Střevlíci rodu Carabus – I.
Zvláště chráněné, ohrožené druhy
Střevlíci rodu Carabus patří v říši hmyzu k vrcholovým predátorům a jsou důležitým faktorem co se týče udržení rovnováhy na jednotlivých biotopech. Střevlíci rodu Carabus jsou také jedni z mála střevlíků, které vnímá laická veřejnost, protože se jedná většinou o větší až velké druhy a jejich rozšíření je známé (i když v různých druzích) na většině našich biotopů, včetně intravilánů kde proniká i do sklepů a přízemních částí domů. Většina druhů je aktivní v noci a jejich výskyt zaznamenáme většinou jen při deštivém nebo chladnějším podmračném počasí, když se pohybují po různých pěšinách, cestách, ale i silnicích, nebo je nacházíme usmrcené na těchto komunikacích. Zástupci tohoto rodu jsou dost hákliví na změnu životního prostředí a proto patří mezi vhodné bioindikátory – viz např. práci HŮRKA K., VESELÝ P. et FARKAČ J., 1996: Využití střevlíkovitých (Coleoptera, Carabidae) k indikaci kvality prostředí. – Klapalekiana, 32: 15-26, kde je většina druhů vyskytujících se v ČR zařazena do skupiny A a část do skupiny R. Ani jeden druh nepatří do skupiny E, kde jsou uvedené eurotybní druhy, tj. druhy bez zvláštních nároků na prostředí ve kterém se vyskytují.
Živí se různými bezobratlými jako jsou larvy, housenky, imaga, menší plži, ale také žížaly.Navštěvují i mršiny, hnijící látky apod.
Rod Carabus se na Světě vyskytuje na velké části severní polokoule, resp. v Holarktické oblasti, tzn. na celém území Evropy, na východ až po Japonsko, v JV Asii, v severní Africe (zde ale chybí např. v Egyptě), je také v Severní Americe, když v Jižní Americe je nahrazen příbuzným rodem Ceroglossus. Na světě je známo kolem 700 druhů a neustále jsou popisované, ale také rušené další druhy. U některých druhů existuje velké množství ras a forem a jejich rozdělení do podrodů je neustále upravováno. Celkem se dá říci, že se jedná o jednu z nejlépe prostudovanou, ale také nejsložitější skupinu střevlíkovitých brouků na celém světě a je to také ovlivněno tím, že existuje mnoho sběratelů zajímající se o tyto brouky a tím je k dispozici velké množství dokladového materiálu uloženého v muzejních nebo soukromých sbírkách. Tito brouci se vyskytují od nížin do hor, od obdělávaných polí po pralesy, jsou i hluboko v sutích, na okraji sněhových polí a některé druhy jsou schopné lovit svoji kořist i v tekoucích vodách. Ovšem je zde řada druhů, které nalezneme pouze na jednom typu biotopů, nebo na určitém typu podloží, nebo jen v určité nadmořské výšce a tak je jejich sběr neustále zajímavý, protože na každém typu i v naší krajině můžeme nalézt i velmi odlišné druhy a jejich formy.
V České republice se vyskytuje kolem 25 druhů (některé ve více rasách) a v tomto příspěvku podávám výčet druhů, které jsou zvláště chráněni podle platných Vyhlášek a jejich dodatků v kategorii „Ohrožené druhy“ a jsou hlášené nebo potvrzené z Českého středohoří.
Jedná se o následující druhy:
Carabus irregularis irregularis Fabricius, 1792
Carabus scheidleri Panzer, 1799
Carabus ullrichii Germar, 1824
Autor: Václav Vysoký, listopad 2009
Pokračování: Střevlíci rodu Carabus II.
|