ceskestredohori.cz
turistický
informační portál

Úvodní strana
Turistika
Encyklopedie
Ubytování a rekreace
Přehled akcí
Obchod / e-shop
Služby
Odkazy
O stránkách
 
Menu - reklama

Botanická exkurze na Milešovku
Zpráva z botanické exkurze
V neděli 15. května 2016 se konala tradiční botanická exkurze pořádaná jménem občanského sdružení Středohoří sobě, o.s. jedenáctým rokem za sebou. Neméně tradiční dvojici botanických průvodců Karel Nepraš (v tu chvíli právě čerstvý trojnásobný otec, gratulujeme!) a Roman Kroufek posílila tentokrát i Ladislava Filipová, coby botanička spolupořádajícího Oblastního muzea v Litoměřicích, zmínit musíme i mykoložkou Lucii Zíbarovou, která doplňovala výklad ze svého úhlu pohledu. Cílem poznání nebylo jen určení jednotlivých druhů vzácných rostlin, ale zejména poznání vývoje ekosystémů v samém srdci Českého středohoří. O tom ostatně vypovídal i název exkurze Minulost, současnost a budoucnost kraje kolem Milešovky s podtitulem exkurze zaměřená na přiblížení historického vývoje krajiny Českého středohoří, jejího využívání a úlohy člověka ve formování její současné i budoucí tváře. Ani Milešovka coby královna Českého středohoří nebyla za cíl exkurze vybrána náhodně. Na rok 2016 totiž připadá 40. výročí vyhlášení Chráněné krajinné oblasti České středohoří a tak bylo rozhodnuto poctít tyto kulatiny návštěvou nejvyšší hory.

Začátek exkurze byl stanoven na 8:30 do obce Velemín, kde se nás osudného dne sešlo 60 poznáníchtivých zájemců. Tradičně byla zároveň vyhlášena i tipovací soutěž na počet spatřených chráněných druhů rostlin. A mohlo se začít, vyrazili jsme po turistické značce vzhůru směr severovýchodní úpatí Milešovky. Když jsme po necelých deseti minutách chůze zjistili, že směřujeme k úpatí jihozápadnímu, napravili jsme tento drobný nedostatek na prvním křížení polních cest. S pozvolna přibývající nadmořskou výškou přibývaly i zajímavěvjší porosty: pole a sady nahradily postupně lesy a louky a naši průvodci byli ve svém živlu. Minuli jsme nově upravenou studánku, z nerostlinných druhů nejvíce zaujal nález jeleního paroží. Přestože čas pracoval neúprosně proti nám a cesta před námi nikterak neubývala, nezbylo než vyslyšet volání po po nutné přestávce k odpočinku. Zvoleným místem se stalo krmiště lesní zvěře uprostřed zarůstající louky, což se záhy ukázalo jako šťastná volba. Tato část louky byla vzhledem ke svému účelu částečně udržována sečením či spásáním a tak poskytla spoustu zajímavých rostlinných druhů včele se zárazou hřebíčkovou.

Pro mě osobně se jednalo o vrchol exkurze, věci které následovaly poté již příliš botanických zážitků nepřinesly. Když jsem opuštěl ráno opouštěl svůj domácí příbytek, nebylo jedno z našich dětí po zdravotní stránce zrovna v nejlepší kondici a během telfeonního rozhovoru na toto téma, který po svačinové pauze následoval, se mi celá skupina ztratila z dohledu. Asi po více než půlhodině pátrání jsem ji díky vrozenému stopařskému nadání a zejména díky navigování jednohgo z kolegů přes mobilní telefon dohnal a to právě v okamžiku, kdy se kochala nově zřízenými rybníčky zpestřujícími luční biotop na loukách nedaleko Bílky. Zde mi však již nezbylo než se poděkovat, omluvit, rozloučit a vyrazit směrem k nejbližšímu prostředku hromadné dopravy a to za účelem zachránit vyhrocenou zdravotní situaci (ta naštěstí skončila podobně jako jiné pohádky dobrým koncem).

Informace o závěrečné etapě exkurze tak mám pouze zprostředkované ze stručného ústního podání několika účastníků, kteří se z exkurze vrátili. Při stoupání na vrchol Milešovky byla skupina nejvytvaleljších účastníků odměněna sněhovou přeháňkou, což se v polovině května úplně často nevidí. Tento zážitek ovšem záhy vynahradil pobyt v horské chatě. Nechybělo ani vyhlášení tipovací soutěže, zaznamenáno bylo celkem 19 chráněných rostlin, z jedenácti tipujícících se přesně trefila pouze paní Monika, gratulujeme. A pak již následoval jen sešup dolů do Milešova na linkový autobus.

Z Středohoří sobě, o.s. zapsal Jiří Šedivý



***

Vybrané druhy prezentované při botanické exkurzi konané při příležitosti 40. výročí vyhlášení CHKO České středohoří ve spolupráci o. s. Středohoří sobě, Oblastního muzea v Litoměřicích a Severočeské pobočky České botanické společnosti

Připravil: Karel Nperaš

Jedenáctý ročník botanické exkurze pořádaný o. s. Středohoří sobě byl zaměřen na představení květeny a vegetace Milešovky a jejího okolí. Trasa byla vedena z Velemína po úpatí Dubického vrchu, přes lesní komplex do luk a remízků nad Bílkou, poté až na samotný vrchol Milešovky a odtud do Milešova. Během exkurze byly prezentovány druhy charakteristické pro danou oblast včetně některých vzácnějších a zajímavějších. S využitím znalostí o charakteru výskytu pro daný účel vhodných druhů rostlin a s využitím map Stabilního katastru byla účastníkům nastíněna historie krajiny z hlediska vývoje vegetace, využívání krajiny člověkem a z hlediska ochranářských hodnot území. Součástí exkurze byla i návštěva nově budovaných tůní pro obojživelníky, které do budoucna mohou pomoci návratu části biodiverzity do krajiny v minulosti částečně degradované nešetrnými zásahy v rámci intenzifikace zemědělského hospodaření.

stupeň ohrožení podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich 2012):
C1 – kriticky ohrožený druh
C2 – silně ohrožený druh
C3 – ohrožený druh
C4a – vzácnější druh vyžadující pozornost

z Velemína pod Dubický vrch
okraje pole a cesty, fragmenty trávníků
• penízek rolní
zemědým lékařský
• tulipán zahradní
koromáč olešníkový (C3) vzácnější druh z čeledi miříkovitých, až v létě rozkvétá světle žlutým květenstvím podobným většině ostatním druhům z příbuzenstva mrkve; pro odlišení nejpodobnějších druhů je dobré pozorovat listové špičky, které jsou u koromáče fialové; v Milešovském středohoří poměrně častý, roste nejčastěji na střídavě vlhkých loukách na vápnitých půdách
prvosenka jarní (C4a)
• ovsíř pýřitý
• barborka obecná
• zběhovec ženevský
• ostřice plstnatá
tužebník obecný
• pryšec obecný
pryšec kolovratec


z úpatí Dubického vrchu k luční enklávě 0,45 km V Liščího vrchu (586 m)
dubohabřiny, prameništní olšina, okraje kulturních lesních porostů, fragment luční enklávy
• huseník chlupatý
ptačinec velkokvětý
kopytník evropský
svízel vonný (mařinka vonná)
svízel lesní
• lipnice hajní
netýkavka malokvětá/a>
hrachor jarní (lecha)
• pitulník žlutý
• škarda bahenní
• papratka samičí
blatouch bahenní
kakost smrdutý
zběhovec plazivý
• pomněnka lesní
jaterník podléška
upolín nejvyšší (C3)
jeřáb břek (C4a)
lilie zlatohlávek (C4a)
kokořík mnohokvětý
orlíček planý (C3) v naší přírodě se často můžeme setkat se zplanělými nebo případně vysazenými rostlinami tohoto druhu; populace nepůvodních rostlin se často vyznačují vyšším zastoupením růžově nebo bíle kvetoucích jedinců, obvyklá barva květů u rostlin v původních populacích je modrá; nalezená populace však představuje pravděpodobně součást původního výskytu druhu, který je doložen i z jiných míst v Milešovském středohoří

luční enkláva 0,45 km V Liščího vrchu (586 m)
přechody od střídavě vlhkých luk přes převažující mezofilní trávníky až po maloplošné výskyty acidofilnějších suchých trávníků; v důsledku neobhospodařování z větší části degradováno
• kakost lesní
plicník úzkolistý (C2) silně ohrožený druh doprovázející vzácně v Českém středohoří zbytky neintenzifikovaných luk a lesní okraje
ocún jesenní
krvavec toten
svízel severní (C4a)
• kopřiva dvoudomá
svízel přítula

• pomněnka větevnatá
záraza hřebíčková (C3) plně parazitický druh zcela postrádající zelené barvivo (chlorofyl), a proto zcela závislý na hostitelské rostlině, kterým je obvykle některý druh svízele nebo mařinky
• pomněnka větevnatá
ovsíř luční (C4a)
pcháč bezlodyžný (C4a)
úročník bolhoj
• mochna jarní
• snědek Kochův
smolnička obecná
pryšec chvojka
jetel horský

lemový fragment extenzivní louky 0,4 km SSZ Liščího vrchu (586 m)
přechody od odvodněné pcháčové louky přes střídavě vlhké partie po mezofilní ovsíkovou louku
plicník úzkolistý (C2)
svízel severní (C4a)
rdesno hadí kořen
záraza hřebíčková (C3)

mez 0,55 km SZ Liščího vrchu (586 m)
fragment suchého bylinného lemu na mezi
kakost krvavý (C4a)
růže keltská (C3)

louky a remízky k dolní stanici lanovky na Milešovku
kosené a občasně přepásané louky, remízky, lesíky a nově budované tůně pro obojživelníky
• jasan ztepilý
máta dlouholistá
• hrušeň obecná
• jabloň domácí
• jeřáb ptačí
• ostřice kalužní
• rdest vzplývavý
• rdest kadeřavý

Milešovka
druhotné lesy po někdejších smrkových kulturách, bučiny, zakrslé doubravy a reliktní společenstva křovin a řídkolesa
• konvalinka obecná
kokořík přeslenitý
violka rivinova
huseník chudokvětý (C3)
jeřáb chlumní (C3) dříve z Čech uváděn pod jménem jeřáb muk, který zde ovšem neroste
jeřáb dunajský (C3)
kozlík ukrajinský chlumní(C4a)
jestřábník bledý (C4a)
prorostlík dlouholistý (C2)
hladýš širolistý (C3)
medovník meduňkolistý (C4a)
plamének přímý (C3)
orlíček planý (C3)

Grulich V. (2012): Red list of vascular plants of Czech Repuglic: 3rd edition. – Preslia, 84: 631–645.


Související články
Botanická exkurze "Milešov - Březina"
Mannsteinův kámen a Milešovka
Na Milešovce
Po stopách milešovského Himantoglossa








































Encyklopedie > Cestopisy > Botanická exkurze na Milešovku


Úvod
Napište nám 
Copyright
Dolní banner