V sobotu 18. října 2008 pozvalo občanské sdružení Středohoří sobě všechny zájemce na Úštěcko. Sraz byl brzy ráno v Ústí n.L. na nádraží, odtud se cestovalo vláčkem přes Lovosice do Úštěka. Měli jsme tu pro ten den dva velmi různorodé cíle.

Přes ranní mlhu se brzy rozjasnilo a nastal krásný slunečný podzimní den. A to bylo moc dobře, protože naším prvním zastavením byla sluneční elektrárna Habuš, ležící při silnici z Úštěka na Habřinu. Celým a správným názvem je to Fotovoltaická elektrárna Habřina – Úštěk 507 kWp. Číslo 507 kW v názvu elektrárny představuje její maximální instalovaný jmenný výkon, jak nám vysvětlili naši laskaví průvodci, pánové Doležal starší a Doležal mladší, jejichž snem, úmornou dřinou, a posléze i podnikatelským úspěchem tato elektrárna je. Krom sdělení mnoha dat ryze technického charakteru, které si zvědavý zájemce může najít také přímo na stránkách této elektrárny (http://habus.cz), nám bylo dopřáno si vše důkladně a zblízka prohlédnout a dosyta se vyfotografovat mezi panely. Byla také ukojena naše zvědavost, na četné dotazy jsme se dozvěděli i leckterou zajímavost, například: výkon elektrárny je asi takový, že by zajistila spotřebu elektřiny pro domácnosti v pěti panelových domech; elektrárna funguje nejen za slunečních dní, ale i když je zataženo, jen má nižší výkon; povrch panelů vydrží i silné krupobití, neboť je údajně testován na zátěž, která odpovídá tancující dámě v jehlových podpatcích; elektrárna v podstatě nepotřebuje provozní obsluhu, jedinou práci vedle nezbytné ostrahy zajišťuje při zkracování trávy stádo oveček.

Potom, co jsme elektrárnou zasytili svého ducha, byl čas naplnit také žaludek, a proto byl na programu společný oběd v hotelu Racek.

Po obědě jsme hromadně vyrazili přes náměstí v Úštěku a dále po silnici do asi 3 km vzdálené vsi Ostré, nad kterou se tyčil náš druhý cíl – kapličky na Ostrém. Odborný stavebně historický výklad k tomuto baroknímu poutnímu areálu nám podal Mgr. Miroslav Nový, informace nalezené v písemných pramenech doplnila jeho žena Eliška a o vlastním průběhu historické pouti z náboženského hlediska nás ještě poučil PhDr. Vít Honys.

První zastavení výkladu bylo hned pod kopcem, kde začíná křížová cesta. Pak jsme se pozdrželi na návršíčku pod schodištěm, představujícím biblickou Olivetskou horu, jak o tom vypovídají i zbytky zde přítomného sousoší Krista a tří apoštolů. Nakonec jsme vystoupali až na prostranství mezi kapličkami samotnými, ačkoli ne po hlavním schodišti. Dříve než byla postavena zastavení křížové cesty, sloužilo schodiště poutníkům, kteří tudy stoupali po kolenou vzhůru ke kaplím při odříkávání růžencových modliteb. Dnes prochází schodiště opravou, tak jako postupně celý areál, jehož kouzlu neodolalo místní nadšenecké "Sdružení pro obnovu památek Úštěcka". Kaple nahoře mají symbolický význam, jak o tom svědčí jejich jména: dvě větší téměř symetrické jsou kaple Nalezení svatého Kříže a Povýšení svatého Kříže, menší mezi nimi, uzavírající celý areál, je kaple Božího hrobu.

Od kapliček jsme se pak odpoledne postupně rozešli na cestu zpět do svých domovů, někteří z nás ještě se zastávkou na teplý čaj dole v hospůdce v Ostrém.

Za o.s. Středohoří sobě Petra a Pavel Kudělovi

Fotografie: Martin Chrz (fotogalerie: www.ortenix.cz) a Jiří Šedivý