Bradlo (542 m)
cyklus: Neznámé středohoří

Odtěžením dubového porostu z vrcholu Bradla se nabízí turistům dočasná příležitost nádherných výhledů do všech stran z jinak nenápadného, zalesněného hřebene kopce a na vrcholové lavičce odpočinek po namáhavém stoupání.

Kromě toho, že je Bradlo jedním z nevyšších vrcholů na levé straně Labe mezi Ústím a Děčínem, dalších informací je poskrovnu. Na turistických mapách dokonce chybí nebo je chybně označen v místě vyhlídky poblíž rozcestí k Bradlu z modré.

Pro mě bylo Bradlo 22. února 210. prvovýstupem ve středohoří, pro turisty našeho oddílu běžným víkendovým výletem, vedeným tentokrát Pepou Břížďalů. Sešlo se nás 12 a vyrazili jsme ze železniční zastávky Povrly na trati Ústí – Děčín po modré vzhůru do kopců, kolem Bradla, přes Maškovice zpět dolů k řece do Dobkoviček. Trasa je dlouhá pouhých, ale pro nás kromě klesání do Dobkoviček náročných deset kilometrů.

Při stoupání k Bradlu jsou z lesní cesty nádherné výhledy do údolí Lužeckého potoka a na chatovou oblast s koupalištěm. Vzdálenější obzory se otvírají z výhledové skalky na odbočce 50 m z modré od rozcestníku.

Nad krátkým prudkým stoupáním pak v zatáčce modré do leva odbočuje neoznačená lesní cesta k vrcholu, toho dne ještě plná větví z čerstvě poražených stromů. U laviček na hřebenu nad strmou skálou se musí každému zastavit dech. Měli jsme štěstí na počasí a výhled se otevřel od jihu ke kopcům nad Labem a k Milešovce, k západu přes Vysoký kámen k Blansku, přes Český Bukov k Slavošovu.

Na pokračování k loukám před Maškovicemi se podepsaly traktory, odvážející rozřezané kmeny z odtěženýchi buků, dubů a borovic. Blátu v délce asi kilometr se prostě nedalo vyhnout.

Při pohledu na nekonečné haldy kmenů se mi vybavil dávný tribut do říše, odváděný českými knížaty v raném středověku.

V Maškovicích, prastaré obci, se nelze nezastavit u prastaré lípy. Fundované informace o obci, včetně fotografií zbytku odhadem přes 900 let staré lípy jsou na následujících stránkách:
www.zanikleobce.cz
cs.wikipedia.org

Na loukách za Maškovicemi se k severu otvírá výhled k Děčínu na zámek, Pastýřskou stěnu a na kopce na druhém břehu Labe.

Protože u trampské osady TO Kondoři (//www.kondori.estranky.cz) nevisela novodobá výhružka turistům „soukromý pozemek“, přijali jsme nevyřčené pozvání a využili verandu vedle totemu na svačinu před sestupem do Dobkovic.

Zakrátko se pak z cesty objevil na druhém břehu jeden z našich oblíbených cílů hrádek Vrabinec.

Tradice pivečka na závěr výletů se v poslední době bohužel často mění na obcházení zavřených hospod, nebylo tomu jinak ani v Dobkovicích. Naštěstí vlaky mezi Ústím a Děčínem mají hodinový interval, takže jsme zbytek času strávili na lavičce na nádraží hodnocením překrásné výhledové trasy a nešetřili pochvalou Pepovi za nádherný výlet.

Ladislav Buka
KČT TJ Glaverbel Czech Teplice

Mapa převzata z mapy.cz.