Zaznamenaný výskyt: dosud pouze Mojžíř, 30.5.2008, lgt. Vysoký V. – 1 ♀.

 

 

Použitá literatura

 

BENEDIKTOVÁ (BENETKOVÁ) V., MARHOUL P., CHVOJKOVÁ E., ČÍŽKOVÁ Š., KOPEČKOVÁ M., 2009: Entomologický průzkum vrchu Zlatník, Želenického vrchu a strání u Patokryjí. Závěrečná zpráva. – Manuskript, dep. KÚ Ústeckého kraje, 257 str.

 

KOČÁREK P., 2005: Řád Dermaptera. In KOČÁREK P., HOLUŠA J., VIDLIČKA Ľ: Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera of the Czech and Slovak Republics (České a Slovenské republiky). – Kabourek Zlín, 348 str.

 

VYSOKÝ V., 1995: Škvoři. In KOLEKTIV: Biologické hodnocení stavby “Vodní dílo Malé Březno” (úsek Střekov-Malé Březno). – Manuskript pro f. P-eko sp. s.r.o. v Ústí n.L., 185 str. + přílohy.