Autor fotografií se v tomto kraji narodil. Proto možná přistupuje k jeho půvabům s ostychem a obavami. Autorka textu sem přišla ve své zralosti. Nemá proto žádné zábrany. Je uchvácena od prvního okamžiku, od první vteřiny. Spatřila tu krásu jednoho májového rána z místa pod Kamýkem, zrovna když kvetly všecky stromy, meze i trávníky a Labe bylo modřejší než obloha....
Kniha černobílých fotografií Českého středohoří od Miroslava Peterky je doplněna poetickým komentářem Anny Sedlmayerové. Dnes už je tato kniha historickým dokumentem a to nejen z hlediska místopisného, kdy můžeme na fotografiích spatřit například dřevěného předchůdce současné rozhledny na Varhošti nebo parní lokomotivu na dnes již zrušené trati mezi Lovečkovicemi a Úštěkem. Velmi zajímavé jsou i fotografie ze života obyvatel Českého středohoří. Z tohoto pohledu je téměř unikátní záležitostí. Je také dokumentem doby svého vzniku, tedy doby socialistického realismu. Tento fakt se nepromítá ani tolik ve fotografiích, jako v doporvodném textu, který zaujímá posledních téměř třicet stran knihy. Jedná se o subjektivní a citově podbarvený popis krajiny Českého středohoří vyzdvihující jeho přírodní krásy, kulturní bohatství a také nacionalismem i třídním pojetím silně prodchnuté dějiny tohoto kraje. Nevyhýbá se ani popsiu průmyslové současnosti: I když zde zaznívají slova chvály na socialistické budovatelství i slova obhajující současnou devastaci přírody i kulturního dědictví, z textu je přeci jen cítit a místy i zaznívá, že se s tím autorka jen obtížně vyrovnává a hledí s chmurnou nadějí do budoucna.
Ukázky z knihy: