Hrad Střekov www.ceskestredohori.cz

Hrad Střekov, jedna z nejvýraznějších dominant města Ústí nad Labem a labského údolí se rozkládá na temeni mohutné znělcové skály, vysoko nad tokem řeky Labe. Jeho výrazná poloha a romantický vzhled inspirovaly řadu světových, českých i regionálních umělců.

Pomineme-li archeologické nálezy z doby prehistorické, spadají počátky stavby hradu do období před rokem 1319. Tehdy pověřil král Jan Lucemburský jistého Pešíka z Veitmile, aby vybudoval na strmé skále nad korytem řeky Labe hrad. Ačkoliv byl hrad královským majetkem, přímé řízení hradu přenechával král šlechticům, kteří měli hrad v užívání. Po Pešíkovi z Veitmile se v držení hradu střídala řada dalších šlechticů, někteří z nich o něj vedli mezi sebou ozbrojené střety. Z majetkoprávního hlediska byl pro hrad důležitým zlomem konec 16. století, kdy se jeho majitelem stal šlechtický rod Lobkoviců. Těžké rány hrad Střekov utrpěl za válek v 17. a 18. století. Teprve až s obdobím romantismu a přílivem turistů v první půli 19. století zde dění opět ožívá, hradní stavby jsou opět adaptovány, vzniká tu výletní restaurace a svou návštěvou poctila hrad řada významných osobností. Nalezneme mezi nimi například Richarda Wagnera, J.W.Goetha či K.H. Máchu. Ve dvacátém století byl hrad Lobkovicům dvakrát zkonfiskován, nejprve za okupace v roce 1938, po druhé v roce 1947. Po pádu socialismu se hrad opět navrátil do majetku rodiny Lobkoviců.

Hrad Střekov lze rozdělit ze stavebního hlediska na čtyři části. V prostoru dnešního parkoviště v sedle pod hradní skálou se nacházel hospodářský dvůr. Na něj navazovala další zástavba podhradí, která pokračovala až k věžovité bráně. Tou se vstupovalo do předhradí, které se nacházelo na skalní terase nad labským tokem. V prostoru předhradí se kromě vstupní brány dochoval nejlépe tzv. rytířský sál. Od rytířského sálu se stoupalo po schodech vzhůru k brance, ústící do hradního jádra. Tam se nachází zbytky podsklepeného paláce, ze kterého se nabízí úžasný pohled do labského údolí. Za palácem následovala budova kaple, menší, dodnes dochovaný věžovitý palác a hlavně válcová věž - bergfrit, která je hlavní dominantou celého hradu. Odsud, z hradního jádra se po padacím mostě vstupovalo do poslední části hradní dispozice. Tato, nejvýše položená část hradu je obvykle nazývaná též jako citadela. Protože zde byly hradní stavby z valné části zcela zničeny, není možné bezpečně určit funkci této části hradu.