Mravenci rodu Formica a jejich ochrana
Vysoký Václav
Vzhledem k tomu, že se
ochrana podle současných platných zákonů (Zákon ČNR č. 114/1992 Sb.) a Vyhlášek
(Vyhláška č. 395/1992 Sb. a doplňky) vztahuje na celý rod Formica jako takového
v kategorii ohrožených druhů, tím se ochrana týká všech našich známých
druhů tohoto rodu vyskytujících se na území České republiky. Na Světě se tento
rod vyskytuje výhradně v Holarktické oblasti a je známo, podle Boltona
(stránky www), 176 druhů a 24 ssp., podle německé stránky „Formica wikipedia“
je popsáno 297 druhů (?!) (navíc je známo ještě 64 fossilních druhů) rodu
Formica zařazovaných do 7 podrodů: Adformica Lomnicki, 1955; Coptoformica
Müller, 1923; Formica s.str.; Iberoformica Tinaut, 1990; Neoformica Wheeler,
1913; Raptiformica Forel, 1913 a Serviformica Forel, 1913. Proto si nejdříve
představíme druhy rodu Formica České republiky následujícím „Seznamem“, který
je sestaven podle Check-listu WERNERA a WIEZIKA (2007) a česká jména jsou
podle BEZDĚČKY (2000).
Katalog druhů rodu
Formica České republiky
(Podrody jsou často také uváděné
jako skupina či -group, např. fusca group je podrod Serviformica atd. a nebo
jsou seznamy druhů uváděné bez podrodů – např. Werner-Wiezik, 2007)
řád HYMENOPTERA –
BLANOKŘÍDLÝ HMYZ
podřád APOCRIDAR –
ŠTÍHLOPASÍ
nadčeleď VESPOIDEA – VOSY
čeleď FORMICIDAE Stephens, 1829 –
MRAVENCOVITÍ
podčeleď FORMICINAE Wheeler, 1920 –
MRAVENCI
tribus FORMICINI Ashmead, 1905 – MRAVENCI
rod FORMICA Linnaeus, 1758 – MRAVENEC
podrod Serviformica – skupina fusca – fusca group
Formica cinerea Mayr, 1853 – Mravenec stříbřitý
Formica cunicularia Latreille, 1798 – Mravenec stepní
Formica fusca Linnaeus, 1758 – Mravenec otročící
Formica fuscocinerea Forel, 1874 – Mravenec
Formica gagates Latreille, 1798 – Mravenec lesostepní
Formica lemani Bondroit, 1917 – Mravenec lémanův
Formica picea Nylander,1856 – Mravenec rašelinný
(Formica transcaucasica auct. Nassonov, 1889)
Formica rufibarbis Fabricius, 1793 – Mravenec
trávníkový
podrod Coptoformica – skupina exsecta – exsecta group
Formica exsecta Nylander, 1846 – Mravenec pastvinný
Formica foreli Bondroit, 1918 – Mravenec forelův
Formica pressilabris Nylander, 1846 – Mravenec
pasekový
podrod Raptiformica – skupina sanguinea – sanguinea
group
Formica sanguinea Latreille, 1798 – Mravenec
loupeživý
podrod Formica s.str. – skupina rufa – rufa group
Formica aquilonia Yarrow, 1955 – Mravenec boreální
Formica lugubris Zetterstedt, 1840 – Mravenec
podhorní
Formica polyctena Förster, 1850 – Mravenec lesní
menší
Formica pratensis Retzius, 1783 – Mravenec luční
(KRATOCHVÍL, 1954: Mravenec travní)
(Formica nigricans Bondroit, 1912)
Formica rufa Linnaeus, 1758 – Mravenec lesní větší
(KRATOCHVÍL, 1954: Mravenec lesní)
Formica truncorum Fabricius, 1804 – Mravenec pařezový
Již při prvém pohledu na
tento druhový seznam je nám jasné, že výběr druhů mravenců pro jejich ochranu
byl proveden, podobně jako např. u čmeláků rodu Bombus, velmi alibisticky bez
rozdílu na jejich vzácnost v naší republice. V České republice existuje
větší množství mravenců jejichž vzácnost a úzká vazba na určité biotopy je
mnohem větší než u řady druhů rodu Formica (např. běžné druhy jsou Formica
fusca, Formica pratensis, Formica rufa, Formica rufibarbis atd.). Na druhé
straně se prohlašuje, že byl tento rod vybrán k ochraně podle jejich nápadných
nadzemních staveb z rostlinného materiálu, které si ale ne všechny druhy
budují (např. Formica fusca, Formica lemani si nadzemní kupky vůbec nebudují)
nebo si „staví nadzemní hnízda z hlíny, podobně jako řada druhů rodu
Lasius a tato hnízda jsou často k nerozeznání od kup rodu Lasius, pokud se
na povrchu nevyskytují nějaké dělnice. Zajímavé je, že ještě v roce 1992
(viz ŠKAPEC a KOL.) nebyl žádný druh mravence uveden v Červené knize
ohrožených druhů bezobratlých.
Velmi zajímavý a oddůvodněný
přístup k ochraně mravenců u nás nalezneme v Červeném seznamu
ohrožených druhů České republiky (viz BEZDĚČKA, 2005), kde tento náš známý myrmekolog
rozdělil mravence do tří následujících skupin podle jejich vazby a závislosti
na prostředí, které vyhledávají.
1. kriticky ohrožené druhy (zkratka CR
- critically endangered)
2. ohrožené druhy (zkratka EN – endangered)
3. zranitelné
druhy (zkratka VU – vulnerable)
Tabulka druhů rodu Formica zařazených do Červeného seznamu
ohrožených druhů
Druh mravence rodu Formica
|
CR
|
EN
|
VU
|
Formica aquilonia Yarrow, 1955
|
|
X
|
|
Formica exsecta Nylander, 1846
|
|
|
X
|
Formica foreli Emery, 1909
|
|
X
|
|
Formica gagates Latreille, 1798
|
|
|
X
|
Formica pressilabris Nylander, 1846
|
|
|
X
|
Formica transkaucasica Nasonov, 1889
|
X
|
|
|
Potom místo 16 zvláště
chráněných druhů rodu Formica, které byly prokázané na území České republiky
zbývá jen 6 druhů, které opravdu zaslouží zvláštní pozornost. Trochu se u
těchto 6 druhů pokusíme zastavit a probereme si jejich životní požadavky trochu
podrobněji. (upraveno např. podle Bezděčky, 2012: Charakteristika lesních
mravenců na www stránkách)
Formica aquilonia Yarrow,
1955
V Evropě vyhledává
hlavně horské pásmo jehličnatých porostů, u nás hlavně nad 700 m n.m. Výskyt je
u nás znám z řidších porostů nebo v okolí lesních cest a průseků nebo
kolem potoků. Staví si kupy z rostlinného materiálu do výše cca 1 m
z jehličí a drobných větviček. Většinou se nachází v komplexu hnízd
v desítkách i stovkách kup. Rojení bylo potvrzeno v červnu a
v červenci.
Formica exsecta Nylander,
1846
Tento druh se vyskytuje mimo
nejjižnější část v celé Evropě, na východ zasahuje až do Koreje. V České
republice je znám z Čech (Blanský les) i z Moravy. Vyskytuje se od
nížin do hor, zvláště na pastvinách a na okrajích luk i okrajích světlých lesů.
Hnízdo je v zemi a nad zemí (do 60 cm) je menší kupa z různého
materiálu jako jsou drobné kousky bylin, jehličí, drobné kamínky, drobná zemina
a výkaly housenek. Hnízdní kupy se často navzájem široce dotýkají a pohromadě
bývají v desítkách i stovkách koloniích. Rojení je známo v červenci a
v srpnu. Jedná se dočasného sociálního parazita v hnízdech Formica
fusca a Formica lemani.
Formica foreli Emery,
1909
Evropský druh vyskytující se
také v Malé a Střední Asii. Druh je znám v České republice pouze
z Moravy. Systematicky stojí velmi blízko k druhu Formica
pressilabris Nylander, 1846. Podle dosavadních znalostí se jedná o jeden
z nejohroženějších druhů mravenců v Evropě a je nutno mu (stejně jako
dalším příbuzným druhům) věnovat zvláštní pozornost. U nás jsou známé nálezy
v nížinách a v pahorkatinách hlavně na pastvinách a na chudých
půdách. Hnízdí v zemi a nad zemí si buduje nízké kupky (do 30 cm)
z různého (hlavně rostlinného) materiálu. Hnízdí v komplexu desítek
až stovek hnízd. Rojení probíhá v červenci a v srpnu.
Formica gagates Latreille,
1798
Evropský druh na východ
zasahující až na Kavkaz. V České republice je znám jen na Moravě kde
vyhledává teplá suchá stanoviště, především lesostepního charakteru, je i ve
světlých listnatých porostech, hlavně na jižních až východních expozicích.
Hnízdí v zemi, často pod kameny, zřídka tvoří hlinité kupky nebo v létě
hnízdí v opadance. Rojí se v červenci a v srpnu.
Formica pressilabris
Nylander, 1846
Evropský druh chybějící na
severní, západní a jižní části. V České republice je spolehlivě potvrzen
pouze na Moravě, hlášení z Čech je nutno ještě prověřit revizí
determinace. Nároky na biotopy, stavba hnízd i rojení je podobné jako u Formica
foreli.
Formica transkaucasica
Nasonov, 1889
(syn.: picea Nylander,
1846)
Tento druh byl uznán jako
platný po předložených důkazech Seiferta (2004), který jej oddělil od druhu
Formica candida Smith, 1878, sensu Bolton, 1995. Oba druhy se liší i areálem
rozšíření, když Formica transkaucasica je znám z Evropy, Kavkazu a
z nížin v západní Sibiři – druh Formica candida žíije v horách
střední Asie, v Tibetu, v Mongolsku a na východní Sibiři. U nás je
znám z Čech i Moravy. Vyhledává otevřené, částečně osluněné mokřadní
(i s vysokou hladinou spodní vody) chladnější biotopy se silnější vrstvou
humusu ve výškách v rozmezí cca 500-1000 m n.m. – trvale zastíněným
stanovištím se vyhýbá. Hnízda tvoří v rašeliníku, v trsech trav, v
rákosinách (hnízda mají často „nadýchaný“ chomáčovitý tvar přichycený k
bylinám), někdy hnízdí v zemi nebo v silnější vrstvě humusu a nebo
v mrtvém dřevě. Rojení je v červenci, srpnu a v září.
Když se zpětně podíváme na
druhy vyskytující se v České republice z hlediska Ústeckého kraje,
pak zde nalezneme ještě několik dalších druhů které se zde vyskytují jen
ojediněle, ale není účelem toho článku podrobněji se zabývat všemi druhy. Proto
alespoň stručně uvedu některé zajímavější druhy od kterých máme ze
severozápadních Čech jen málo dokladů. Jedná se o následující druhy –
charkteristika je uvedena v práci VYSOKÝ-ŠUTERA (2001):
Formica cinerea Mayr, 1853 (str.
153)
Formica nigricans Emery, 1909
Formica truncorum Fabricius, 1804
Všechny zbývající druhy
patří k hojněji se vyskytujícím druhům, které často tvoří větší koplexy
hnízd a některé druhy se stávají obtížnými buď stavbou hliněných různě vysokých
kup na obhospodařovaných loukách nebo pronikajících do staveb kde se dočasně
uhnízdí (např. Formica truncorum) nebo sem pronikají za potravou.
Schema a charakteristika hnízd našich druhů rodu Formica
Formica
(Serviformica) cinerea Mayr, 1835
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Buduje zemní hnízda s jedním ale i s více
vstupy. Některé vstupy jsou prohloubené nebo mají nd vchodem plochý kryt ze
zemnío materiálu. Hnízdí i ve štěrkových železničních náspech a nebo pod
dlažbou chodníků v intravilánech.
|
Formica
(Serviformica) cunicularia Latreille, 1798
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Buduje si podzemní hnízda s drobnou nadzemní plochou
hliněnou kupkou, někdy hnízdí pod kameny s nenápadným hliněným valem na boku
kamene. Na nesekaných plochách si buduje větší hlinité kupky.
|
Formica
(Serviformica) fusca Linnaeus, 1758
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Hnízdí většinou v zemi bez jakékoliv nápadné
nadstavby. Hnízda jsou často kryté kameny nebo dřívím ležícím na zemi. Ve
světlých porostech a v místech s vyšší hladinou spodní vody hnízdí
i ve dřevě nebo pod kůrou dříví nebo kmenů ležících na zemi.
|
Formica
(Serviformica) fuscocinerea Forel, 1874
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Hnízda si buduje v zemi s vchody často zakrytými
kameny. Na povrchu jsou hnízda dosti nenápadná, byl nalezen i na říčích
terasách, na náspech silnic i železnic.
|
Formica
(Serviformica) gagates Latreille, 1798
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Hnízdí v zemi s vchody často pod kameny. Větší
podzimní hnízda mají hliněnou nadstavbu a v létě využívá v lesích jako
součást hnízda i volné prostory v listnaté opadance.
|
Formica
(Serviformica) lemani Bondroit, 1917
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Hnízdí většinou v zemi bez jakékoliv nápadné
nadstavby. Hnízda jsou často kryté kameny nebo dřívím ležícím na zemi. Někdy
má i kolonie v pařezech. Ve světlých porostech a v místech
s vyšší hladinou spodní vody hnízdí i ve dřevě nebo pod kůrou dříví nebo
kmenů ležících na zemi.
|
Formica
(Serviformica) transkaucasica Nasonov, 1889
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Buduje si nenápadná hnízda v bultech rašeliníku,
v trsech trav a v silnějších vrstvách humusu si buduje jednoduchá
zemní hnízda. Bylo pozorováno i hnízdění v mrtvém dříví.
|
Formica
(Serviformica) rufibarbis Fabricius, 1793
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Buduje si hnízda s drobnou nadzemní plochou hliněnou
kupkou, někdy hnízdí pod kameny s nenápadným hliněným valem na boku kamene.
Na nesekaných plochách si buduje větší hlinité kupky, které se dají často
zaměnit s kupkami mravenců rodu Lasius.
|
Formica
(Coptoformica) exsecta Nylander, 1846
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Hnízda tvoří nad zemí homolovité kupky (do 60 cm)
z rozkousaných listů trav a bylin, je zde také jehličí, drobné kamínky,
částečky zeminy i výkaly housenek. Blízká hnízda se někdy spojují do
podélných hromad s více vrcholy. Tvoří komplexy hnízd o desítkách až
stovkách hnízd.
|
Formica
(Coptoformica foreli Bondroit, 1918
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Nadzemní část hnízda je podobná jako u F. exsecta, jsou
ale menší (cca 30 cm) a na vrcholu více zaoblená. Tvoří komplexy hnízd o
desítkách až stovkách hnízd.
|
Formica
(Coptoformica) pressilabris Nylander, 1846
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Na prvý pohled hnízdí podobně jako F. foreli, ale
vyhledává jiné biotopy.
|
Formica
(Raptiformica) sanguinea Latreille, 1798
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Buduje si zemní hnízda bez nadstavby nebo se zemní kupkou,
někdy neuspořádanou kupku tvoří smíšený rostlinný materiál s hlinitou
přísadou. Hnízdí i pod kameny, kolem pařezů, ve zpuchřelém dříví,
v keřících vřesu a borůvčí apod.
|
Formica (s.str.)
aquilonia Yarrow, 1955
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Hnízda tvoří menší kupy s výškou do jednoho metru
tvořené jemným i hrubším materiálem jako je jehličí s příměsí drobných
větviček a s kousky zaschlé pryskyřice. Tvoří často komplexy o desítkách
i stovkách hnízd.
|
Formica (s. str.)
lugubris Zetterstedt, 1840
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Hnízda tvoří kónické až homolovité kupy (často více jak
metr vysoké) z hrubého materiálu s vysokým podílem zaschlé
pryskyřice. Tvoří komplexy hnízd s desítkami až stovkami hnízd.
|
Formica (s.str.)
polyctena Förster, 1850
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Hnízda jsou velké, často nepravidelně uspořádané (výška až
2 m). Jako materiál je pro stavbu použito hlavně jehličí, většinou bez
větviček. Hnízda se často štěpí do desítek až stovek sesterských hnízd.
|
Formica (s.str.)
pratensis Retzius, 1783
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Hnízda si buduje z rostlinného materiálu (hrubší
částice stébel a větviček s příměsí půdy a kamínky. V dosahu smrků
využívá jehličí. Vyhledává hlavně suchá a teoká stanoviště. Někdy jsou kupy
velmi ploché a jindy má pouze podzemní hnízda (zvláště na velmi teplých
stanovištích).
|
Formica (s.str.)
rufa Linnaeus, 1758
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Buduje si hluboká zemní hnízda s typickou nadzemní
kupou z drobných větviček a spadaného jehličí. Kupy jsou většinou
zaoblené, nižší než metr, jen výjimečně jsou větší. Hnízda jsou samostatná a
jen zřídka tvoří menší (desítky) nebo větší (stovky) komplexy hnízd.
|
Formica (s.str.)
truncorum Fabricius, 1804
|
Schema stavby hnízda
|
Charakteristika hnízda
|
|
Hnízda tvoří menší kupy z jehličí a drobných větviček
opřené o pařez, který často úplně překrývá. Hnízda opírá i o osamocené
balvany a je i pod nimi, dále jsou v dutinách mrtvých stromů,
v hromadách (snosech) kamenů na okrajích horských polí a pastvin.
|
V současné době je
nutno si uvědomit, že dochází k poklesu aktivit kolem mravenců rodu Formica
vinou celé řady faktorů a pouze v rámci Biologických průzkumů v rámci
EIA je stále kladen důraz na záchranné transfery ze zatížených území bez ohledu
na to, zda to má zásadní význam na záchranu „ohrožených“ druhů. Také následné
„tvrdě“ ochranářské akce kolem mravenišť se dostává již do rozumných mezí,
zodpovědněji se vyhledávají náhradní stanoviště aniž by byly následně
potlačované aktivity jiných mravenců, často vzácnějších a ohroženějších než je
tomu u stěhovaného druhu a to nemluvě na dlouhodobé tzv. krytí jednotlivých
hnízd, tj. neodstraňování krytů i po stabilitě hnízda. V poslední době
(2010-2011) se dostává znovu do popředí zájem o mravence díky obrovské aktivitě
pana Pavla Bezděčky a jeho manželky Kláry Bezděčkové (Tiché) z muzea v
Jihlavě, včetně jejich znovuvzkříšení časopisu Formica i když
v elektronické podobě, ale s řadou opatření aby se do časopisu
dostaly jen kvalitní články. Je nutno si uvědomit, že ochranou jen určitých
druhů nebo skupin druhů flory nebo fauny můžeme nadělat do budoucna mnohem více
škody než si umíme představit. Je nutno postupně přecházet na ochranu
kompletních biotopů (včetně ochranných zón) se všemi prvky, které se tam
vyskytují bez ohledu zda se jedná o škodlivé nebo tzv. zvláště chráněné druhy a
bez ohledu na to zda se jedná o floru nebo faunu.
Otázka je, jak se
v mravencích vyznat a vědět na co se koukáme. Pryč je doba, kdy se konaly
pokusy určit hned v terénu druhy aniž bychom vzali vzorky
k podrobnějšímu studiu. Vycházejme z faktu, že mravence rodu Formica
poznáme (je myšleno u nás a ne v celém jejich areálu rozšíření) a dovedeme
je rozlišit od příbuzných a někdy i dosti podobných druhů např. od rodu Lasius
(Lasius fuliginosus – Formica fusca) nebo rodu Camponotus (Camponotus piceus –
Formica fusca (lemani). Doporučuje se vzít vzorek několika dělnic z hnízda
(ne z okolí kde se mohou vyskytovat i jiné druhy) k dalšímu
zpracování. Nejlépe je provést také fotodokumentaci hnízda a biotopu a nějakým
způsobem si hnízdo v terénu označit a pak vzorek sám zpracovat nebo jej
zaslat k determinaci specialistovi (v poslední době ochotně určuje veškerý
materiál pan Pavel Bezděčka z jihlavského muzea). Ke vzorku (alespoň 6
kusů dělnic) je třeba minimálně uvést lokalitu (nejlépe i s biotopem a se
čtvercem síťového mapování), typ hnízda, datum sběru a jméno sběratele. Bez
těchto údajů je vzorek bezcenný a nikdo se s ním nebude zabývat. Pokud
chceme sami určovat nějaký materiál, je nutno si opatřit determinační
literaturu, která je ale u nás jen těžko dostupná a je nutno si opatřit
literaturu z ciziny a naučit se znát části mravenčího těla. Ovšem nalézt
literaturu abychom tam měli všechny u nás známé druhy je velmi obtížné a musíme
sáhnout ke zpracovaným druhům střední Evropy nebo Palearktické oblasti.
Doporučuje se také založit si (pokud se mravenci chceme zabývat podrobněji)
srovnávací sbírku dobře určených druhů jako porovnávací materiál (je nutno ale
tuto sbírku hlídat před škůdci). A pak se můžeme pustit do určování. Jako ukázku
pro určení Formic podávám ukázku rozdělení druhů České republiky do
jednotlivých podrodů s tím, že předpokládám, že jste se seznámili
s částmi těla mravenců.
1 (2) Hlava je vzadu zřetelně vykrojená a na zadním okraji kusadel
jsou l-3 zuby ................................................ ...................................................................................................................................................
COPTOFORMICA
2 (1) Hlava je vzadu vyklenutá, přímá nebo jen jemně prohloubená a
zadní okraj kusadel je bez zubů .................................. 3
3 (4) Přední okraj klypea je uprostřed zřetelně vykrojený ....................................................................
RAPTIFORMICA
4 (3) Přední okraj klypea je bez výkroje ............................................................................................................................
5
5 (6) Čelní štítek je zřetelně silně lesklý (porovnat s okolní
skulpturou hlavy) .............................................
FORMICA s.str.
6 (5) Čelní štítek je stejně matný jako okolní skulptura hlavy a když
je relativně lesklý, pak je lesklá i vrchní strana hlavy ............................................................................................................................................
SERVIFORMICA
Pokud máme správně určený podrod,
pak můžeme mravence určené do podrodu Raptiformica označit hned i
druhovým jménem Formica sanguinea Latreille, 1798, protože tento podrod
má u nás pouze jeden druh.
Materiál z jiných podrodů
musíme určit do druhů a zde je již třeba více zkušeností a je nutno použít
kvalitní optiku, srovnávací materiál kde si můžeme každý znak průběžně ověřovat
a v prvé řadě kvalitní určovací klíče.
Např. pro podrod Coptoformica
musíme mít k dispozici klíč kde jsou druhy F. exsecta, F. foreli a
F.pressilabris. Uvádím ukázku stručného upraveného určovacího klíče podle práce
SEIFERTA (2007).
1 (2) Při cca 120 násobném zvětšení jsou na očích zřetelné ojedinělé
delší chloupky (délka 8-34
μm) ........................................................................................................................
Formica exsecta Nylander, 1846
2 (1) Při cca 120 násobném zvětšení jsou na očích zřetelné ojedinělé
jen velmi krátké chloupky (délka menší než 8 μm). Sem patří F. foreli a F.
pressilabris jejichž rozlišení je dosti problematické i u specialistů.
3 (4) Na hlavě je chloupkování v prostoru temenních oček hustější
než na temeni, mimo tento prostor ........................................................................................................................
Formica foreli Bondroit, 1918
4 (3) Na hlavě chloupkování v prostoru temenních oček není
hustější nebo je řidší než na temeni, mimo tento
prostor ............................................................................................................. Formica pressilabris
Nylander, 1846
Podrod Serviformica –
skupina fusca – fusca group se dá poměrně dobře určit i podle níže uvedeného
určovacího klíče upraveného podle různých pramenů, ale je nutno všechny znaky
kontrolovat u všech dělnic, které máme ve vzorku z jedné kolonie.
1 (2) Tělo je jednobarevně černé
nebo hnědé, není zřetelně dvoubarevné .......................................................................... 3
2 (1) Tělo je dvoubarevné, nejméně část hrudi a přední část hlavy jsou
světlejší než černý
zadeček ................................... 13
3 (4) Zadní i spodní část hlavy jsou odstále chloupkované. Tělo je
matné, zadeček je hedvábně
lesklé ............................... 5
4 (3) Zadní okraj hlavy je bez odstálých chloupků, když jsou na spodní
straně hlavy 1-2 páry odstálých chloupků, pak je povrch těla hladký a
lesklý ...................................................................................................................................... 7
5 (6) Tělo je
černé ...................................................................................................................
Formica cinera Mayr, 1853
6 (5) Tělo je tmavě hnědé nebo cihlově hnědé; hruď je někdy světlejší
než zadeček, světle cihlově
hnědá ................................................................................................................... Formica
fuscocinerea Forel, 1874
7 (8) Tělo je hladké, lesklé, smolně černé; na spodní straně hlavy jsou
někdy jednotlivé dlouhé odstávající chloupky; zadeček je jen velmi řídce
chloupkovaný ................................................................................................................................ 9
8 (7) Tělo je matně černé; na spodní straně hlavy chybí odstávající
chloupky; chloupkování zadečku je husté ....................................................................................................................................................................... 11
9 (10) Zadeček je chloupkován velmi řídce, mezery mezi chloupky na 2.
tergitu zadečku jsou větší než jejich délka; na předo- a středohrudi je několik
delších chloupků; zadohruď je na vrchní straně při pohledu ze strany skoro
úhlovitě utvářená ................................................................................................... Formica
transkaucasica Nasonov, 1889
10 (9) Zadeček je dosti hustě chloupkovaný; mezery mezi chloupky na 2.
tergitu zadečku jsou menší než jejich délka; na předo- a středohrudi jsou
kratší; zadohruď má horní stranu při pohledu ze strany
zaoblenou ........................ ................................................................................................................................. Formica gagates
Latreille, 1798
11 (12) Na předo- a středohrudi jsou zřetelné nanejvýše 2 páry krátkých
odstávajících chloupků nebo chloupky chbí; Tělo je černé, matné, nohy jsou
poněkud světlejší než hruď, černohnědé až
hnědé .................... Formica fusca
Linnaeus, 1758
12 (11) Na předo- a středohrudi je několik párů (až 10) odstávajících
chloupků; tělo je černé, lesklé, nohy jsou zřetelně světlejší než hruď, cihlově
hnědé až žlutohnědé ..........................................................
Formica lemani Bondroit, 1917
13 (14) Stopka je navrchu chloupkovaná, na přední část (k hrudi) jsou
chlouky namířené dopředu a na zadní části jsou namířené k zadečku; na
předo- a středohrudi se nachází nejméně 5 párů chloipků, které se mohou objevit
i na zadohrudi ............................................................................................................
Formica rufibarbis Fabricius, 1793
14 (13) Stopka je holá nebo se zde nachází několik vzhůru směřujících
drobných chloupků; na předo- a středohrudi jsou nanejvýše 3 páry odstálých
chloupků, které nejsou nikdy na zadohrudi ................. Formica
cunicularia Latreille, 1798
podrod Raptiformica –
skupina sanguinea – sanguinea group, u tohoto podrodu se u nás vyskytuje pouze
jeden druh.
Formica sanguinea
Latreille, 1798 – Mravenec loupeživý
Pro podrod Formica s.str. –
skupina rufa – rufa group lze pro hrubé určení použít následující klíč upravený
podle různých pramenů a je nutno znaky kontrolovat na více kusů dělnic.
1 (2) Na zadním okraji hlavy chybí
odstálé chloupky .........................................................................................................
3
2 (1) Na zadním okraji jsou odstálé chloupky, někdy jsou tyto chloupky
velmi krátké a špatně viditelné a obě možnosti se často vyskytují i
v jedné kolonii ................................................................................................................................ 5
3 (4) Uvětšiny kusů v kolonii je na každé částu hrudi více jak 3
páry odstálých chloupků; na spodní straně hlavy je většinou několik odstálých
chloupků stejné délky jako na předo- a středohrudi a stejně dlouhé nebo delší
chloupky nalezneme i na klypeu .....................................................................................................................
Formica rufa Linnaeus, 1758
4 (3) U většiny kusů v kolonii se na všech částech hrudi nacházejí
nanejvýše 3 páry odstálých chloupků; na spodní straně hlavy chybí odstálé
chloupky, nanejvýše se zde nachází několik krátkých šikmo položených chloupků;
na klypeu jsou chloupky delší než na předo- a středohrudi .............................................................
Formica polyctena Förster, 1850
5 (6) Chloupky na zadním okraji hlavy jsou zkosené a mnohem kratší než
chloupky na předo- a středohrudi a je jich zde pouze 2-3 páry; ochlupení na
hrudi je stejně husté jako u Formica
rufa .................... Formica
aquilonia Yarrow, 1955
6 (5) Chloupky na zadním okraji hlavy jsou odstálé a nejsou kratší než
chloupky na předo- a středohrudi; ochlupení hrudi je husté, často je zřetelné i
po stranách ......................................................................................................................... 7
7 (8) Hlava u většiny kusů v kolonii je jednobarevná, cihlově
hnědá; celé tělo je chloupkované krátkými, odstálými chloupky stejné délky;
někdy jsou odstálé chloupky i na prvém článku tykadel ...................
Formica truncorum Fabricius, 1804
8 (7) Hlava je u všech dělnic na temeni ztmavělá; odstálé chloupkování
je různě dlouhé, chloupky jsou dobře viditelné i na spodní straně hlavy; prvý
článek tykadel je vždy bez
chloupků ....................................................................................9
9 (10) Černá skvrna na předo- a středohrudi je výrazná a ostře
ohraničná .........................
Formica pratensis Retzius, 1783
10 (9) Černá skvrna na předo- a středohrudi, pokud nechybí, není na
okrajích ostře ohraničená, má „rozmyté“
okraje .................................................................................................................. Formica lugubris
Zetterstedt, 1840
Názvosloví hlavních částí těla
mravenců potřebné k determinaci
(názvy řazené v oddílech
podle abecedy)
(zpracování je provedeno za
pomoci: http://de.wikipedia.org/wiki/Ameisen
)
(názvosloví je dále částečně
uvedeno také německy, anglicky, polsky, rusky a francouzsky)
česky
|
německy
|
anglicky
|
polsky
|
rusky
|
francouzsky
|
HLAVA (caput)
|
Kopf
|
Head
|
głowa
|
голова
|
Tête
|
čelo
|
Frontalobus
|
Frontal lobes
|
czoło
|
лобные
лопасти
|
Lobes frontaux
|
čelní štítek
|
Stirndreieck
|
|
pólko czołowe
|
|
|
klypeus
|
Clypeus
|
Clypeus
|
nadustek, clypeus
|
наличник
|
Clypeus
|
kusadla
|
Mandibeln
|
Mandibles
|
źuwaczki, mandibula
|
мандибулы
|
Mandibules
|
složené facetované oko
|
Komplexauge
|
Compound eye
|
oko złoźone
|
сложный
глаз
|
|
temeno
|
Occiput
|
Occiput
|
ciemię
|
затылок
|
|
temenní očka
|
Stirnauge, Ocellus (Punctauge)
|
Ocelli, simple eyes
|
przyoczka
|
три
просты
глазка на
верхней
части
головы
|
|
tykadlo
|
Antenne
|
Antennae
|
czułek
|
усик
|
|
bičík (funikulus)
|
Funiculus
|
Funiculus
|
biczyk, flagellum
|
жгутик
усика
|
Funiculus
|
násadec (scapus)
|
Scapus
|
Scape
|
scapus, trzonek czułka
|
скапус
усика
|
Scape
|
tykadlová jamka
|
Antennengrube
|
Antennal fossa
|
jamka stawowa czułka
|
усиковая
ямка
|
Fosse antennaire
|
HRUĎ (mesosoma)
|
Mesosoma, Thorax
|
Alitrunk
|
Tułow
|
Mезосома
|
Thorax
|
anaepisternum
|
Anepisternum
|
Anepisternum
|
przednia część pleruy, anepister-num
|
Анэпистер-нит
|
Anepister-num
|
Katepister-num
|
Katepister-num
|
Katepister-num
|
coxopleura, koksopleura
|
Катэпистер-нит
|
Katepister-num
|
noha
|
Beine
|
Leg
|
noga
|
нога
|
Eil composé
|
drápek
|
Tarsalklaue
|
Tarsal claw
|
unguis-pazurki
|
коготок
|
Occiput
|
holeň
|
Tibia
|
Tibia
|
goleń, tibia
|
голень
|
|
holení ostruha
|
Tibialsporn
|
Tibial spur
|
calcar-ostroga
|
шпора
|
Antenna
|
chodidlo
|
Tarsus
|
Tarsus
|
stopa, tarsus
|
лапка
|
Tarse
|
kyčel
|
Coxa
|
Coxa
|
biodro, coxa
|
тазик
|
Coxa
|
příkyčlí
|
Trochanter
|
Trochanter
|
krętarz, trochanter
|
вертлуг
|
Trochanter
|
stehno
|
Femur
|
Femur
|
udo, femur
|
бедро
|
Fémur
|
propodeum
|
Propodeum
|
Propodeum
|
I segment odwłoka zrośnięty z
tułowiem
|
проподеум
|
Propodeum
|
metapleurální žláza
|
Metable uraldrüse
|
Metapleural gland
|
gruzcoł metapleuralny
(zatułlowiowy) zapachowy
|
Метаплевраль-ная
железа
|
Glande métapleurale
|
otvor
|
Öffnung
|
Orifice
|
ujście
|
шишка
|
Orifice
|
váček
|
Blase (Bulla)
|
Bulla
|
bańka
|
отверстие
|
Bulla
|
stigma na propodeu
|
Propodeale Atemöffnung
|
Propodeal spiracle
|
tchawka I segmentu odwłoka
|
проподеальное
дыхальце
|
Spiracle propodéal
|
předohruď (pronotum)
|
Pronotum
|
Pronotum
|
przedtułów
|
пронотум
|
Pronotum
|
středohruď -mesonotum
|
Mesonotum
|
Mesonotum
|
śródtułów, mesothorax
|
мезонотум
|
Mesonotum
|
metanotum
|
Metanotum
|
Metanotum
|
zatułów, metathorax
|
заднеспинка
|
Metanotum
|
stigma na středohrudi
|
Mesothoraca-le Atemöffnung
|
Mesothora-cic spiracle
|
przetchlinka srodtułowia
|
Среднегруд-ное
дыхальце
|
Spiracle mésothoracique
|
štítek
|
Scutellum
|
Scutellum
|
tarczka, scutellum
|
заднеспинка
|
Scutellum
|
zadohruď (metanotum)
|
Metanotum
|
Metanotum
|
zatułów, metathorax
|
заднеспинка
|
Metanotum
|
stigma na zadohrudi
|
Metathoraca-le Atemöffnung
|
Metathora-cic spiracle
|
prztechlinka zatułowia
|
Проподеаль-ное
дыхальце
|
Spiracle métathoraci-que
|
STOPKA (petiolus)
|
Petiolus
|
Petiole
|
Trzonek, stylik
|
петиоль
|
Pétiole
|
1. článek stopky - petiolus
|
Petiolus
|
Petiole
|
trzonek, stylik
|
петиоль
|
Pétiole
|
2. článek stopky - postpetiolus
|
Postpetiolus
|
Postpetiole
|
Dwusegmen-towy trzonek
|
пост-петиоль
|
Postpétiole
|
břišní výčnělek
|
ventraler Fortsatz
|
Ventral process
|
wyrostek brzusny
|
вентральный
отросток
|
processus ventral
|
ZADEČEK (metasoma)
|
Metasoma
|
Gaster
|
Odwłok
|
брюшко
|
Abdomen
|
sternit (břišní destička)
|
Sternit
|
Sternite
|
sternit
|
стерниты
брюшка
|
Sternite
|
tergit (hřbetní destička)
|
Tergit
|
Tergite
|
tergit
|
тергиты
брюшка
|
Tergite
|
žihadlo
|
Stachel
|
Sting
|
źądło
|
жало
|
Aiquillon
|
Závěrem tohoto příspěvku přeji
všem zájemců o tento rod mravenců velmi mnoho příjemných a poučných zážitků při
jejich pozorování v přírodě i při jejich možném dalším zpracování. Zde
jsme pouze nastínili základní vědomosti o těchto zvláště chráněných ohrožených
druzích a další podrobnosti o biologii, bionomii, potravních vztazích,
škodlivosti a užitečnosti a to nemluvě o jejich hostech v mraveništích a
v blízkém okolí. To je ale zase velmi rozsáhlá a složitá záležitost, které
je v posledních letech dosti často probírána i na webu, jen je nutno
trpělivé hledání a udělat si alespoň malý přehled o skupinách hmyzu, ale i
jiných bezobratlých (např. pavouci, stejnonožci, mnohonožky atd.).
Použitá literatura
BEZDĚČKA P., 2000: Česká jména mravenců rodu
Formica – Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců,
roč. 3: 73-75.
BEZDĚČKA P., 2005: Formicoidea (mravenci). In FARKAČ J., KRÁL D.,
ŠKORPÍK M. (eds.), 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky.
Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic.
Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČS, Praha.
DLUSSKY M., PISARSKI B., 1971: Rewizja polskich gatunków mrówek (Hymenoptera:
Formicidae) z rodzaju Formica L. – Fragmenta Faunistica, Tom XVI (12):
145-224.
FARKAČ J., KRÁL D., ŠKORPÍK M. (eds.), 2005: Červený seznam ohrožených
druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech
Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha,
760 str.
KRATOCHVÍL J., BARTOŠ a KOL., 1954: Soustava a jména živočichů. – NČSAV
Praha, 544 str.
MACEK J., STRAKA J., BOGUSCH P., DVOŘÁK L., BEZDĚČKA P., TYRNER P.,
2010: Blanokřídlí České republiky I. – žahadlovití. – Academia Praha,
520 str. (Formicidae str. 70-117).
SEIFERT B., 2007: Die Ameisem Mittel- und Nordeuropas. – Lutra
Verlags- und Vertriebsgesellschaft Görlitz, 368 str.
ŠKAPEC L. (edit.) a KOL., 1992: Červená kniha ohrožených a vzácných
druhů rostlin a živočichů, 3 Bezobratlí. – Príroda Bratislava, 155 str.
VYSOKÝ V., ŠUTERA V., 2001: Mravenci severozápadních Čech. – Albis
international Ústí n.L., 211 str.
WERNER P., BEZDĚČKA P., 2001: Seznam
mravenců České republiky. (Checklist of ants of the Czech Republic). – Sborník
Přírodovědného Klubu v Uherském Hradišti 6: 174-183.
WERNER P., WIEZIK M., 2007: Vespoidea:
Formicidae (Mravencovití) – In BOGUSCH P., STRAKA J., KMENT P., 2000: Annotated
checklist of the Aculeta (Hymenoptera)of the Czech Republic and Slovakia. – Acta
entomologica Musei Nationalis Pragae, Suppl. 11, pp. 133-164.
Související články:
Přirozená obnova hnízd mravenců Formica rufa Linnaeus, 1758
Ukázky zničených hnízd Formica rufa v roce 2012
Ukázky hnízd Formica rufa znovubudovaných nebo zachovalých v roce 2012