Historie

Poznání historických osudů tohoto hradu komplikuje zejména skutečnost, že se z písemných pramenů nepodařilo zjistit jeho původní jméno. O době jeho existence však celkem dobře vypovídají archeologické nálezy, podle kterých mohl být osídlen v období od konce 13. století do 80. let 14. století. Na základě historického vývoje majetkové držby zdejšího území se nabízí určitá možnost jak vysvětlit okolnosti vedoucí k založení či zániku tohoto hradu. Vzhledem k tomu, že doba jeho založení průběžně koresponduje s dobou ukončení 1. horizontu středověkého osídlení hradu Varta, bylo by možné uvažovat o nahrazení úlohy jednoho sídla druhým. Opačnou konstrukci lze aplikovat i při vysvětlení zániku této lokality. Doba jejího opuštění totiž rovněž koresponduje s počátkem 2. horizontu osídlení na hradě Varta. Tuto teorii podporuje také fakt, že se popisovaný hrad nacházel na území, které na konci 14. století náleželo ke hradu Varta. Důvod této změny můžeme snad hledat i ve vývoji majetkového uspořádání. V 60. letech 14. století náležela totiž jedna ze vsí pozdějšího panství hradu Varta Vartenberkům, přičemž od 80. let 14. století jsou zde jako majitelé doloženi Škopkové z Dubé.

Popis

Hrad se rozkládá na jednom z hřbetů, který sbíhá z masivu Sokolího hřebenu severním směrem k Labi. Stavebník si pro stavbu zvolil místo, kde klesající horský hřbet vytváří poměrně rozlehlou plošinu. Lokalita se dělí na dva oddíly a předpolí. Jižní předpolí tvoří mírně svažitá plošina, kde se stýká dnešní přístupová cesta s relikty starších, místy až 9 m hlubokých úvozů. Další dvě plošiny se nachází na výše položeném hřbetu jižně odsud. Jejich původ není zcela jasný, nelze však vyloučit možnost, že se jedná o postavení obléhatelů.

1. oddíl je od jižního předpolí oddělen až 3 m hlubokým příkopem, po jehož vnějším obvodu běží místy téměř neznatelný val. Je otázkou, zda sloužil obranným účelům, či zda se jedná pouze o odval horniny vytěžené při hloubení příkopu. Severozápadní strana 1. oddílu je navíc chráněna ještě vnitřním valem. Ve svažitém prostoru severně a severovýchodně pod hlavní plošinou se nachází tři další, méně výrazné plošiny. Na severovýchodě je tento oddíl zakončen 5-7 m hlubokým šíjovým příkopem za nímž se nachází 2. oddíl. 2. oddíl představuje úzká podélná plošina. Za ní se na opyši nachází 8 m hluboký příkop. I když se na klesajícím hřbetu za příkopem rozkládají ještě další dvě sedlem oddělené samostatné plošiny, nejedná se již patrně o opevněnou součást původní lokality a lze je označit jako severní předpolí.

Ze starších popisů vyplývá, že se na lokalitě měly nacházet zbytky zdiva, což potvrdil i výsledek archeologického průzkumu ze 70. letech 20. století.

Stavební vývoj

Z prostoru jižního předpolí, kterým procházela původní (dnes úvozová) cesta, vedla po dřevěném mostě přes příkop přístupová komunikace do 1. oddílu. Kromě dochovaného příkopu či prudkých svahů spočívala obrana tohoto oddílu na obvodovém opevnění neznámé, snad dřevěné či dřevohlinité konstrukce. V prostoru oválné plošiny na jihu 1. oddílu se patrně nacházelo nádvoří a stavba se zděnými základy, snad hospodářského a provozního charakteru. Další stavby se mohly nalézat v místech tří plošin v severní a severovýchodní svažité části tohoto oddílu. Z 1. do 2. oddílu vedl přístup nejspíše po lávce. V prostoru 2. oddílu předpokládám hlavní obytnou stavbu se zděnými základy, která spolu s příkopem chránila lokalitu od severovýchodu.

Hodnocení

Ačkoliv přesné důvody, které vedly k založení hradu nejsou známy, zdá se být pravděpodobné, že sloužil jako sídlo a správní centrum svých majitelů z řad šlechty. Pokud by mohutné relikty úvozové cesty, která prochází v těsné blízkosti lokality, náležely v době existence hradu významnější dálkové komunikaci, bylo by zde možné uvažovat také o kontrolní úloze. Úlohu pasivního dohledu by mohla hypoteticky plnit také vůči labské vodní cestě.

Ze stavebního hlediska se jednalo o nevelký dvoudílný šlechtický hrad vybudovaný na klesající ostrožně.

Literatura