Sebuzín, žel. stanice
Sebuzín, žel. stanice
Pár slov na začátek: Část trasy je zatím neoznačena, proto je zapotřebí nutná dávku intuice.
Od železniční stanice Sebuzín jděte krátce po silničce 3. třídy směr Ústí n. L. a zahněte na první odbočce doleva z kopce k Labi a silnici 1. třídy, a pokračujte doprava opět po proudu řeky. Za chvíli se dostanete na rozcestník u zastávky autobusu. Po dalších cca 50 metrech je křižovatka ve tvaru T. Až ji přejdete, minete mostek přes drobný Tlučeňský potok, za nímž se zelená značka, po které půjdeme, stáčí uličkami Sebuzína doprava do kopce. Po zelené se dostanete postupně do lesa a po cca 2 km s několika klikatkami se setkáte na lesní rovince s mysliveckým posedem, lapačem škodlivého hmyzu a krmelcem. Tento bod si pečlivě zapamatujte. Nepůjdeme totiž po zelené doleva, ale mírně doprava na viditelný zalesněný vrcholek. K jeho vrcholu zatím nevede ani značka, ani cesta tomu určená, a tak je výstup trochu komplikovanější, než se zdá.
Z vrcholu (510 m. n. m.), z něhož je nádherný výhled na Varhošť, Krkavčí skálu, Milešovské středohoří, část Krušných hor a pod námi Tlučeňské údolí a údolí Labe, se prudce svažuje louka se zajímavou květenou. Buďte zde opatrní a zbytečně nepoškozujte toto místo. Pro zjednodušení ji nazveme "1. vyhlídka".
Sejdeme dolů opět k místu přerušení trasy zelené, abychom ji přerušili ještě jednou a před příchodem ke krmelci zahneme doleva (na opačnou stranu, než by nás vedla zelená) a pokračujeme po cestě využívané jen traktorem a skalními domorodci. Jako orientační bod poslouží 1. vyhlídka po levé ruce, kterou jsme právě opustili. Po cca 200 - 250 metrech, kdy máme 1. vyhlídku již za zády, se "koleje" traktoru vytrácí, nicméně pokračujeme po hřebeni dále dalších cca 150 metrů, až se dostaneme k altánu s ohništěm (2. vyhlídka).
Napravo asi 80 a 150 metrů opodál jsou další dvě vyhlídky (3. a 4.) s překrásnými částečnými výhledy do údolí Labe, Rytinské soutěsky a přilehlých lesnatých vrcholů, včetně Varhoště s rozhlednou na poslední vyhlídce. Nadmořská výška těchto vrcholů - vyhlídek se pohybuje mezi 460 - 470 metry.
Vrátíme se ke krmelci a posedu zpět a tentokrát již navážeme na zelenou značku. Po 350 metrech, kdy mineme palouček s posedem a částečně spatřujeme 1. vyhlídku, se dostaneme na rozcestník, kde se napojíme na žlutou značku směr Krkavčí skála. Po dalších 300 metrech z kopce nás na ni odkáže další rozcestník. Cestou po hřebeni i hlubokém sedle dvoj vrcholí je řada menších čedičových útvarů. Na vyhlídce Krkavčí skály s jednoduchým zábradlím se otevírá téměř kruhový výhled, odkud lze spatřit za zády les Varhoště, doprava postupně Holý vrch, Hradiště, Říp (v dáli), Plešivec, Milešovské středohoří, část Krušnohoří a opět Tlučeňské údolí a údolí Labe. Výhledy se s ostatními vyhlídkami podobají, nicméně pokaždé je vidíte z trochu jiného úhlu, což je zajímavé porovnávat.
Z Krkavčí skály již jdete jen z kopce. V sedle skály odbočíte po žluté doleva a takto scházíme četnými klikatkami do Tlučeňského údolí až k silnici 2. třídy, kde značení opustíme. Po 300 metrech silnicí uhneme před mostkem přes potok lehce doprava na cestu, která vás povede uličkami Sebuzína. Tam přijdete ke žluté a zelené značce, jež si pamatujete ze začátku výletu a výlet dokončíte cestou k železniční stanici Sebuzín.
Radim Nytl, srpen 2005.