Bukač velký

Botaurus stellaris (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Brodiví-Ciconiiformes –

Volavkovití-Ardeidae

Syn.: Ardea stellaris Linnaeus, 1758 – Bukač obecný.

Délka: 69-81 cm.

Rozpětí: 100-130 cm.

Váha: 960-1940 g.

Věk: nestarší kroužkovaný pták se dožil 10 let a 8 měsíců.

Doba výskytu v ČR: III.-IX.(X.).

Palearktický druh. Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu).

V ČR je tažným druhem zimujícím v JV-Z Evropě, ojediněle u nás několik jedinců i přezimuje.

Hnízdí ve velkých porostech rákosu rodu Phragmites na rybnících, bažinách, popř. nádrží. Hnízdo má tvar plošiny ze suchého rákosu v porostu na hladině, nebo nízko nad mělčinou.

Potrava: Živí se hlavně plevelnými rybami, žábami (hlavně skokani, méně blatnice, kuňky a ropuchy), čolky, ještěrkami, drobnými savci (hraboš polní, hryzec, rejsci), mláďata ptáků žijících v rákosí (např. strnadi), měkkýši z rodu  Limnea a Succinea, korýši, pavouky a hmyzem vázaným na vodu (nejčastěji brouci a jeho larvy z rodu Dytiscus a Hydrous – vodní ploštice z rodu Naucoris, Ranatra, Notonecta – vážky z rodu Aeschna, Libellula), ale i suchozemským hmyzem (např. brouci z čeledi Curculionidae, Carabidae z rodu Pterostichus, Harpalus, Elateridae, Coccinellidae, Chrysomelidae – škvoři a krtonožky). Rostlinná potrava byla nalezena v žaludcích jen zřídka.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Bukáček malý

Ixobrychus minutus (Linaneus, 1766)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Brodiví-Ciconiiformes –

Volavkovití-Ardeidae

Syn.: Ardea maculata Latham, 1802; Ardea minuta Linnaeus, 1766; Ardeola minuta (Linnaeus, 1766); Ardetta minuta (Linnaeus, 1766) – Bukač malý.

Délka: 33-38 cm.

Rozpětí: 49-58 cm.

Váha: samec 110-160 g., samice 70-125 g.

Věk: nejstarší kroužkovaný jedinec se dožil 5 let.

Doba výskytu v ČR: (IV.)V.-VIII.(IX.).

Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu), Orientální oblast (jižní Asie), Australská oblast (Austrálie, Nový Zéland).

V ČR v současnosti hnízdí početněji pouze ve středních a východních Čechách, na jižní Moravě a na Ostravsku, jinde jen vyjímečně. Je tažným druhem zimující v tropické Africe.

Hnízdí v rákosinách, na zarostlých březích rybníků, bažin, pomalu tekoucích vod a nádrží. Hnízdo je kuželovité ze suchého rákosu, je vyvýšené  a nachází se v rákosinách nebo pod keři.

Potrava: Loví především za soumraku, opatrně se pohybuje nad vodou na rákosu který obepíná svými dlouhými prsty a lapá do vody po kořisti (rybky do délky 10 cm, žabky (např. rosnička, skokan), pulci, čolci, ještěrky, užovky, různé bezobratlé a vodní hmyz). Bere vodní i suchozemský hmyz a jejich larvy jako jsou vodní ploštice z rodu Notonecta, Naucoris, Ranatra a vážky z rodu  Aeschna a Libellula. Ze suchozemského hmyzu se jedná o krtonožky a brouky (nejčastěji Carabidae, Coccinellidae, Elateridae a Chrysomelidae). Z různých bezobratlých žere pijavky, červy, plže, mlže a ráčky. Vybírá i vejce jiných ptáků.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Volavka červená

Ardea purpurea Linnaeus, 1766

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Brodiví-Ciconiiformes –

Volavkovití-Ardeidae

Syn.: -

Délka: 70-90 cm (s nataženým krkem).

Rozpětí: 110-145 cm.

Váha: 600-1345 g.

Věk: až 23 let.

Doba výskytu v ČR: IV.-VIII.(IX.).

Indoafrická oblast obývající etiopskou a orientální oblast a jižní část Palearktické oblasti.

V ČR hnízdí jen velmi lokálně (např. Lednické rybníky, Nesyt, okolí Dyje, jižní Čechy). Je přísně tažná a zimuje v západní a východní Africe.

Hnízdí v koloniích na rozlehlých mělkých a bažinatých jezerech s rákosinami a orobincem, někdy společně s jinými druhy volavek nebo s kolpíky a kvakoši. Hnízdo si buduje v rákosí, méně často na stromech nebo na křovitých vrbách.

Potrava: Živí se rybami (do 20 cm), malými savci (např. hraboš, hryzec, krtek, rejsec), obojživelníky (blatnice, skokani a jejich pulci), plazi (např. ještěrky, užovky), mláďata jiných ptáků a bezobratlými (např. hmyzem). Z hmyzu byly v žaludcích nalezeni brouci (z čeledi Carabidae, Dytiscidae, Geotrupidae, Scarabaeidae a Chrysomelidae), larvy a imaga vážek rody Aeschna, Libellula, Calopteryx, Agrion), ploštice (rody Ilyocoris, Notonecta). Loví i bezobratlé (pavoukovci, korýši, stonožky, měkkýši aj.)

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Kolpík bílý

Platalea leucorodia Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Brodiví-Ciconiiformes –

Ibisovití-Threskiornithidae

Syn.: Kolpík obecný.

Délka: 80-93 cm.

Rozpětí: 120-135 cm.

Váha: 800-2000 g.

Věk: nejstarší kroužkovaný pták se dožil 28 let a 2 měsíců.

Doba výskytu v ČR: IV.-IX.

Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu), Orientální oblast (jižní Asie).

V ČR je znám jen velmi lokálně, např. na Moravě z okolí Lednice a ze střední Novomlýnské nádrže, kde bylo zaznamenáno také hnízdění, které je známo i z okolí Českých Budějovic (poprvé v r. 1987. Tažný pták, někteří ptáci vzácně přezimují ve Středozemí, většinou ale zimuje v tropické Africe.

Hnízdí většinou v koloniích v rákosových bažinách s roztroušenými stromy a keři, je i v lužních lesích. Hnízdo si buduje na stromech nebo v rákosí z rákosových stonků, někdy využívá i stará hnízda volavek.

Potrava: Loví vodní hmyz a jeho larvy, červy, korýše, měkkýše, také malé ryby a žáby.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Ostralka štíhlá

Anas acuta Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Vrubozobí-Anseriformes –

Kachnovití-Anatidae

Syn.: Anas (Boschas) acuta Linnaeus, 1758; Anas (Dafila) acuta Linnaeus, 1758; Anas (Dafila) caudacuta (Pallas, 1811); Anas acuta acuta Linnaeus, 1758; Anas acuta tzitzihoa Vieillot, 1816; Anas alandica Sparrmann, 1788; Anas cauda acuta Linnaeus, 1758; Anas caudacuta Pallas, 1811; Anas caudata C.L. Brehm, 1830; Anas longicauda Brisson, 1760 – Ostralka obecná, ostralka štíhlá euroasijská, ostralka štíhlá holarktická.

Délka: 51-62 cm (bez prodloužených ocasních per samců, které mají cca 10 cm).

Rozpětí: 79-87 cm.

Váha: samec 550-1300 g., samice 400-1200 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: (III.)IV.-VIII.(-X.).

Holartktická oblast (Palearkt a Severní Amerika). Severní polovina Severní Ameriky, Evropy a Asie. Jižněji od souvislého areálu (až po sever Afriky) hnízdí jen nepravidelně v malých počtech.

V ČR protahuje, jen vzácně přezimuje a hnízdí jen nepravidelně. Větší část populace zimuje na pobřeží západní a jižní Evropy a severní Afriky.

Hnízdí na jezerech v nížinách a stepích, také na jezírkách v tundře a horách. Vyhledává řídké travnaté porosty, u nás je častěji na podmáčených zoraných polích v blízkosti vod.Hnízdo tvoří důlek v zemi na nekrytém místě.

Potrava: Potravu tvoří rostliny (semena i zelené části rostlin a řasy) a živočichové jako je hmyz, červi, vajíčka i pulci obojživelníků, příležitostně i malé žabky a ryby. Z hmyzu to jsou hlavně potápníci a jejich larvy, larvy dvoukřídlých (čeledi Chironomidae, Ceratopogonidae).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Polák malý

Aythya nyroca (Güldenstädt, 1769)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Vrubozobí-Anseriformes –

Kachnovití-Anatidae

Syn.: Anas leucothalmus Borkhausen, 1797; Anas nyroca Güldenstädt, 1769.

Délka: 38-42 cm.

Rozpětí: 60-67 cm.

Váha: 440-740 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: (III.)IV.-VIII.(-X.).

Turkestánsko-mediterránní typ rozšíření. Obývá omezený, velmi mozaikovitý areál od jižní a západní Evropy na východ do střední Asie.

V ČR protahuje, roztroušeně zde pravděpodobně i hnízdí, jednotlivé kusy zde i přezimují, ale zimoviště je v jižní Evropě, ve Středomoří a v Africe na jih po Etiopii a povodí Nigeru.

Hnízdí na jezerech a v mokřadech s bohatým rostlinným porostem, u nás především rybníky a mrtvá ramena řek. Hnízdo bývá na břehu nebo na ostrůvcích a hrázkách, zpravidla v hustých porostech.

Potrava: Živí se hlavně rostlinami (např. vegetativní části hlavně vodních rostlin, méně semena), ale i živočichy (např. měkkýši, korýši, červi, larvami a imagy hmyzu (např. z řádu Odonata, Trichoptera, Diptera), někdy i pulci a malé rybky).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Morčák velký

Mergus merganser Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Vrubozobí-Anseriformes –

Kachnovití-Anatidae

Syn.: Morčák veliký.

Délka: 58-68 cm.

Rozpětí: 78-94 cm.

Váha: samec 1200-2160 g., samice 900-1770 g.

Věk: u kroužkovaných kusů až 7,5 roku.

Doba výskytu v ČR: zima až do III., výjimečně i V.-VII.

Druh s cirkumpolárním holarktickým areálem rozšíření s ojedinělými hnízdišti i ve střední Evropě. Na jih od souvislého areálu existují izolované populace - severní podhůří Alp, Makedonie, Řecko, Rumunsko, jezero Seven v Arménii.

V ČR přezimuje na nezamrzlých vodách, je částečně tažný a soustřeďuje se do větších hejn. Bylo zaznamenáno i výjimečné hnízdění a vyvedení mláďat (např. Dřínovské jezero na Mostecku), v současnosti je jediným pravidelně obsazovaným územím okolí soutoku Odry a Olše u Bohumína, i když zahnízdění není vyloučeno i na jiných lokalitách.

Hnízdí na jezerech a pomalých řekách v lesnatých oblastech. Hnízda má v dutinách stromů, ve větších budkách, ve skulinách zdí starých budov, ve skalních skulinách apod.

Potrava: Hlavní součástí potravy jsou ryby, nejčastěji do délky 10 cm, u štíhlých druhů ale i značně delší. V menší míře se živí i korýši, vodním hmyzem a jeho larvami, červy a měkkýši.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Orel skalní

Aquila chrysaetos (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dravci-Accipitriformes –

Krahujcovití-Accipitridae

Syn.: Falco fulvus Linnaeus, 1758; Falco chrysaëtos Linnaeus, 1758; Falco melanaëtus Linnaeus, 1758 (partim) – Orel zlatý.

Délka: 80-93 cm.

Rozpětí: 190-230 cm.

Váha: samci 2200-3200 g. Samice 3200-4200 g.

Věk: V přírodě až 26 let, v zajetí až 57 let.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Holarktický druh rozšířený v Evropě, Asii a v severní a západní části Severní Ameriky až po Aljašku. U nás se vyskytující ssp. obývá Evropu mimo Pyrenejského poloostrova.

V ČR pozorován při potulce bez ohledu na ročním období, ale nově hnízdění nepotvrzeno.

Hnízdí v horách a souvislých lesích pahorkatin, řídce i v nížinných lesích, kde se nacházejí zemědělské pozemky a pastviny kde loví. Hnízda jsou mohutná na starých stromech nebo skalních římsách.

Potrava: Loví savce (zajíce, sysla,, křečka, kočka domácí, králíky, kuny, sviště, veverky i mladé lišky, ovce, prasata, psi a srnce a mladé kamzíky), hrabavé ptáky a živí se i zdechlinami (např. prase divoké, kočka divoká, kůň, pes, liška). Z ptáků jsou zaznamenané tyto druhy: volavka popelavá, kormorán, tetřev, lyska, hrdlička zahradní, drozd zpěvný a straka. V potravě byly jednotlivě nalezené také ryby, hadi, ale i hmyz (kobylka a mravenčí kukla).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Orel křiklavý

Aquila pomarina Brehm, 1831

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dravci-Accipitriformes –

Krahujcovití-Accipitridae

Syn.: Aquila naevia auct. nec Falco naevius Gmelin, 1788; Aquila pomarina pomarina Brehm, 1831; Clanga pomarina (Brehm, 1831) – Orel křiklavý evropský.

Délka: 55-65 cm.

Rozpětí: 143-168 cm.

Váha: samec 1100-1500 g., samice 1300-2150 g.

Věk: kroužkovaný jedinec se v přírodě dožil přes 26 let.

Doba výskytu v ČR: (III.)IV.-IX.(X.).

Druh se vyskytuje v Palearktické a Orientální oblasti. Podle www.BioLib „Hnízdí od východního Německa až po Bělorusko, jihovýchodním směrem přes Slovensko, Balkán až do Arménie“.

V ČR vzácně hnízdí (hlavními hnízdními oblastmi byly vždy jižní Čechy a Morava), jinak je na tahu a zimuje v Africe. Zřídka jednotliví ptáci přezimují.

Hnízdí ve starých vysokokmenných lesích různého typu s okolní volnou krajinou (louky, holiny, pole). Hnízda se staví na stromech.

Potrava: Loví malé savce (např. hraboš polní, myška drobná, hryzec vodní, krtek, lasice kolčava, potkan, ježek, sysel, rejsek malý, myšice křovinná, myšice lesní, myš domácí, myška drobná), obojživelníky (skokan hnědý), plazy (ještěrka obecná, slepýš křehký), ptáky (např. kos černý, koroptev, křepelka, chřástal polní, polák chocholačka, vrabec polní, pěnkava obecná a skřivan polní, ale i kur domácí a kuřata) a hmyz (např. kobylky rodu Tettigonia a Decticus, cvrčci, krtonožky, housenky lyšaje šeříkového a brouci-např. z čeledi Scarabaeidae). Často loví i pří chůzi po zemi, výjimečně je v kořisti i ryba. Nevyhýbá se ani mršinám (např. srnčí).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Orel mořský

Haliaeetus albicilla (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dravci-Accipitriformes –

Krahujcovití-Accipitridae

Syn.: Falco albicilla Linnaeus, 1758

Délka: 76-92 cm.

Rozpětí: 190-240 mm.

Váha: samec 3500-5100 g., samice 5000-8000 g., výjimečně i více jak 10 kg.

Věk: ve volné přírodě 34 let, v zajetí až 42 let.

Doba výskytu v ČR: X.-II.(III.)

Palearktická oblast (např. v Evropě od severu až po deltu Dunaje, byl vysazen i ve Skotsku). V západní Evropě je vzácný, směrem na východ je hojnější a a širokým pásmem dosahuje až k východnímu pobřeží Asie.

V ČR se vyskytuje především v okolí větších vodních ploch. V našich podmínkách hnízdí výhradně na stromech. Hnízdo každoročně přistavují, může být vysoké až 2m a vážit několik set kg. V současné době hnízdí např. na Českobudějovicku, Českolipsku a na jižní Moravě.

Hnízdí na mořském pobřeží a u velkých jezer nebo řek. Velké hnízda si buduje na starých stromech a na skalních římsách.

Potrava: Loví ryby a vodní ptáky (např. mláďata racků a kachen, havran, volavka popelavá, bažant, potápky, kachny morčáci, racci, lyska, mláďata labutí i čápa bílého), méně často i savce (např. hraboš mokřadní, krtek, ondatra, králík, zajíc, liška); živí se i zdechlinami a různými zbytky (zvláště v zimě – např. srna, prase divoké, leklé ryby aj.). Výjimečně uloví i plaze (zmije obecná) nebo obojživelníky (skokan) a je znám i sběr škeblí.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Luňák hnědý

Milvus migrant Boddaert, 1783

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dravci-Accipitriformes –

Krahujcovití-Accipitridae

Syn.: Accipiter korschun.

Délka: 48-58 cm.

Rozpětí: 130-155 cm.

Váha: 750-950 g.

Věk: nejstarší kroužkovaný jedinec měl téměř 24 let.

Doba výskytu v ČR: (III.)IV.-VIII.(IX.).

Areál tohoto druhu se rozkládá v Palearktické, Etiopské, Orientální a Australské oblasti, v Americe chybí. Rozpadá se na více ras, typická rasa se vyskytuje v Evropě mimo Skandinávii a Velkou Británií, v celé Asii, mimo severu a v Oceánii.

V ČR je tažný, zimuje v tropické Africe. Hlavní oblasti výskytu jsou jižní Morava a jižní Čechy.

Hnízdí ve starých nížinných lužních lesích u řek a jezer nebo v mokřadech i blízko lidských sídel, je i v pahorkatinách v blízkosti vod. Hnízda si staví na stromech.

Potrava: Živí se hlavně mršinami (někdy je sbírá i kolem silnic a v přístavech – mršiny srnce, kozy, ovce, prasete), méně často loví drobné obratlovce (např.leklé, nemocné i zdravé ryby nebo žáby) a větší hmyz; Bere také odpadky. Ze savců loví křečky, sysly, hraboše polní, mladé zajíce a králíky, krtky, krysy, lasice, veverky, ježky, hryzce vodního, bělozubky bělobřiché,, norníky apod. Z ptáků loví kur domácí (hlavně kuřata), holuba domácího, hřivnáče i doupňáka, vrány černé, hrdličku divokou, špačka, straku, sojku, skřivana polního, vrabce domácího a polního, konopku obecnou apod.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Luňák červený

Milvus milvus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dravci-Accipitriformes –

Krahujcovití-Accipitridae

Syn.: Falco milvus Linnaeus, 1758; Milvus ictinus Savigny, 1809, Milvus regalis Roux, 1825; Milvus vulgaris Selby, 1833 – Luňák královský.

Délka: 61-72 cm.

Rozpětí: 140-165 cm.

Váha: 1200-1600 g.

Věk: v přírodě 26 let, v zajetí až 33 let.

Doba výskytu v ČR: III.-IX.(X.).

Obývá západní část Palearktické oblasti – od jižní a střední Evropy po Kaspické moře a na jihu po severní Afriku. Monotypická rasa se vyskytuje hlavně od Pyrenejského poloostrova až po střední Evropu, jinde v Evropě je areál nesouvislý.

V ČR místy hnízdí (hnízda staví vysoko na stromech), hojnější je pouze v západní polovině Čech a na jižní Moravě. Je tažný, většinou odlétá přezimovat do okolí Středozemního moře - někdy i přezimuje.

Hnízdí v okrajových nebo prosvětlených částí starších lesů blízko jezer s volným prostranstvím hlavně v pahorkatinách a v podhůří. Hnízda si buduje na vysokých stromech.

Potrava: Loví ptáky (do velikosti slepice – např. holub domácí, kur domácí, kavka, straka, čejka, vrána, sojka a řada dalších druhů), drobné savce (např. křeček, zajíc, krtek, králík divoký, potkan, hryzec vodní aj.), ryby, obojživelníky (skokan hnědý, ropucha obecná), plazy (např. ještěrka) a hmyz (např. brouci z čeledi Scarabaeidae, Geotrupidae, Silphidae, Carabidae, byrrhidae, Curculionidae a Chrysomelidae). Živí se i zdechlinami a odpadky, krade potravu i jiným ptákům.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Orlovec říční

Pandion haliaetus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dravci-Accipitriformes –

Orlovcovití-Pandionidae

Syn.: Falco haliaëtus Linnaeus, 1758 - Orel říční.

Délka: 52-60 cm.

Rozpětí: 152-167 cm.

Váha: 1300-1900 g

Věk: ve volné přírodě 32 let.

Doba výskytu v ČR: .-XII. (tah III.-V. a VIII.-X.).

Kosmopolitní druh vyskytující se v Severní Americe, Evropě, v Asii a přes Indonézské ostrovy až po pobřeží Austrálie a Tasmánie. Má několik poddruhů. Monotypický poddruh obývá severní a východní Evropu, je také v Polsku, Německu a Španělsku. Zimoviště je ve střední Africe, ve Střední a Jižní Americe a v Indomalajské oblasti.

V ČR tažný, jen vzácně bylo zaznamenáno hnízdění (dosud ale není v současnosti bezpečně prokázané _ všechny údaje o hnízdění jsou staršího sata), někdy u nás i přezimuje, jinak zimuje v tropické a jižní Africe.

Hnízdí na březích sladkých vod či na pobřeží na brakických vod, ve Středomoří je i v okolí  slané vody – podmínka je aby byly v okolí lesy, nebo alespoň staré stromy na kterých hnízdí. Hnízdo je velká stavba z klacků a prutů a buduje jej hlavně na vrcholcích starých stromů (např. borovic).

Potrava: Loví hlavně ryby (až do 3 kg) pro které se střemhlav  potápí. Z jara a při kalné vodě loví také žáby, sysly, drobné hlodavce, kachny a kavky.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Raroh velký

Falco cherrug Gray, 1834

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Sokoli-Falconiformes –

Sokolovití-Falconidae

Syn.: Falco sacer Gmelin, 1788, nec Forster, 1772; Falco lanarius Pallas, 1827, nec Linnaeus, 1758 – Raroh  veliký.

Délka: 47-55 cm.

Rozpětí: 105-129 cm.

Váha: samec 800-900 g, samice 950-1130 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Palearktický druh s mongolsko-tibetským prvkem rozšíření. Žije ve východní Evropě a v Asii.

V ČR je částečně potulný, vzácně i hnízdí. V Čechách v posledních letech není hnízdění potvrzené.

Vyskytuje se a hnízdí v lesostepích, v blízkosti travnatých ploch na úpatí hor nebo v listnatých a smíšených lesích, v galeriových lesích u řek v otevřené krajině. Vyskytuje se od nížin do hor. Hnízdo si nikdy nestaví, ale obsazuje starší hnízda na stromech nebo na skalních římsách. často mezi volavkami.

Potrava: Loví ptáky až do velikosti kachny (např. holub, špaček obecný, bažant obecný, racek chechtavý), méně hlodavce (sysly, hraboše polní).

Poznámka: Sokolníci jej používají i k lovu volavek popelavých.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Sokol stěhovavý

Falco peregrinus Tunstall, 1771

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Sokoli-Falconiformes –

Sokolovití-Falconidae

Syn.: Falco kreyenborgi Kleinschmidt, 1929 – Sokol obecný.

Délka: samec 38-45 cm samice 46-51 cm.

Rozpětí: samec: samec 89-100 cm, samice 104-113 cm.

Váha: samec 500-630 g., samice 900-1100 g.

Věk: v přírodě 17 let, v zajetí až 21 let.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Kosmopolitní druh vyskytující se prakticky na celém světě.

V ČR je stálý (místy i hnízdí) i částečně tažný.

Preferuje otevřenou krajinu, větším lesním celkům se vyhýbá. Hnízdí od nížin do hor na strmých pobřežních útesech nebo v horách, také na skalách v nížinách. Hnízda si sám nebuduje, ale využívá stará hnízda po dravcích nebo krkavcovitých  na skalnatých římsách nebo v korunách stromů a nebo na zemi (v rašeliništní tajze).

Potrava: Loví malé až středně velké ptáky (do velikosti kachny), méně savci (do velikosti králíka – např. hraboš polní, veverka, netopýr rezavý, netopýr hvízdavý, netopýr pozdní, sysli, krtek, králík divoký). Z ptáků jsou jako kořist, mimo jiné, uváděné následující druhy: holub domácí i hřivnáč, kos, koroptev, čírka modrá, kachna divoká, sluka lesní, kur domácí, krahujec, , poštolka, kalous pustovka, špaček, čejka, skřivan polní, pěnkava, sojka, racek chechtavý, drozd brávník a zpěvný, kvíčala, káně lesní a řada dalších.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Poštolka rudonohá

Falco vespertinus Linnaeus, 1766

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Sokoli-Falconiformes –

Sokolovití-Falconidae

Syn.: -

Délka: 28-34 cm.

Rozpětí: 65-76 cm.

Váha: 130-200 g.

Věk: nejvyšší doložený věk v zajetí je 12 let.

Doba výskytu v ČR: jarní tah IV,-V., podzimní tah VIII.-IX.

Palearktický druh vyskytující se částečně ve střední a hojněji ve východní Evropě a v Asii. Hlavní oblastí výskytu je střední Rusko, areál dále pokračuje do jihovýchodní Evropy. Dále na západ se vyskytují pouze výjimečně ptáci v období tahu.

V ČR se vyskytuje na průtazích, většinou na jaře a na podzim. Na Moravě bylo ojediněle potvrzeno i hnízdění. Je tažný druh zimující v jižní Africe.

Hnízdí v koloniích, vzácně samotářsky, ve stepích, na loukách a v širokých říčních údolích. Hnízdo si upravuje ze starého hnízda krkavcovitých, často i v kolonii havranů v polních lesících, stromořadích, větrolamech apod.

Potrava: Loví hlavně hmyz (brouky z čeledi Scarabaeidae, Silphidae, kobylky, krtonožky, cvrčky a vážky i housenky motýlů), méně drobné savce (např. hraboše polního) a obojživelníky (ropucha zelená) i plazy (např. ještěrky).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Tetřev hlušec

Tetrao urogallus Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Hrabaví-Galliformes –

Tetřevovití-Tetraonidae

Syn.: Tetřev lesní, tetřev velký.

Délka: samec 74-90 cm (ocas 25 cm), samice 54-63 cm.

Rozpětí: 90-125 cm.

Váha: samci 3500-5100 g., samice cca 2000 g.

Věk: v přírodě až 12 let, v zajetí více než 18 let.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Vyskytuje se v pásmu jehličnatých lesů Palearktické oblasti. Tvoří řadu ras, z nichž  Tetrao urogallus urogallus obývá v roztříštěném areálu celou Evropu mimo Pyrenejského poloostrova a východních a jižních Karpat (tam ho zastupují ssp. T. u. taczanowskii a T. u. rudolfi). Areál dál pokračuje až do severozápadní Sibiře.

V ČR se vyskytuje monotypická rasa hlavně v pohraničních horách a pouze lokálně je znám i z vnitrozemí. U nás v minulosti obýval i lesy v nižších polohách. V současnosti žije asi 90% tetřevů v oblasti Šumavy, zbytkové populace jsou v Slavkovském lese, v Beskydech, Jeseníkách a Králickém Sněžníku.

Vyskytuje se v podhůří a v horách a hnízdí ve vzrostlých jehličnatých i smíšených porostech, dává přednost starším borovým porostům na skalnatém podkladu s dostatkem bobulonosných keřů, bylin a mechů, s olšemi a jedlemi, s mýtinami a pasekami. Vyhýbá se volné krajině.

Potrava: Od podzimu do jara se živí jehličím a pupeny stromů. Po zbytek roku požírá různé bobule a další plody, i lístky, výhonky rostlin a pupeny. Menší část potravy tvoří hmyz a drobní bezobratlí (např. pavouci, červi, stonožky, mnohonožky), pouze u mláďat živočišná potrava převažuje. Z hmyzu sbírá brouky, dvoukřídlé, motýly, rovnokřídlé a blanokřídlé – vše v různém vývojovém stadiu. V kořisti byla zjištěna i ještěrka.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Chřástal malý

Porzana parva (Scopoli, 1769)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Hrabaví-Galliformes –

Chřástalovití-Gruiformes

Syn.: -

Délka: 17-20 cm.

Rozpětí: 30 cm.

Váha: 40-65 g.

Věk: Nejstarší kroužkovaný pták měl 6 let.

Doba výskytu v ČR: (III.)V.-VIII.(-X., výjimečně XII.).

Palearktický druh. Vyskytuje se v Evropě mimo Skandinávie a Velké Británie, v západní Evropě je areál nesouvislý. Na východě dosahuje rozšíření druhu až do střední Asie.

V ČR hnízdí a je tažný, jeho zimoviště je ve Středomoří a v SV Africe, jižně od Keni. Většina prokázaných hnízdění pochází z nepravidelně obsazovaných lokalit v Polabí, jižních Čechách a na jižní a severní Moravě.

Vyskytuje se a hnízdí v rákosí se sítinami na rybnících a v zaplavovaných bažinatých místech., vyhledává i volné plochy a kanály. Hnízdo je kupovitá stavba ze stébel rákosu a ostřice  postavené v hustém trsu rákosu, orobince nebo ostřice nízko při hladině.

Potrava: Živí se hmyzem a jeho larvami (např. různokřídlí-hlavně vodoměrky, síťokřídlí, malí brouci, dvoukřídlí-mouchy, tiplice, komáři, rovnokřídlí aj.), pavouky, vodulemi, měkkýši (rod Valvata, Bithynia, Ancylus, Planorbis), někdy i červy a méně semeny.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Jeřáb popelavý

Grus grus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Krátkokřídlí-Gruiformes –

Jeřábovití-Gruidae

Syn.: Ardea grus Linnaeus, 1758 – Jeřáb obecný, zorav obecný.

Délka: 96-119 cm.

Rozpětí: 180-222 cm.

Váha: 4-7 kg.

Věk: V zajetí 43 let.

Doba výskytu v ČR: jarní tah III.-IV., podzimní tah IX.-X.(XI.).

Palearktický druh zasahující v Evropě na jižní hranici svého rozšíření po Německo a Polsko.

V ČR místy hnízdí (resp. hnízdil), většinou jen protahuje na jaře a na podzim, při tahu se nacházejí hlavně na loukách a na polích. Vyhledávají rybníky s rozsáhlými rákosinami, případně bažinatými územími, ve kterých si z rostlinného materiálu staví kupovitá hnízda. Zimuje od jižní Evropy (Španělsko) po severozápadní Afriku a malou Asii.

Hnízdí na rašeliništích v severských lesích, v rákosinách u jezer a podél řek v lesnatých oblastech, často v pouštních a mokřadních biotopech. Hnízdo má tvar hromady rostlinného materiálu.

Potrava: Živí se rostlinami, semeny, bobulemi, zrním, kořínky, starými bramborami a hmyzem (např. brouci, rovnokřídlí), také měkkýši, červy a drobnými obratlovci jako jsou žáby, hadi, myšovití hlodavci, vejce a mláďata ptáků.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Drop velký

Otis tarda Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Krátkokřídlí-Gruiformes –

Dropovití-Otididae

Syn.: Drop veliký.

Délka: samec 90-105 cm, samice 75-85 cm.

Rozpětí: samec 210-240 cm, samice 170-190 cm.

Váha: samec 5-18 kg, samice 3,0-5,5 kg.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Palearktický druh vyskytující se v stepní zóně Evropy a Asie.

V ČR je stálý (hnízdí jen na jižní Moravě), částečně přelétavý (za tuhých zim odlétá do jižnějších krajin).

Hnízdí v suchých plochých a rozlehlých otevřených planinách, dává přednost přirozené stepi, ale objevuje se i v okolí polí a luk. Hnízda si buduje na zemi (je to důlek na holé zemi) v polních kulturách a na loukách.

Potrava: Živí se rostlinou potravou jako je listí, pupeny, květy, semena a plody. Loví i hmyz (např. kobylka zelená, sarančata, brouci z čeledi Cerambycidae, Curculionidae, Chrysomelidae, Scarabaeidae, housenky motýlů, krtonožky, škvoři, cvrčci aj.), ještěrky, mláďata ptáků a savce (do velikosti krtka-např. hraboše, myši, myšice).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Tenkozobec opačný

Recurvirostra avosetta Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dlouhokřídlí-Charadriiformes –

Bahňáci-Charadrii –

Tenkozobcovití-Recurvirostridae

Syn.: Tenkozobec opáčný.

Délka: 42-46 cm (včetně 8 cm zobáku, bez přesahu nohou 10 cm).

Rozpětí: 67-77 cm.

Váha: 220-435 g.

Věk: až 12 let.

Doba výskytu v ČR: IV.-VI. Tah IV. a VII.-X.

Turkestánsko-mediterránní druh rozšíření. V Evropě je znám jen roztroušený výskyt.

V ČR hnízdí (např. v jižních Čechách) a je částečně tažný – naše populace zimuje ve Středomoří a v JV-J Africe.

Hnízdí někdy v menších koloniích na plochých otevřených pobřežích nebo mělkých lagunách s brakickou či slanou vodou, na holých březích a písčitých místech, i ve vnitrozemí na slaných jezerech, na polovypuštěných nebo vypuštěných rybnících. V zimě je často v deltách řek a na bahnitých plochách. Hnízdo tvoří řídce nebo hustě vystlaná jamka na holé zemi u vody, občas ale vytvoří z rostlinného materiálu vyvýšenou homoli v mělké vodě.

Potrava: Živí se hlavně hmyzem a jeho larvami (např. brouci a dvoukřídlý hmyz-hlavně larvy tiplic, pošvatky) a malými korýši, červy, nebo měkkýši a jinými drobnými živočichy žijícími v bahně. Bere i rybí potěr.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Dytík úhorní

Burhinus oedicnemus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dlouhokřídlí-Charadriiformes –

Bahňáci-Charadrii –

Dytíkovití-Burhinidae

Syn.: Burhinus scolopax; Charadrius oedicnemus Linnaeus, 1758; Charadrius scolopax; Oedicnemus crepitans Temminck, 1815 – Dytík evropský, dytík obecný.

Délka: 38-45 cm.

Rozpětí: 76-88 cm.

Váha: 300-532 g.

Věk: kroužkovaný jedinec se dožil 6 a půl roku.

Doba výskytu v ČR: III.(IV.)-IX.(až XI.).

Turkestánsko-mediterránní typ rozšíření obývající velkou část Evropy, kde řídce hnízdí v pustých, málo zarostlých krajinách a stepích. Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu), Orientální oblast (jižní Asie).

V ČR je to hnízdící, tažný druh zimující v JZ Evropě a severní Africe. V České republice patří mezi vymizelé druhy. Poslední hnízdění bylo doloženo v roce 1991 na Znojemsku na jižní Moravě.

Hnízdí na holé nebo řídce zarostlé zemi v otevřené krajině (vřesoviště, suché kamenité pastviny, vyschlé bahno, štěrkovité a písčité břehy řek, okraje stepí, pole apod.). Hnízdo má tvar holé prohlubně, která je skromně vystlaná.

Potrava: Živí se hlavně hmyzem a jeho larvami (brouci, škvoři, rovnokřídlí, motýli), červy, ale také plži a mlži i malými obratlovci (např. hraboš polní).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Kulík hnědý

Charadrius morinellus Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dlouhokřídlí-Charadriiformes –

Bahňáci-Charadrii –

Kulíkovití-Charadriidae

Syn.: -

Délka: 20,5-24 cm.

Rozpětí: 46 cm.

Váha: 140 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: tahy IV.-V. a VIII.-XI.

Palearktický druh hnízdící v lesuprosté skalnaté tundře Skandinávie a v podobně vypadajících vysokých horách (Alpy).

V ČR protahuje a objevuje se na polích a pastvinách. U nás jen vzácné hlášeno hnízdění v Čechách (např. Krkonoše) i na Moravě (např. Jeseníky). Tažný druh.

Hnízdí vysoko v horách s nízkým porostem a sutěmi, ale je znám i z otevřené tundry. Hnízdo je holá prohlubeň spoře vystlaná mechy a lišejníky.

Potrava: Loví hmyz a jeho larvy (např. brouci, dvoukřídlí) a pavouky, méně vyhledává plže a červy. Někdy žere i semena, plody a zelené části rostlin.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Břehouš černoocasý

Limosa limosa (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dlouhokřídlí-Charadriiformes –

Bahňáci-Charadrii –

Slukovití-Scolopacidae

Syn.: Limosa melanura Leisler, 1813; Scolopax limosa Linnaeus, 1758.

Délka: 37-42 cm (včetně zobáku 8-11 cm).

Rozpětí: 63-74 cm.

Váha: 160-500 g.

Věk: téměř 16 let.

Doba výskytu v ČR: III.(IV.)-VII.(VIII.).

Palearktický druh.Má 2 rasy, z toho Limosa limosa islandica) má jižní hranici probíhající přes Rakousko, ČR, Maďarsko dále do Asie.

V ČR hnízdí v jižních Čechách, na jihu Moravy, na SC Moravě a v Polabí, jinde jen výjimečně. Tažný druh zimující ve Středomoří až v západní Africe a v Malé Asii, zde vyhledává ústí řek, slaniska, pobřežní bahniska a laguny.

Hnízdí na rozlehlých vlhkých loukách, travnatých bažinách, vlhkých pastvinách a rašelinných slatích. Hnízdo tvoří důlek v zemi vystlaný suchou travou.

Potrava: Loví hlavně hmyz a jeho larvy (brouci, rovnokřídlí, jepice, vážky), dále drobné měkkýše (z rodu Succinea a Limnaea), červy, korýše, ale i drobné rybky, pulce, čolky a někdy příměs zelených částí rostlin a semena.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Koliha velká

Numenius arquata (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dlouhokřídlí-Charadriiformes –

Bahňáci-Charadrii –

Slukovití-Scolopacidae

Syn.: Scolopax arquata Linnaeus, 1758 – Koliha veliká.

Délka: 48-57 cm (včetně zobáku 9-15 cm).

Rozpětí: 89-106(-127) cm.

Váha: 570-1000 g.

Věk: 31 a půl roku.

Doba výskytu v ČR: III.(IV.)-VII.(VIII.) při tahu v X.

Palearktická oblast.

V ČR hnízdí i protahuje. Zimuje ve Středomoří a v atlantské oblasti. Ojediněle se vyskytnou i přezimující ptáci u nezamrzajících vod.

Hnízdí na otevřených rašeliništích nebo na polích kolem řek, na rozlehlých pobřežních (většinou vlhkých) loukách, pastvinách, slatinách apod. Jednoduché hnízdo má tvar mělkého důlku na zemi.

Potrava: Loví hmyz a jeho larvy (např. rovnokřídlí z čeledi Gryllidae, Acryllidae a rodu Forficula, jepice z čeledi Ephemeridae, ploštice z rodu Notonecta, housenky motýlů, brouci z čeledi Carabidae, Dytiscidae, Geotrupidae, Scarabaeidae, Tenebrionidae a Curculionidae, mravenci z rodu Lasius), červy, měkkýše (z rodu Helicella, Helix, slimáci), korýši z rodu Gammarus a pavouky. Žere i malé žáby (Pelobates funus, Rana sp.) a drobné rybky. Z rostlin požírá např. bobule (borůvky, brusinky), semena a obilky.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Vodouš rudonohý

Tringa totanus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dlouhokřídlí-Charadriiformes –

Bahňáci-Charadrii –

Slukovití-Scolopacidae

Syn.: Scolopax calidris Linnaeus, 1766; Scolopax totanus Linnaeus, 1758.

Délka: 24-27(-30) cm.

Rozpětí: 47-53 cm.

Váha: 120-130 g.

Věk: kroužkovaný ex. více než 14 let.

Doba výskytu v ČR: III.-VIII.

Palearktický druh žijící ve velké části Evropy a Asie. Rozpadá se do více ras.

V ČR místy vzácně hnízdí a nehojně protahuje. Hlavními hnízdními oblastmi u nás jsou hlavně jihočeské rybniční pánve, dále Ostravsko a jižní Morava. Je částečně tažný (zimuje ve Středomoří a v západní Africe).

Hnízdí ve vnitrozemských i pobřežních mokřadech, na vlhkých loukách, pastvinách a blatech, je také na okrajích rybníků s přechodem do luk, nebo na dně vypuštěných rybníků. Hnízdo je na zemi ukryté ve vegetaci a je pouze slabě vystlané materiálem z okolí.

Potrava: Živí se různým hmyzem (např. škvoři, jepice, vážky z rodu Agrion, vodní polokřídlí z rodu Gerris, Notonecta a Corixa,, brouci z čeledi Dytiscidae, Silphidae, Scarabaeidae, Elateridae, Chrysomelidae, také blanokřídlí a jepice z rodu Tipula) a jeho larvami z močálů a okolí zarostlých břehů vod. Požírá i měkkýše (např. rod Hydrobia, Bythinia, Succinea, Zonites aj.), korýše (např. z rodu Gammarus, Asellus, Oniscus, Armadillium), červy a pavouky, menší část tvoří rostlinná potrava – semena a části trav a řas. Příležitostně žerou i malé rybky, žáby a čolky.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Rybák černý

Chlidonias niger (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dlouhokřídlí-Charadriiformes –

Racci-Lari –

Rybákovití-Sternidae

Syn.: Sterna fissipes Linnaeus, 1766; Sterna naevia (?); Sterna nigra Linnaeus, 1758.

Délka: 22-26 cm.

Rozpětí: 56-62 cm.

Váha: 49-83 g.

Věk: nejvyšší doložený věk je 17 let a 2 měsíce.

Doba výskytu v ČR: IV.(V.)-VIII.(IX.).

Žije v Holarktické oblasti od Evropy na východ po střední Asii a ve střední části Severní Ameriky. Má dvě rasy z nichž Clidonias niger niger hnízdí ve většině kontinentální Evropy a dále areál zasahuje do západní Sibiře a Střední Asie.

V ČR protahuje a v současnosti hnízdí jen na několika málo místech, hlavně v nižších polohách. U nás je monotypická forma, která je tažná a zimuje na západním pobřeží Afriky jižně od Mauretánie a Senegalu.

Hnízdí v sladkovodních i brakických  mokřadech s ostrůvky nízké plovoucí vegetace, často spolu s jinými druhy racků a rybáků. Vyhledává okrajové mělčiny rybníků kde staví hnízda v porostech pobřežních rostlin, případně i hnízda plovoucí, nebo zachycené na splývavých rostlinách.

Potrava: Vyhledává hlavně vodní hmyz (zvl. brouky a jejich larvy, ale i pakomáry, vážky, jepice), ale loví také malé rybky, plže, pulce a žáby.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Výreček malý

Otus scops (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Sovy-Strigiformes –

Puštíkovití-Strigidae

Syn.: Strix scops Linnaeus, 1758 – Výreček obecný.

Délka: 19-21 cm.

Rozpětí: 47-54 cm.

Váha: 75-80 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: IV.-VIII.(IX.).

Paleogejský typ rozšíření, v Evropě obývá středomořskou oblast a zasahuje až do střední Evropa a severní Afriky. Rozpadá se do více ras. Otus scops scops - dolní polovina Evropy (Českou republikou probíhá severní hranice výskytu) mimo Pyrenejského poloostrova (O.s.mallorcae). Na východ areál pokračuje střední Asií po dolní Volhu a do Zakavkazska.

V ČR hnízdí většinou na jižní a střední Moravě. Je tažný a zimuje v jižní Evropě a v Africe mezi Saharou a rovníkem.

Hnízdí v listnatých a smíšených světlých lesích, hájích, doubravách, habřinách i v kulturní krajině (hřbitovy, městské parky, větší zahrady). Hnízda si nestaví, využívá dutiny stromů, nebo výklenků zdí, někdy používá i stará hnízda strak a dalších větších ptáků, obsazuje i budky.

Potrava: Loví hlavně větší hmyz (např. brouci z čeledi Cantharidae, Carabidae, Coccinellidae, Chrysomelidae, Scarabaeidae a Geotrupidae, housenky motýlů, sarančata z rodu Stenobothrus a Oedipoda, škvoři), ale požírá také měkkýše, červy, stonožky a drobné obratlovce (myši, hraboši polní,, myšice, rejsci, žáby, drobné plazy a mladé ptáčky jako je hál a strnad obecný).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Puštík bělavý

Strix uralensis Pallas, 1771

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Sovy-Strigiformes –

Puštíkovití-Strigidae

Syn.: Sova bělavá.

Délka: 50-59 cm.

Rozpětí: 103-124 cm.

Váha: 800-1100 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Sibiřský faunistický typ obývající tajgovou zónu Palearktidy, izolované populace žijí i ve střední Evropě v horách Karpat a Alp. Rozpadá se do více ssp. Strix uralensis macroura - obývá izolované oblasti v pohořích střední Evropy. Hlavní oblast výskytu probíhá od severovýchodního Polska přes Karpaty do balkánských pohoří.

V ČR je stálý, jen lokálně hnízdící (Šumava, Moravskoslezské Beskydy).

Hnízdí ve starých severských lesích s roztroušenými rašeliništi, často i s volnou vodou, mýtinami a políčky. V jižní Evropě také v horských lesích, hlavně bukových. Hnízdo je v dutých kmenech, budce nebo v opuštěném hnízdě dravců.

Potrava: Loví hraboše polní i mokřadní a jiné savce do velikosti veverky (např. krtek, rejsek, rejsec vodní, hranostaj, hrabošík podzemní, lasice kolčava, myš domácí, bělozubka, myšice, norník rudý), žáby a hmyz – živí se ale i ptáky do velikosti havrana (např. drozd, červenka, sýkora, ťuhýk obecný, holub hřivnáč). Loví i ve dne.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Mandelík hajní

Coracias garrulus Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Srostloprstí-Coraciiformes –

Mandelíkovití-Coraciidae

Syn.: Mandelík hájní, mandelík obecný.

Délka: 29-32 cm.

Rozpětí: 52-57,5 cm.

Váha: 110-165 g.

Věk: více jak 9 let, v zajetí 12 let.

Doba výskytu v ČR: IV.(V.)-VIII.(-IX. až X.).

Evropsko-turkestánský typ rozšíření. Corracias garrulus garrulus - sever Afriky, jižní a východní Evropa, areál pokračuje do Asie po Irák a severozápadní Irán, středem Asie se táhne úzký pruh až po horní Irtyš.

V ČR ojediněle hnízdí, když poslední pravděpodobné hnízdění bylo zaznamenáno v roce 1991 v okolí Brna. Je přísně tažný a zimuje ve východní a jižní Africe.

Hnízdí v suché, teplé otevřené krajině s roztroušenými stromy a světlými lesy (hlavně dubové, místy i borové). Hnízda má obvykle ve stromové dutině, ale také v dutinách zdí nebo v zemních norách hlinitých svahů.

Potrava: Živí se hmyzem (brouci z čeledi Geotrupidae, kobylky, sarančata, vážky, cvrčci, krtonožky, mnohonožky, ploštice rodu Eurygaster, mravenci apod.) a jinými většími pozemními členovci (např. pavouci, plži, mlži a slimáci) a drobnými savci (hlavně myšmi, rejsky, hraboši) a obojživelníky (žáby) nebo plazy (např. malé ještěrky, slepýši).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Slavík modráček tundrový

Luscinia svecica svecica (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Drozdovití-Turdidae

Syn.: Motacilla svecica Linnaeus, 1758.

Délka: 13-14 cm.

Rozpětí: křídlo 68-84 mm.

Váha: 16-24 g.

Věk: 5 let.

Doba výskytu v ČR: IV.(V.)-VIII.(IX.). Tah je III.-IV. a VIII.-IX.

Palearktický druh vyskytující se ve střední Evropě po Skandinávii.

V ČR hnízdí (např. Krkonoše), je tažný a zimuje od SV Evropy po západní Indii.

Hnízdí v severní Evropě mezi vrbami a v březových lesích ve vrchovinách, jinde v Evropě v bažinatých místech u řek s keřovitým pobřežním porostem, s rákosím, olšemi apod. Hnízdo je v ostřicích nebo nízko v hustých vrbinách. V ČR obývá porosty kleče v horách.

Potrava: Živí se hmyzem žijící na zemi a v trsech rostlin (např. blanokřídlí-zvláště lumkovití, dvoukřídlí-larvy tiplic a imaga komárů, chrostíci, pošvatky, brouci z čeledi Dytiscidae, Curculionidae, Staphylinidae, Carabidae, Chrysomelidae a Elateridae) a jinými bezobratlými (např. pavouci, měkkýši). Na podzim i různými bobulemi.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Skalník zpěvný

Monticola saxatilis (Linnaeus, 1766)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Drozdovití-Turdidae

Syn.: Turdus saxatilis Linnaeus, 1766 – Drozd modrý, drozd skalní.

Délka: 17-20 cm.

Rozpětí: křídlo 112-131 mm.

Váha: 38-71 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: III.(IV.)-VIII.

Paleoxeromontánní typ rozšíření žijící od severozápadu Afriky přes Pyrenejský poloostrov, jižní a jihovýchodní Evropu do střední Asie a zasahující výskytem až do střední Evropy.

V ČR protahuje, ale v současné době nehnízdí. Naše území leží na severozápadní hranici rozšíření druhu. v ČR hnízdil v 19. století pravidelně v některých oblastech (České Středohoří, Podkrkonoší, jižní Čechy). Během 20. století začal mizet, poslední hnízdiště na Moravě zanikla v 80. letech. Tažný druh zimující na stepích a savanách subsaharské Afriky.

Hnízdí na strmých suchých kamenitých horských svazích nebo vyšších alpínských loukách, Vyskytuje se na škrapových polích, skalních stěnách, v kamenolomech, na vápencových skálách porostlých řídkou vegetací, je ale i na zříceninách hradů a městských hradbách. Hnízda má ve skalních dutinách, pod balvany a nebo na zemi mezi kořeny stromů.

Potrava: Živí se hmyzem a jinými bezobratlými (např. pavouky, drobnými měkkýši a červy), v létě a na podzim požírá i různé plody (např. třešně). Z hmyzu se uvádějí brouci, rovnokřídlí, dvoukřídlí a motýli (housenky i imaga).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Zedníček skalní

Tichodroma muraria (Linnaeus, 1766)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Brhlíkovití-Sittidae

Syn.: Certhia muraria Linnaeus, 1766 – Šoupálek skalní, šoupálek zední.

Délka: 15,5-17 cm.

Rozpětí: křídlo 94-104 mm.

Váha: 16-22 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Paleoxeromontánní typ rozšíření, který v Evropě obývá oblasti Karpat, Alp, hory Balkánu a Pyrenejí. Dále se vyskytuje od Přední Asie po jih Číny, vzácně je i na severozápadě Afriky.

V ČR nehnízdí, vzácně se objevuje na jižní nebo severovýchodní Moravě (nejčastěji Pavlovské vrchy). je stálý, místy potulující.

Hnízdí na skalnatých místech, na stěnách útesů s občasným porostem a blízkou vodou., v 1000-1300 m n.m. Žije skrytě na nepřístupných místech. V zimě sestupuje do nižších poloh a pak jej zastihneme na starých hradech, budovách, na skalách a v lomech. Hnízdo má ve skalních puklinách, popřípadě ve stěnách budov s výstelkou z mechu, kořínků, lišejníků a chlupů.

Potrava: Živí se hmyzem (např. blanokřídlí-lumci a lumčíci, housenky a imaga motýlů, pestřenky, brouci z rodu Primus a z čeledi Carabidae, ploštice a dvoukřídlí) a jinými bezobratlými (např. pavouky, měkkýše).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Strnad zahradní

Emberiza hortulana Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Strnadovití-Emberizidae

Syn.: -

Délka: 15-16,5 cm.

Rozpětí: křídlo 78-89 mm.

Váha: 25 g.

Věk: kroužkovaný jedinec se dožil 5 let a 10 měsíců.

Doba výskytu v ČR: IV.(V.)-VIII.(-X.).

Evropsko-turkestánský typ rozšíření, z Evropy se jeho areál táhne do Mongolska a jižním pruhem přes Kavkaz do Afganistánu. V jižní Evropě, Turecku a na Kavkaze je pouze v horských polohách.

V ČR se v současnosti vyskytuje převážně v nížinách a pahorkatinách, do hor vystupuje jen vyjímečně. Zimuje ve východní tropické Africe.

Vyskytuje se a hnízdí v nižších polohách v kulturní krajině s ostrůvky stromů a listnatými háji, ve stromořadí podél cest, zvláště mezi obilními poli, v sadech a vinicích na otevřených lesnatých pastvinách a mýtinách. Hnízda si buduje ze suchých trav, kořínků, žíní a chlupů na zemi a vystýlá je kořínky a drobnými stébly, někdy si buduje hnízda na dřevinách, ale nízko nad zemí.

Potrava: V létě se živí hmyzem (např. vážky, rovnokřídlí, škvoři, síťokřídlí, motýli, blanokřídlí, brouci) a různými bezobratlými (např. červy, pavouky, mnohonožkami, žížalovitými, drobnými plži). V zimě semeny (např. borovice, konopí, lunicovité aj.) a výhonky trav.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Strnad luční

Miliaria calandra (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Strnadovití-Emberizidae

Syn.: Emberiza calandra Linnaeus, 1758 – Propáska.

Délka: 16-19 cm.

Rozpětí: křídlo 88-108 mm.

Váha: 50 g.

Věk: kroužkovaný jedinec se dožil 10 let a 6 měsíců.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Evropsko-turkestánský typ rozšíření žijící v Evropě až po jižní Skandinávii, v JZ Asii a severozápadní Africe.

V ČR je většinou stálý, malá část se v zimě přesunuje do jižnějších části svého areálu rozšíření.

Vyskytuje se a hnízdí v otevřené zemědělské krajině hlavně s obilnými poli a pícninami, pěstovanými na velkých plochách, zdržuje se podél cest a železničních tratí, ve stromořadí a v pásech křovin či u porostů kolem vod. Na jihu hnízdí také na suchých horských svazích s nízkými trnitými keři. Hnízdo je důlek v zemi, který samička vystele stébly a listy trav, kořínky a chlupy.

Potrava: Živí se rostlinnými semeny (hlavně plevelů, ale i javoru, břečťanu, loubince apod.), bobulemi a obilnými zrnky (hlavně v období setí a žní pšenice, ječmen, oves a žito) nebo zelenými částmi rostlin, stravu doplňuje hmyzem (např.vážky, rovnokřídlí, škvoři, polokřídlí, motýli, dvoukřídlí, blanokřídlí a brouci z čeledi Carabidae) a jinými bezobratlými (např. pavouci, mnohonožky, žížaly, plži).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana: