ceskestredohori.cz
turistický
informační portál

Úvodní strana
Turistika
Encyklopedie
Ubytování a rekreace
Přehled akcí
Obchod / e-shop
Služby
Odkazy
O stránkách
Vyhledat

Reportáž z cest
Přírodní památka Dobříňský háj
Po letošních krutých holomrazech, které přišly po teplém prosinci, kdy spousta květin, keřů a stromů nasadila poupata a chystala se na jaro, kdy krátce na to všechno zmrzlo a celou tu spoušť překryl pozdní sníh, jsem byla zvědavá, jak se s atypickým počasím vypořádaly sněženky v Dobříňském háji. V pátek 24.2.12 jsem měla cestu tímto směrem a tak jsem se rozhodla do Dobříně zajet.

Obec Dobříň se nachází nedaleko Roudnice nad Labem. Přímo u obce se rozprostírá velký lužní háj, jeden z posledních dochovaných polabských lužních lesů na území Ústeckého kraje. Na konci r. 2010 byla tato lokalita na ploše 21,2 ha vyhlášena Přírodní památkou na ochranu lesní vegetace s unikátním masovým výskytem chráněné a ohrožené sněženky podsněžníku a ohrožených druhů hmyzu. Do chráněného území patří i pozůstatek starého stromořadí s převahou velkolepých jedinců dubu letního, před vybranými mohutnými exempláři jsou zasazeny tabulky s označením Památný strom. Kromě sněženky zde v předjarním období, tj. před olistěním stromů, roste i sasanka pryskyřníkovitá, dymnivka dutá, pižmovka mošusová a křivatec žlutý.

V Dobříni není problém s parkováním, jedno místo jsem si našla již při svých předchozích návštěvách, u široké cesty vedoucí do lužního lesa, před značkou Zákaz vjezdu. Odsud je to do lesa opravdu jen pár kroků. Takže s nerozlučnou psí kamarádkou vyrážíme na naši první letošní výpravu. Můj první dojem je, že les je stále spící, všude jenom vrstvy spadaného listí, teprve při pohledu zblízka jsou vidět špičky sněženkových lístků, jak se prodírají ven, na světlo a když poodhrnu svrchní vrstvu suchých listů, pokochám se nasazenými poupaty. Tu a tam zasvítí bíle i hotové květy, jen se otevřít. Ještě tak 1-2 týdny a všem milovníkům přírody bude k dispozici překrásná podívaná. Zatímco se zaměstnávám focením prvních kvítků a moje společnice se prochází po kmenech pokácených a pořezaných stromů, projíždějí kolem nás tři jezdci na koních, úplní kovbojové.

Nechám zatím focení a jdeme se projít, přes malou louku až k Labi, mineme impozantní alej památných dubů a pobřežní polní cestou kráčíme proti proudu našeho největšího toku. Je to příjemná procházka, loni touto dobou byly při okrajích řeky ještě zbytky námrazy, nyní jsou pozůstatky ledového lože vidět pouze v mělkých tůňkách, lemujících cestu po druhé straně. Je zataženo, ale chvilkami zpod šedých mraků vykoukne sluníčko a ozáří krajinu, vodu, kopec Sovici na protějším břehu a další urostlé stromy, zrcadlící se v tůňkách. Blížíme se k sousední obci, Kozlovicím, když tu nad námi přeletí velký, černý pták, nedokážu na dálku rozeznat, o jaký druh se jedná. Jdeme dál, po chvíli narazíme na obrovské hejno vodních ptáků, divoké kachny a lysky černé, jak se přiblížíme, kachny se s hlasitým pokřikem vznesou vzhůru, lysky rychle odplouvají. Nečekala jsem je, před rokem jsem tu zahlédla pouze jednu jedinou labuť, foťák mám nastavený na program krajina a není čas jej změnit, zkouším to tedy s ním a fotím a fotím, samozřejmě s výsledkem nejistým. Mezitím se velký pták vrací, znovu mi přeletí nad hlavou, ale už si ho stihnu prohlédnout, ano, je to u nás chráněný kormorán velký. U cesty se teď objevují pacholata a kruhy na vyvazování lodí, hned za nimi se nachází přístavní molo s násypným zařízením, po vodě se odsud rozváží cement aj. Po krátké prohlídce se vracíme, silný vítr vytváří na hladině řeky velké vlny, jejich bílé hřbety vypadají jako stádo hravých delfínů, tu se objeví tam, tu opodál, stále v pohybu a pokaždé trochu jiné. Pár metrů od břehu se na vlnách pohupuje lyska černá, náš příchod jí vůbec nevadí, otáčí se ze strany na stranu, jako když pózuje pro fotografii, zdá se mi to, nebo po nás po očku pokukuje?

A opět se před námi rýsují holé koruny památných dubů, konečně nadešel čas věnovat se pouze sněženkám. Pěkné odpoledne končí, dny jsou sice znatelně delší, ale čeká nás ještě zpáteční cesta. Naposled pohlédnu na zdánlivě neživotný háj a těším se na další návštěvu, to už snad bude les trochu zelenější.

Zdena Vojtíšková
























Encyklopedie > Cestopisy > Přírodní památka Dobříňský háj


Úvod
Napište nám 
Copyright