Takřka pohádková zřícenina hradu se dvěma válcovými věžemi nad obcí téhož jména v severozápadní části Českého středohoří.
Hrad byl vystavěn na území pánů z Rýzmburka, sídlících na hradě Oseku v Krušných horách. Přesné datum jeho založení není známo, poprvé je písemnými prameny uváděn v roce 1333. Ve 14. století se jeho majitelé hradu často střídali, na určitou dobu se hrad ocitl i v držení krále Karla IV. Za husitských válek byl jeho držitelem Albert z Dubé, zemský komtur řádu německých rytířů a tudíž i přední odpůrce husitů v Čechách. Proto nepřekvapí, že se jeho hrad stal opakovaně terčem husitských válečníků. Kostomlatský hrad však těmto snahám po celou dobu válek úspěšně odolával, jeho osud se naplnil až v samotném závěru tohoto dramtického obobí. Severočeský husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic se ho rozhodl dobýt za každou cenu, čímž se zdejší hrad zapsal českých dějin. Jakoubkovo vojsko tak nemohlo posílit šiky radikálních husitů, kteří byli ve stejné době, tedy v květnu roku 1434 definitivně poraženi v bitvě u Lipan. Z této doby se zachovala ještě zpráva, že se Jakoubkovi podařilo odrazit útok vítězů od Lipan a někdy poté se zmocnil i hradu smaotného. Jeho potomci hrad drželi až do roku 1623, kdy jim bylo kostomlatské panství včetně tehdy již opuštěného hradu zoszkonfiskováno v důsledku pobělohorských událostí. Život se však do hradu příležitostně vracel a v roce 1841 byl v předhradí pro potřeby příchozích turistů vybudován i výletní hostinec. Ten sice později opět zanikl, ovšem díky současné snaze a péči a občanského sdružení Za záchranu hradu Kostomlaty má dnes tato nádherná zřícenina velkou naději, že zůstane zachována i pro další generace.
Staveništěm hradu se stalo vyvýšené temeno horského hřbetu s nadmořskou výškou 566 m, který vybíhá z masivu Březiny severozápadním směrem. Nejvyšší bod hradu zaujímá hradní jádro založené na půdorysu nepravidelného lichoběžníku. Jeho dominantou je z daleka viditelná válcová bergfritová věž, zpřístupněná na konci roku 2014 jako rozhledna. Kromě této věže se z hradního jádra dochovaly obvodové zdi s mnoha dosud patrnými stavebními prvky (okenní otvory, otisky klenby, krbu, ochozu s cimbuřím nebo podsebitím). Vnitřní zástavba přistavěná k obvodovým zdem ve své nadzemní části beze zbytku zanikla. Po vnějším obvodu hradního jádra obíhal zděný parkánový ochoz, jehož součástí byly od 15. i tři zděné bašty. Ta prostření, dnes nejlépe dochovaná, sloužila zároveň jako vrátnice při bráně s padacím mostem, spojujícím výše popsaný parkán s předhradím.
Z obvodového opevěnění předhradí se dochoval mohutný příkop, velká část obvodové hradby, brána a také věž, která ji chránila. Zajímavostí této menší válcové, dnes bohužel rovněž nepřístupné věže, je interiér čtvercového půdorysu. Uvnitř předhradí se kdysi nacházely hospodářské a provozní budovy, ty však později zanikly a jejich místo nahradil v 19. století již výše zmíněný výletní hostinec. Dnes zde můžeme z původní vnitřní zástavby pozorovat jen sklepení a sporé zbytky zdí. Ani přístupová cesta k hradu nezůstala bez ochrany. Ještě dříve, než se stočila k dodnes dochované bráně vedoucí do předhradí, byla přepažena další branou, dochovanou jen v podobě malého torza příčné zdi.
Z hradu se nabízí i velmi zajímavý rozhled a to i přesto, že celý jihovýchodní obzor zaujímá mohutný masiv Březiny. Směrem na severozápad se totiž otevírá velkolepý výhled do podkrušnohorské pánve a ke Krušným horám. Téměř letecký pohled se pak nabízí i na přilehlou stejnojmennou obec Kostomlaty, kde nás zaujme zejména rozsáhlý zámecký komplex z konce 17. století (využívaný dnes jako výchovný ústav) a také kostel sv. Vavřince, jehož největší chloubou je dochovaný úsek románského zdiva se zajímavě provedenými ozdobnými reliéfy.
K hradu se váže samozřejmě i řada pověstí. Jejich ústřední postavou bývá většinou dobyvatel hradu a husitský vojevůdce Jakoubek z Vřesovic, jehož duch v hradní zdech po nocích dosud straší. Možná právě proto neodolal kouzlu kostomlatského hradu ani známý český režisér Zdeněk Troška, který zde v roce 2007 natáčel velmi zdařilou pohádku Nejkrásnější hádanka.