Pozůstatky malého hradu vybudovaného zbohatlým husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic nad obcí Děkovka. Silueta jeho zříceniny, která se tyčí na vrcholu 566 m vysoké čedičové kupy, dotváří a umocňuje spolu s nedalekým a téměř nerozlučně podobným hradem
Košťálovem dramatický dojem krajinného panoramatu Českého středohoří.
Hrad Oltářík byl založen s největší pravděpodobností brzy po skončení husitských válek. Za jeho zakladatele je považován Jakoubek z Vřesovic, nejmocnější husitský hejtman působící na severu Čech. Ten získal v přilehlé oblasti určité majetky a k jejich ochraně nechal zbudovat nevelký hrad, jemuž dal jméno s náboženským podtextem "Oltářík". S Jakoubkem a jeho synem Janem je rovněž spojen i nejstarší písemný záznam týkající se hradu Oltáříku, datovaný do roku 1450. Toho roku oba jmenovaní zastavili hrad Oltářík Janovi z Polenska a z Vršovic a ten jej o 18 let později postoupil pánům z nedalekého Házmburka. V 16. století se hrad nacházel v držení Vilém z Ilburka. V té době již těsný a nemoderní hrad v obtížně přístupné poloze nedokázal poskytnout dostatek žádaného komfortu a byl proto opuštěn. Poprvé o tom svědčí zpráva datovaná rokem 1544 a nic na tom nezměnila ani skutečnost, že se hrad okolo roku 1550 vrátil zpět do majetku zakládajícího rodu, tedy pánů z Vřesovic. Původní jméno opuštěného hradu bylo postupem času zapomenuto a nahrazeno lidovým názvem "Hrádek".
Přístup ke skalnatému vrcholu umožňuje cesta obtáčející těleso hory po směru hodinových ručiček. Vjezd do hradu pak zajišťovala věžovitá brána přiložená ke skalnímu masivu, jejíž torzo dnes představuje jeden ze dvou dochovaných pozůstatků zděné architektury. Tím druhým je věžovitý palác zaujímající úzký skalnatý vrchol. Jedná se o stavbu lichoběžníkového půdorysu o rozměru cca. 11 x 15 m, se dvěma zaoblenými nárožími na užších stranách, přičemž šířka zdiva dosahuje 160 cm. Dodnes se dochovalo pouze obvodové zdivo suterénu, opatřeného kdysi dřevěným stropem a také přízemí, které bývalo přístupné pouze po vnějším dřevěném schodišti. Interiér přízemí zaujímal velký sál, osvětlený jedním oknem na severní a oknem či nedochovaným arkýřem na straně jižní. Konstrukce dalšího předpokládaného podlaží se již nedochovala. Součástí nevelkého hradního areálu je i výrazná plošina situovaná na skále mezi palácem a hradní bránou. Právě zde se mohla nacházet další hradní stavba snad dřevěné či hrázděné konstrukce.
Z hlediska vývoje české hradní architektury patří Oltářík mezi významné ukázky hradů stavěných na základě trpkých zkušeností s masivním rozvojem dělostřelecké techniky za husitských válek. Právě před tímto fenoménem mu měla zajistit ochranu poloha na vrcholu samostatně stojícího kopce. Jednalo se tak v tomto případě o obranné řešení čistě pasivního charakteru, tedy o pokus utéci z účinného dostřelu děl, aniž by stavebník hledal jakýkoliv jiný způsob jak případné obléhatele zasáhnout. Na druhou stranu předznamenala volba obtížně přístupného staveniště i jeho zánik, poté co pominulo válečné napětí. Dnes je naopak výšinná poloha vítaným důvodem k návštěvě, neboť se odsud nabízí nádherný rozhled na vrcholky Českého středohoří stejně jako do otevřené krajiny dolního Poohří.
