ceskestredohori.cz
turistický
informační portál

Úvodní strana
Turistika
Encyklopedie
Ubytování a rekreace
Přehled akcí
Obchod / e-shop
Služby
Odkazy
O stránkách

ČLÁNKY A PŘÍSPĚVKY

Mravenci rodu Formica a jejich ochrana

 

Vysoký Václav

 

     Vzhledem k tomu, že se ochrana podle současných platných zákonů (Zákon ČNR č. 114/1992 Sb.) a Vyhlášek (Vyhláška č. 395/1992 Sb. a doplňky) vztahuje na celý rod Formica jako takového v kategorii ohrožených druhů, tím se ochrana týká všech našich známých druhů tohoto rodu vyskytujících se na území České republiky. Na Světě se tento rod vyskytuje výhradně v Holarktické oblasti a je známo, podle Boltona (stránky www), 176 druhů a 24 ssp., podle německé stránky „Formica wikipedia“ je popsáno 297 druhů (?!) (navíc je známo ještě 64 fossilních druhů) rodu Formica zařazovaných do 7 podrodů: Adformica Lomnicki, 1955; Coptoformica Müller, 1923; Formica s.str.; Iberoformica Tinaut, 1990; Neoformica Wheeler, 1913; Raptiformica Forel, 1913 a Serviformica Forel, 1913. Proto si nejdříve představíme druhy rodu Formica České republiky následujícím „Seznamem“, který je sestaven podle  Check-listu WERNERA a WIEZIKA (2007) a česká jména jsou podle BEZDĚČKY (2000).

 

Katalog druhů rodu Formica České republiky

(Podrody jsou často také uváděné jako skupina či -group, např. fusca group je podrod Serviformica atd. a nebo jsou seznamy druhů uváděné bez podrodů – např. Werner-Wiezik, 2007)

 

                                      řád HYMENOPTERA – BLANOKŘÍDLÝ HMYZ

                                 podřád APOCRIDAR – ŠTÍHLOPASÍ

                            nadčeleď VESPOIDEA – VOSY

                        čeleď FORMICIDAE Stephens, 1829 – MRAVENCOVITÍ

                    podčeleď FORMICINAE Wheeler, 1920 – MRAVENCI

               tribus FORMICINI Ashmead, 1905 – MRAVENCI

 

          rod FORMICA Linnaeus, 1758 – MRAVENEC

 

     podrod Serviformica – skupina fusca – fusca group

 

Formica cinerea Mayr, 1853 – Mravenec stříbřitý

Formica cunicularia Latreille, 1798 – Mravenec stepní

Formica fusca Linnaeus, 1758 – Mravenec otročící

Formica fuscocinerea Forel, 1874 – Mravenec

Formica gagates Latreille, 1798 – Mravenec lesostepní

Formica lemani Bondroit, 1917 – Mravenec lémanův

Formica picea Nylander,1856 – Mravenec rašelinný

     (Formica transcaucasica auct. Nassonov, 1889)

Formica rufibarbis Fabricius, 1793 – Mravenec trávníkový

 

     podrod Coptoformica – skupina exsecta – exsecta group

 

Formica exsecta Nylander, 1846 – Mravenec pastvinný

Formica foreli Bondroit, 1918 – Mravenec forelův

Formica pressilabris Nylander, 1846 – Mravenec pasekový

 

     podrod Raptiformica – skupina sanguinea – sanguinea group

 

Formica sanguinea Latreille, 1798 – Mravenec loupeživý

 

     podrod Formica s.str. – skupina rufa – rufa group

 

Formica aquilonia Yarrow, 1955 – Mravenec boreální

Formica lugubris Zetterstedt, 1840 – Mravenec podhorní

Formica polyctena Förster, 1850 – Mravenec lesní menší

Formica pratensis Retzius, 1783 – Mravenec luční

     (KRATOCHVÍL, 1954: Mravenec travní)

     (Formica nigricans Bondroit, 1912)

Formica rufa Linnaeus, 1758 – Mravenec lesní větší

     (KRATOCHVÍL, 1954: Mravenec lesní)

Formica truncorum Fabricius, 1804 – Mravenec pařezový

 

     Již při prvém pohledu na tento druhový seznam je nám jasné, že výběr druhů mravenců pro jejich ochranu byl proveden, podobně jako např. u čmeláků rodu Bombus, velmi alibisticky bez rozdílu na jejich vzácnost v naší republice. V České republice existuje větší množství mravenců jejichž vzácnost a úzká vazba na určité biotopy je mnohem větší než u řady druhů rodu Formica (např. běžné druhy jsou Formica fusca, Formica pratensis, Formica rufa, Formica rufibarbis atd.). Na druhé straně se prohlašuje, že byl tento rod vybrán k ochraně podle jejich nápadných nadzemních staveb z rostlinného materiálu, které si ale ne všechny druhy budují (např. Formica fusca, Formica lemani si nadzemní kupky vůbec nebudují) nebo si „staví nadzemní hnízda z hlíny, podobně jako řada druhů rodu Lasius a tato hnízda jsou často k nerozeznání od kup rodu Lasius, pokud se na povrchu nevyskytují nějaké dělnice. Zajímavé je, že ještě v roce 1992 (viz ŠKAPEC a KOL.) nebyl žádný druh mravence uveden v Červené knize ohrožených druhů bezobratlých.

 

     Velmi zajímavý a oddůvodněný přístup k ochraně mravenců u nás nalezneme v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky (viz BEZDĚČKA, 2005), kde tento náš známý  myrmekolog rozdělil mravence do tří následujících skupin podle jejich vazby a závislosti na prostředí, které vyhledávají.  

 

1. kriticky ohrožené druhy (zkratka CR - critically endangered)

2. ohrožené druhy (zkratka EN – endangered)

3. zranitelné druhy (zkratka VU – vulnerable)

 

Tabulka druhů rodu Formica zařazených do Červeného seznamu ohrožených druhů

Druh mravence rodu Formica

CR

EN

VU

Formica aquilonia Yarrow, 1955

 

X

 

Formica exsecta Nylander, 1846

 

 

X

Formica foreli Emery, 1909

 

X

 

Formica gagates Latreille, 1798

 

 

X

Formica pressilabris Nylander, 1846

 

 

X

Formica transkaucasica Nasonov, 1889

X

 

 

 

     Potom místo 16 zvláště chráněných druhů rodu Formica, které byly prokázané na území České republiky zbývá jen 6 druhů, které opravdu zaslouží zvláštní pozornost. Trochu se u těchto 6 druhů pokusíme zastavit a probereme si jejich životní požadavky trochu podrobněji. (upraveno např. podle Bezděčky, 2012: Charakteristika lesních mravenců na www stránkách)

 

     Formica aquilonia Yarrow, 1955

     V Evropě vyhledává hlavně horské pásmo jehličnatých porostů, u nás hlavně nad 700 m n.m. Výskyt je u nás znám z řidších porostů nebo v okolí lesních cest a průseků nebo kolem potoků. Staví si kupy z rostlinného materiálu do výše cca 1 m z jehličí a drobných větviček. Většinou se nachází v komplexu hnízd v desítkách i stovkách kup. Rojení bylo potvrzeno v červnu a v červenci.

 

     Formica exsecta Nylander, 1846

     Tento druh se vyskytuje mimo nejjižnější část v celé Evropě, na východ zasahuje až do Koreje. V České republice je znám z Čech (Blanský les) i z Moravy. Vyskytuje se od nížin do hor, zvláště na pastvinách a na okrajích luk i okrajích světlých lesů. Hnízdo je v zemi a nad zemí (do 60 cm) je menší kupa z různého materiálu jako jsou drobné kousky bylin, jehličí, drobné kamínky, drobná zemina a výkaly housenek. Hnízdní kupy se často navzájem široce dotýkají a pohromadě bývají v desítkách i stovkách koloniích. Rojení je známo v červenci a v srpnu. Jedná se dočasného sociálního parazita v hnízdech Formica fusca a Formica lemani.

 

     Formica foreli Emery, 1909

     Evropský druh vyskytující se také v Malé a Střední Asii. Druh je znám v České republice pouze z Moravy. Systematicky stojí velmi blízko k druhu Formica pressilabris Nylander, 1846. Podle dosavadních znalostí se jedná o jeden z nejohroženějších druhů mravenců v Evropě a je nutno mu (stejně jako dalším příbuzným druhům) věnovat zvláštní pozornost. U nás jsou známé nálezy v nížinách a v pahorkatinách hlavně na pastvinách a na chudých půdách. Hnízdí v zemi a nad zemí si buduje nízké kupky (do 30 cm) z různého (hlavně rostlinného) materiálu. Hnízdí v komplexu desítek až stovek hnízd. Rojení probíhá v červenci a v srpnu.

 

     Formica gagates Latreille, 1798

     Evropský druh na východ zasahující až na Kavkaz. V České republice je znám jen na Moravě kde vyhledává teplá suchá stanoviště, především lesostepního charakteru, je i ve světlých listnatých porostech, hlavně na jižních až východních expozicích. Hnízdí v zemi, často pod kameny, zřídka tvoří hlinité kupky nebo v létě hnízdí v opadance. Rojí se v červenci a v srpnu.

 

     Formica pressilabris Nylander, 1846

     Evropský druh chybějící na severní, západní a jižní části. V České republice je spolehlivě potvrzen pouze na Moravě, hlášení z Čech je nutno ještě prověřit revizí determinace. Nároky na biotopy, stavba hnízd i rojení je podobné jako u Formica foreli.

 

     Formica transkaucasica Nasonov, 1889

          (syn.: picea Nylander, 1846)

     Tento druh byl uznán jako platný po předložených důkazech Seiferta (2004), který jej oddělil od druhu Formica candida Smith, 1878, sensu Bolton, 1995. Oba druhy se liší i areálem rozšíření, když Formica transkaucasica je znám z Evropy, Kavkazu a z nížin v západní Sibiři – druh Formica candida žíije v horách střední Asie, v Tibetu, v Mongolsku a na východní Sibiři. U nás je znám z Čech i Moravy. Vyhledává otevřené, částečně osluněné mokřadní (i s vysokou hladinou spodní vody) chladnější biotopy se silnější vrstvou humusu ve výškách v rozmezí cca 500-1000 m n.m. –  trvale zastíněným stanovištím se vyhýbá. Hnízda tvoří v rašeliníku, v trsech trav, v rákosinách (hnízda mají často „nadýchaný“ chomáčovitý tvar přichycený k bylinám), někdy hnízdí v zemi nebo v silnější vrstvě humusu a nebo v mrtvém dřevě. Rojení je v červenci, srpnu a v září.

 

     Když se zpětně podíváme na druhy vyskytující se v České republice z hlediska Ústeckého kraje, pak zde nalezneme ještě několik dalších druhů které se zde vyskytují jen ojediněle, ale není účelem toho článku podrobněji se zabývat všemi druhy. Proto alespoň stručně uvedu některé zajímavější druhy od kterých máme ze severozápadních Čech jen málo dokladů. Jedná se o následující druhy – charkteristika je uvedena v práci VYSOKÝ-ŠUTERA (2001):

 

Formica cinerea Mayr, 1853 (str. 153)

Formica nigricans Emery, 1909

Formica truncorum Fabricius, 1804

 

     Všechny zbývající druhy patří k hojněji se vyskytujícím druhům, které často tvoří větší koplexy hnízd a některé druhy se stávají obtížnými buď stavbou hliněných různě vysokých kup na obhospodařovaných loukách nebo pronikajících do staveb kde se dočasně uhnízdí (např. Formica truncorum) nebo sem pronikají za potravou.

 

Schema a charakteristika hnízd našich druhů rodu Formica

 

Formica (Serviformica) cinerea Mayr, 1835

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

Buduje zemní hnízda s jedním ale i s více vstupy. Některé vstupy jsou prohloubené nebo mají nd vchodem plochý kryt ze zemnío materiálu. Hnízdí i ve štěrkových železničních náspech a nebo pod dlažbou chodníků v intravilánech.

 

Formica (Serviformica) cunicularia Latreille, 1798

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

Buduje si podzemní hnízda s drobnou nadzemní plochou hliněnou kupkou, někdy hnízdí pod kameny s nenápadným hliněným valem na boku kamene. Na nesekaných plochách si buduje větší hlinité kupky.

 

Formica (Serviformica) fusca Linnaeus, 1758

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

Hnízdí většinou v zemi bez jakékoliv nápadné nadstavby. Hnízda jsou často kryté kameny nebo dřívím ležícím na zemi. Ve světlých porostech a v místech s vyšší hladinou spodní vody hnízdí i ve dřevě nebo pod kůrou dříví nebo kmenů ležících na zemi.

 

Formica (Serviformica) fuscocinerea Forel, 1874

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

Hnízda si buduje v zemi s vchody často zakrytými kameny. Na povrchu jsou hnízda dosti nenápadná, byl nalezen i na říčích terasách, na náspech silnic i železnic.

 

Formica (Serviformica) gagates Latreille, 1798

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

Hnízdí v zemi s vchody často pod kameny. Větší podzimní hnízda mají hliněnou nadstavbu a v létě využívá v lesích jako součást hnízda i volné prostory v listnaté opadance.

 

Formica (Serviformica) lemani Bondroit, 1917

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

Hnízdí většinou v zemi bez jakékoliv nápadné nadstavby. Hnízda jsou často kryté kameny nebo dřívím ležícím na zemi. Někdy má i kolonie v pařezech. Ve světlých porostech a v místech s vyšší hladinou spodní vody hnízdí i ve dřevě nebo pod kůrou dříví nebo kmenů ležících na zemi.

 

Formica (Serviformica) transkaucasica Nasonov, 1889

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

Buduje si nenápadná hnízda v bultech rašeliníku, v trsech trav a v silnějších vrstvách humusu si buduje jednoduchá zemní hnízda. Bylo pozorováno i hnízdění v mrtvém dříví.

 

Formica (Serviformica) rufibarbis Fabricius, 1793

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

Buduje si hnízda s drobnou nadzemní plochou hliněnou kupkou, někdy hnízdí pod kameny s nenápadným hliněným valem na boku kamene. Na nesekaných plochách si buduje větší hlinité kupky, které se dají často zaměnit s kupkami mravenců rodu Lasius.

 

Formica (Coptoformica) exsecta Nylander, 1846

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

 

 

Hnízda tvoří nad zemí homolovité kupky (do 60 cm) z rozkousaných listů trav a bylin, je zde také jehličí, drobné kamínky, částečky zeminy i výkaly housenek. Blízká hnízda se někdy spojují do podélných hromad s více vrcholy. Tvoří komplexy hnízd o desítkách až stovkách hnízd.

 

Formica (Coptoformica foreli Bondroit, 1918

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

 

Nadzemní část hnízda je podobná jako u F. exsecta, jsou ale menší (cca 30 cm) a na vrcholu více zaoblená. Tvoří  komplexy hnízd o desítkách až stovkách hnízd.

 

Formica (Coptoformica) pressilabris Nylander, 1846

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

Na prvý pohled hnízdí podobně jako F. foreli, ale vyhledává jiné biotopy.

 

Formica (Raptiformica) sanguinea Latreille, 1798

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

 

 

Buduje si zemní hnízda bez nadstavby nebo se zemní kupkou, někdy neuspořádanou kupku tvoří smíšený rostlinný materiál s hlinitou přísadou. Hnízdí i pod kameny, kolem pařezů, ve zpuchřelém dříví, v keřících vřesu a borůvčí apod.

 

Formica (s.str.) aquilonia Yarrow, 1955

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

Hnízda tvoří menší kupy s výškou do jednoho metru tvořené jemným i hrubším materiálem jako je jehličí s příměsí drobných větviček a s kousky zaschlé pryskyřice. Tvoří často komplexy o desítkách i stovkách hnízd.

 

Formica (s. str.) lugubris Zetterstedt, 1840

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

Hnízda tvoří kónické až homolovité kupy (často více jak metr vysoké) z hrubého materiálu s vysokým podílem zaschlé pryskyřice. Tvoří komplexy hnízd s desítkami až stovkami hnízd.

 

Formica (s.str.) polyctena Förster, 1850 

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

 

Hnízda jsou velké, často nepravidelně uspořádané (výška až 2 m). Jako materiál je pro stavbu použito hlavně jehličí, většinou bez větviček. Hnízda se často štěpí do desítek až stovek sesterských hnízd.

 

Formica (s.str.) pratensis Retzius, 1783

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

 

 

Hnízda si buduje z rostlinného materiálu (hrubší částice stébel a větviček s příměsí půdy a kamínky. V dosahu smrků využívá jehličí. Vyhledává hlavně suchá a teoká stanoviště. Někdy jsou kupy velmi ploché a jindy má pouze podzemní hnízda (zvláště na velmi teplých stanovištích).

 

 

Formica (s.str.) rufa Linnaeus, 1758

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

Buduje si hluboká zemní hnízda s typickou nadzemní kupou z drobných větviček a spadaného jehličí. Kupy jsou většinou zaoblené, nižší než metr, jen výjimečně jsou větší. Hnízda jsou samostatná a jen zřídka tvoří menší (desítky) nebo větší (stovky) komplexy hnízd.

 

Formica (s.str.) truncorum Fabricius, 1804

Schema stavby hnízda

Charakteristika hnízda

Hnízda tvoří menší kupy z jehličí a drobných větviček opřené o pařez, který často úplně překrývá. Hnízda opírá i o osamocené balvany a je i pod nimi, dále jsou v dutinách mrtvých stromů, v hromadách (snosech) kamenů na okrajích horských polí a pastvin.

 

 

     V současné době je nutno si uvědomit, že dochází k poklesu aktivit kolem mravenců rodu Formica vinou celé řady faktorů a pouze v rámci Biologických průzkumů v rámci EIA je stále kladen důraz na záchranné transfery ze zatížených území bez ohledu na to, zda to má zásadní význam na záchranu „ohrožených“ druhů. Také následné „tvrdě“ ochranářské akce kolem mravenišť se dostává již do rozumných mezí, zodpovědněji se vyhledávají náhradní stanoviště aniž by byly následně potlačované aktivity jiných mravenců, často vzácnějších a ohroženějších než je tomu u stěhovaného druhu a to nemluvě na dlouhodobé tzv. krytí jednotlivých hnízd, tj. neodstraňování krytů i po stabilitě hnízda. V poslední době (2010-2011) se dostává znovu do popředí zájem o mravence díky obrovské aktivitě pana Pavla Bezděčky a jeho manželky Kláry Bezděčkové (Tiché) z muzea v Jihlavě, včetně jejich znovuvzkříšení časopisu Formica i když v elektronické podobě, ale s řadou opatření aby se do časopisu dostaly jen kvalitní články. Je nutno si uvědomit, že ochranou jen určitých druhů nebo skupin druhů flory nebo fauny můžeme nadělat do budoucna mnohem více škody než si umíme představit. Je nutno postupně přecházet na ochranu kompletních biotopů (včetně ochranných zón) se všemi prvky, které se tam vyskytují bez ohledu zda se jedná o škodlivé nebo tzv. zvláště chráněné druhy a bez ohledu na to zda se jedná o floru nebo faunu.

 

 

     Otázka je, jak se v mravencích vyznat a vědět na co se koukáme. Pryč je doba, kdy se konaly pokusy určit hned v terénu druhy aniž bychom vzali vzorky k podrobnějšímu studiu. Vycházejme z faktu, že mravence rodu Formica poznáme (je myšleno u nás a ne v celém jejich areálu rozšíření) a dovedeme je rozlišit od příbuzných a někdy i dosti podobných druhů např. od rodu Lasius (Lasius fuliginosus – Formica fusca) nebo rodu Camponotus (Camponotus piceus – Formica fusca (lemani). Doporučuje se vzít vzorek několika dělnic z hnízda (ne z okolí kde se mohou vyskytovat i jiné druhy) k dalšímu zpracování. Nejlépe je provést také fotodokumentaci hnízda a biotopu a nějakým způsobem si hnízdo v terénu označit a pak vzorek sám zpracovat nebo jej zaslat k determinaci specialistovi (v poslední době ochotně určuje veškerý materiál pan Pavel Bezděčka z jihlavského muzea). Ke vzorku (alespoň 6 kusů dělnic) je třeba minimálně uvést lokalitu (nejlépe i s biotopem a se čtvercem síťového mapování), typ hnízda, datum sběru a jméno sběratele. Bez těchto údajů je vzorek bezcenný a nikdo se s ním nebude zabývat. Pokud chceme sami určovat nějaký materiál, je nutno si opatřit determinační literaturu, která je ale u nás jen těžko dostupná a je nutno si opatřit literaturu z ciziny a naučit se znát části mravenčího těla. Ovšem nalézt literaturu abychom tam měli všechny u nás známé druhy je velmi obtížné a musíme sáhnout ke zpracovaným druhům střední Evropy nebo Palearktické oblasti. Doporučuje se také založit si (pokud se mravenci chceme zabývat podrobněji) srovnávací sbírku dobře určených druhů jako porovnávací materiál (je nutno ale tuto sbírku hlídat před škůdci). A pak se můžeme pustit do určování. Jako ukázku pro určení Formic podávám ukázku rozdělení druhů České republiky do jednotlivých podrodů s tím, že předpokládám, že jste se seznámili s částmi těla mravenců.

 

1 (2) Hlava je vzadu zřetelně vykrojená a na zadním okraji kusadel jsou l-3 zuby ................................................ ................................................................................................................................................... COPTOFORMICA

2 (1) Hlava je vzadu vyklenutá, přímá nebo jen jemně prohloubená a zadní okraj kusadel je bez zubů .................................. 3

 

3 (4) Přední okraj klypea je uprostřed zřetelně vykrojený .................................................................... RAPTIFORMICA

4 (3) Přední okraj klypea je bez výkroje ............................................................................................................................ 5

 

5 (6) Čelní štítek je zřetelně silně lesklý (porovnat s okolní skulpturou hlavy) ............................................. FORMICA s.str.

6 (5) Čelní štítek je stejně matný jako okolní skulptura hlavy a když je relativně lesklý, pak je lesklá i vrchní strana hlavy ............................................................................................................................................ SERVIFORMICA

 

Pokud máme správně určený podrod, pak můžeme mravence určené do podrodu Raptiformica označit hned i druhovým jménem Formica sanguinea Latreille, 1798, protože tento podrod má u nás pouze jeden druh.

 

Materiál z jiných podrodů musíme určit do druhů a zde je již třeba více zkušeností a je nutno použít kvalitní optiku, srovnávací materiál kde si můžeme každý znak průběžně ověřovat a v prvé řadě kvalitní určovací klíče.

 

Např. pro podrod Coptoformica musíme mít k dispozici klíč kde jsou druhy F. exsecta, F. foreli a F.pressilabris. Uvádím ukázku stručného upraveného určovacího klíče podle práce SEIFERTA (2007).

 

1 (2) Při cca 120 násobném zvětšení jsou na očích zřetelné ojedinělé delší chloupky (délka 8-34 μm) ........................................................................................................................ Formica exsecta Nylander, 1846

2 (1) Při cca 120 násobném zvětšení jsou na očích zřetelné ojedinělé jen velmi krátké chloupky (délka menší než 8 μm). Sem patří F. foreli a F. pressilabris jejichž rozlišení je dosti problematické i u specialistů.

 

3 (4) Na hlavě je chloupkování v prostoru temenních oček hustější než na temeni, mimo tento prostor ........................................................................................................................ Formica foreli Bondroit, 1918

4 (3) Na hlavě chloupkování v prostoru temenních oček není hustější nebo je řidší než na temeni, mimo tento prostor ............................................................................................................. Formica pressilabris Nylander, 1846

 

     Podrod Serviformica – skupina fusca – fusca group se dá poměrně dobře určit i podle níže uvedeného určovacího klíče upraveného podle různých pramenů, ale je nutno všechny znaky kontrolovat u všech dělnic, které máme ve vzorku z jedné kolonie.

 

1 (2) Tělo je jednobarevně černé nebo hnědé, není zřetelně dvoubarevné .......................................................................... 3

2 (1) Tělo je dvoubarevné, nejméně část hrudi a přední část hlavy jsou světlejší než černý zadeček ................................... 13

 

3 (4) Zadní i spodní část hlavy jsou odstále chloupkované. Tělo je matné, zadeček je hedvábně lesklé ............................... 5

4 (3) Zadní okraj hlavy je bez odstálých chloupků, když jsou na spodní straně hlavy 1-2 páry odstálých chloupků, pak je povrch těla hladký a lesklý ...................................................................................................................................... 7

 

5 (6) Tělo je černé ................................................................................................................... Formica cinera Mayr, 1853

6 (5) Tělo je tmavě hnědé nebo cihlově hnědé; hruď je někdy světlejší než zadeček, světle cihlově hnědá ................................................................................................................... Formica fuscocinerea Forel, 1874

 

7 (8) Tělo je hladké, lesklé, smolně černé; na spodní straně hlavy jsou někdy jednotlivé dlouhé odstávající chloupky; zadeček je jen velmi řídce chloupkovaný ................................................................................................................................ 9

8 (7) Tělo je matně černé; na spodní straně hlavy chybí odstávající chloupky; chloupkování zadečku je husté ....................................................................................................................................................................... 11

 

9 (10) Zadeček je chloupkován velmi řídce, mezery mezi chloupky na 2. tergitu zadečku jsou větší než jejich délka; na předo- a středohrudi je několik delších chloupků; zadohruď je na vrchní straně při pohledu ze strany skoro úhlovitě utvářená ................................................................................................... Formica transkaucasica  Nasonov, 1889

10 (9) Zadeček je dosti hustě chloupkovaný; mezery mezi chloupky na 2. tergitu zadečku jsou menší než jejich délka; na předo- a středohrudi jsou kratší; zadohruď má horní stranu při pohledu ze strany zaoblenou ........................ ................................................................................................................................. Formica gagates Latreille, 1798

 

11 (12) Na předo- a středohrudi jsou zřetelné nanejvýše 2 páry krátkých odstávajících chloupků nebo chloupky chbí; Tělo je černé, matné, nohy jsou poněkud světlejší než hruď, černohnědé až hnědé .................... Formica fusca Linnaeus, 1758

12 (11) Na předo- a středohrudi je několik párů (až 10) odstávajících chloupků; tělo je černé, lesklé, nohy jsou zřetelně světlejší než hruď, cihlově hnědé až žlutohnědé .......................................................... Formica lemani Bondroit, 1917

 

13 (14) Stopka je navrchu chloupkovaná, na přední část (k hrudi) jsou chlouky namířené dopředu a na zadní části jsou namířené k zadečku; na předo- a středohrudi se nachází nejméně 5 párů chloipků, které se mohou objevit i na zadohrudi ............................................................................................................ Formica rufibarbis Fabricius, 1793

14 (13) Stopka je holá nebo se zde nachází několik vzhůru směřujících drobných chloupků; na předo- a středohrudi jsou nanejvýše 3 páry odstálých chloupků, které nejsou nikdy na zadohrudi ................. Formica cunicularia Latreille, 1798

 

     podrod Raptiformica – skupina sanguinea – sanguinea group, u tohoto podrodu se u nás vyskytuje pouze jeden druh.

 

Formica sanguinea Latreille, 1798 – Mravenec loupeživý

 

     Pro podrod Formica s.str. – skupina rufa – rufa group lze pro hrubé určení použít následující klíč upravený podle různých pramenů a je nutno znaky kontrolovat na více kusů dělnic.

 

1 (2) Na zadním okraji hlavy chybí odstálé chloupky ......................................................................................................... 3

2 (1) Na zadním okraji jsou odstálé chloupky, někdy jsou tyto chloupky velmi krátké a špatně viditelné a obě možnosti se často vyskytují i v jedné kolonii ................................................................................................................................ 5

 

3 (4) Uvětšiny kusů v kolonii je na každé částu hrudi více jak 3 páry odstálých chloupků; na spodní straně hlavy je většinou několik odstálých chloupků stejné délky jako na předo- a středohrudi a stejně dlouhé nebo delší chloupky nalezneme i na klypeu ..................................................................................................................... Formica rufa Linnaeus, 1758

4 (3) U většiny kusů v kolonii se na všech částech hrudi nacházejí nanejvýše 3 páry odstálých chloupků; na spodní straně hlavy chybí odstálé chloupky, nanejvýše se zde nachází několik krátkých šikmo položených chloupků; na klypeu jsou chloupky delší než na předo- a středohrudi ............................................................. Formica polyctena Förster, 1850

 

5 (6) Chloupky na zadním okraji hlavy jsou zkosené a mnohem kratší než chloupky na předo- a středohrudi a je jich zde pouze 2-3 páry; ochlupení na hrudi je stejně husté jako u Formica rufa .................... Formica aquilonia Yarrow, 1955

6 (5) Chloupky na zadním okraji hlavy jsou odstálé a nejsou kratší než chloupky na předo- a středohrudi; ochlupení hrudi je husté, často je zřetelné i po stranách ......................................................................................................................... 7

 

7 (8) Hlava u většiny kusů v kolonii je jednobarevná, cihlově hnědá; celé tělo je chloupkované krátkými, odstálými chloupky stejné délky; někdy jsou odstálé chloupky i na prvém článku tykadel ................... Formica truncorum Fabricius, 1804

8 (7) Hlava je u všech dělnic na temeni ztmavělá; odstálé chloupkování je různě dlouhé, chloupky jsou dobře viditelné i na spodní straně hlavy; prvý článek tykadel je vždy bez chloupků ....................................................................................9

 

9 (10) Černá skvrna na předo- a středohrudi je výrazná a ostře ohraničná ......................... Formica pratensis Retzius, 1783

10 (9) Černá skvrna na předo- a středohrudi, pokud nechybí, není na okrajích ostře ohraničená, má „rozmyté“ okraje .................................................................................................................. Formica lugubris Zetterstedt, 1840

 

Názvosloví hlavních částí těla mravenců potřebné k determinaci

(názvy řazené v oddílech podle abecedy)

(zpracování je provedeno za pomoci: http://de.wikipedia.org/wiki/Ameisen )

(názvosloví je dále částečně uvedeno také německy, anglicky, polsky, rusky a francouzsky)

 

česky

německy

anglicky

polsky

rusky

francouzsky

HLAVA (caput)

Kopf

Head

głowa

голова

Tête

čelo

Frontalobus

Frontal lobes

czoło

лобные лопасти

Lobes frontaux

čelní štítek

Stirndreieck

 

pólko czołowe

 

 

klypeus

Clypeus

Clypeus

nadustek, clypeus

наличник

Clypeus

kusadla

Mandibeln

Mandibles

źuwaczki, mandibula

мандибулы

Mandibules

složené facetované oko

Komplexauge

Compound eye

oko złoźone

сложный глаз

 

temeno

Occiput

Occiput

ciemię

затылок

 

temenní očka

Stirnauge, Ocellus (Punctauge)

Ocelli, simple eyes

przyoczka

три просты глазка на верхней части головы  

 

tykadlo

Antenne

Antennae

czułek

усик

 

bičík (funikulus)

Funiculus

Funiculus

biczyk, flagellum

жгутик усика

Funiculus

násadec (scapus)

Scapus

Scape

scapus, trzonek czułka

скапус усика

Scape

tykadlová jamka

Antennengrube

Antennal fossa

jamka stawowa czułka

усиковая ямка

Fosse antennaire

HRUĎ (mesosoma)

Mesosoma, Thorax

Alitrunk

Tułow

Mезосома

Thorax

anaepisternum

Anepisternum

Anepisternum

przednia część pleruy, anepister-num

Анэпистер-нит

Anepister-num

Katepister-num

Katepister-num

Katepister-num

coxopleura, koksopleura

Катэпистер-нит

Katepister-num

noha

Beine

Leg

noga

нога

Eil composé

drápek

Tarsalklaue

Tarsal claw

unguis-pazurki

коготок

Occiput

holeň

Tibia

Tibia

goleń, tibia

голень

 

holení ostruha

Tibialsporn

Tibial spur

calcar-ostroga

шпора

Antenna

chodidlo

Tarsus

Tarsus

stopa, tarsus

лапка

Tarse

kyčel

Coxa

Coxa

biodro, coxa

тазик

Coxa

příkyčlí

Trochanter

Trochanter

krętarz, trochanter

вертлуг

Trochanter

stehno

Femur

Femur

udo, femur

бедро

Fémur

propodeum

Propodeum

Propodeum

I segment odwłoka zrośnięty z tułowiem

проподеум

Propodeum

metapleurální žláza

Metable uraldrüse

Metapleural gland

gruzcoł metapleuralny (zatułlowiowy) zapachowy

Метаплевраль-ная железа

Glande métapleurale

otvor

Öffnung

Orifice

ujście

шишка

Orifice

váček

Blase (Bulla)

Bulla

bańka

отверстие

Bulla

stigma na propodeu

Propodeale Atemöffnung

Propodeal spiracle

tchawka I segmentu odwłoka

проподеальное дыхальце

Spiracle propodéal

předohruď (pronotum)

Pronotum

Pronotum

przedtułów

пронотум

Pronotum

středohruď -mesonotum

Mesonotum

Mesonotum

śródtułów, mesothorax

мезонотум

Mesonotum

metanotum

Metanotum

Metanotum

zatułów, metathorax

заднеспинка

Metanotum

stigma na středohrudi

Mesothoraca-le Atemöffnung

Mesothora-cic spiracle

przetchlinka srodtułowia

Среднегруд-ное дыхальце

Spiracle mésothoracique

štítek

Scutellum

Scutellum

tarczka, scutellum

заднеспинка

Scutellum

zadohruď (metanotum)

Metanotum

Metanotum

zatułów, metathorax

заднеспинка

Metanotum

stigma na zadohrudi

Metathoraca-le Atemöffnung

Metathora-cic spiracle

prztechlinka zatułowia

Проподеаль-ное дыхальце

Spiracle métathoraci-que

STOPKA (petiolus)

Petiolus

Petiole

Trzonek, stylik

петиоль

Pétiole

1. článek stopky - petiolus

Petiolus

Petiole

trzonek, stylik

петиоль

Pétiole

2. článek stopky - postpetiolus

Postpetiolus

Postpetiole

Dwusegmen-towy trzonek

пост-петиоль

Postpétiole

břišní výčnělek  

ventraler Fortsatz

Ventral process

wyrostek brzusny

вентральный отросток

processus ventral

ZADEČEK (metasoma)

Metasoma

Gaster

Odwłok

брюшко

Abdomen

sternit (břišní destička)

Sternit

Sternite

sternit

стерниты брюшка

Sternite

tergit (hřbetní destička)

Tergit

Tergite

tergit

тергиты брюшка

Tergite

žihadlo

Stachel

Sting

źądło

жало

Aiquillon

 

Závěrem tohoto příspěvku přeji všem zájemců o tento rod mravenců velmi mnoho příjemných a poučných zážitků při jejich pozorování v přírodě i při jejich možném dalším zpracování. Zde jsme pouze nastínili základní vědomosti o těchto zvláště chráněných ohrožených druzích a další podrobnosti o biologii, bionomii, potravních vztazích, škodlivosti a užitečnosti a to nemluvě o jejich hostech v mraveništích a v blízkém okolí. To je ale zase velmi rozsáhlá a složitá záležitost, které je v posledních letech dosti často probírána i na webu, jen je nutno trpělivé hledání a udělat si alespoň malý přehled o skupinách hmyzu, ale i jiných bezobratlých (např. pavouci, stejnonožci, mnohonožky atd.).

 

 

Použitá literatura

 

BEZDĚČKA P., 2000: Česká jména mravenců rodu Formica – Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců, roč. 3: 73-75.

 

BEZDĚČKA P., 2005: Formicoidea (mravenci). In FARKAČ J., KRÁL D., ŠKORPÍK M. (eds.), 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČS, Praha.

 

DLUSSKY M., PISARSKI B., 1971: Rewizja polskich gatunków mrówek (Hymenoptera: Formicidae) z rodzaju Formica L. – Fragmenta Faunistica, Tom XVI (12): 145-224.

 

FARKAČ J., KRÁL D., ŠKORPÍK M. (eds.), 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 str.

 

KRATOCHVÍL J., BARTOŠ a KOL., 1954: Soustava a jména živočichů. – NČSAV Praha, 544 str.

 

MACEK J., STRAKA J., BOGUSCH P., DVOŘÁK L., BEZDĚČKA P., TYRNER P., 2010: Blanokřídlí České republiky I. – žahadlovití. – Academia Praha, 520 str. (Formicidae str. 70-117).

 

SEIFERT B., 2007: Die Ameisem Mittel- und Nordeuropas. – Lutra Verlags- und Vertriebsgesellschaft Görlitz, 368 str.

 

ŠKAPEC L. (edit.) a KOL., 1992: Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů, 3 Bezobratlí. – Príroda Bratislava, 155 str.

 

VYSOKÝ V., ŠUTERA V., 2001: Mravenci severozápadních Čech. – Albis international Ústí n.L., 211 str.

 

WERNER P., BEZDĚČKA P., 2001: Seznam mravenců České republiky. (Checklist of ants of the Czech Republic). – Sborník Přírodovědného Klubu v Uherském Hradišti 6: 174-183.

 

WERNER P., WIEZIK M., 2007: Vespoidea: Formicidae (Mravencovití) – In BOGUSCH P., STRAKA J., KMENT P., 2000: Annotated checklist of the Aculeta (Hymenoptera)of the Czech Republic and Slovakia. – Acta entomologica Musei Nationalis Pragae, Suppl. 11, pp. 133-164.

 

Související články:

 

  • Přirozená obnova hnízd mravenců Formica rufa Linnaeus, 1758
  • Ukázky zničených hnízd Formica rufa v roce 2012
  • Ukázky hnízd Formica rufa znovubudovaných nebo zachovalých v roce 2012



  • Encyklopedie > Zvířena > Mravenci rodu Formica a jejich ochrana


    Úvod
    Napište nám 
    Copyright