Pozůstatky hradu Opárno, jak je dnes známe, nejsou nejstarším opevněným objektem na tomto místě. Místní jméno "Hrádek", uváděné v listině z roku 1276 napovídá, že se zde někdy před tímto datem nacházelo starší hradiště či hrad. Této příhodné situace později využil i stavitel dnešního hradu, jímž mohl být jeho první, v roce 1344 doložený majitel, Smil ze Vchynic. V majetku jeho rodu setrval opárenský hrad po celé období své existence, tedy do samého počátku 16. století. V té době ale již hrad představoval stísněný a zastaralý objekt, vyžadující značné investice na svoji údržbu. Z majetko-právního hlediska došlo navíc k rozdělení hradu mezi dva nové majitele a ti dali přednost životu na jiném, pohodlnějším šlechtickém sídle. Proto byl opáresnký hrad opuštěn a ponechán svému osudu. Přesto se sem život ještě jednou vrátil. S nástupem turistiky v 19. a na počátku 20. století byl na hradě zřízen hostinec a také kuželník, určený pro zábavu hostů. Ale i hostinec byl později opuštěn a dnes o něm vypovídají jen zbytky podezdívek a barevného nátěru v prostoru hradního jádra. Návštěva opuštěného hradu je velmi příjemným zážitkem, smutnou stránku představuje jen postupující chátrání. O zříceninu nikdo trvale nepečuje, nadějí by snad mohla být vznikající iniciativa "Hrady Českého středohoří".

Za staveniště hradu byla zvolena úzká protáhlá ostrožna s příkrými bočními srázy, která se táhne nad soutokem Milešovského potoka a menšího potoka přitékajícího z obce Opárno. Po ostrožně přicházela také hlavní příjezdová cesta, před hradem byla ostrožna předělena dvěma příkopy. V prostoru mezi mima vzniklo malé předhradí. Údajně se zde měla nacházet první brána, věž a také nezbytná hradba, dnes zde ale již nic takového nespatříme. Cesta odsud pokračovala dále do vlastního hradu. Ten byl vystavěn na půdorysu protáhlého obdélníku se zaoblenými nárožími. Po celém jeho obvodu obíhala hradba s vnitřním ochozem, prolomena byla pouze vstupní branou a třemi velkými okny na východní straně. Nic z toho se ale již nedochovalo, z původní vnitřní zástavby zde nalezneme alespoň sklepení, které se nacházelo pod obytným stavením. Na sníženém zalesněném prostranství, za příkopem na konci hradu, nalezneme základy zaniklé trojprostorové stavby. Pokud pochází z doby existence hradu, mohlo by se jednat o část podhradí, které zajišťovalo hospodářské potřeby hradních obyvatel.