Archeologicky zkoumané slovanské hradiště u obce Vlastislav patří díky známé pověsti o Lucké válce k místům spojovaným s nejstarší českou národní mytologií.
Také proto se hradiště stalo v 50. letech 20. století předmětem rozsáhlého archeologického výzkumu Z. Váni. Zjištěno zde bylo osídlení z pozdní doby kamenné (eneolit), zaznamenány byly i dvě mohyly ze střední doby bronzové. Stěžejní význam však náleží do období raného středověku.
Bájný příběh o Lucké válce zaznamenal již kronikář Kosmas v nejstarší české kronice. Podle této pověsti založil lucký kníže Vlastislav (tehdejší Lucko odpovídá dnešnímu Žatecku) mezi vrchy Medvězí (Lipská hora) a Připek (Košťálov?) nové hradiště a nazval jej svým jménem. Vystavěno mělo být na pomezí krajů Bílinského a Litoměřického, aby odsud mohli Lučané škodit obyvatelům obou krajů za to, že stáli na straně jejich protivníka, přemyslovského knížete Neklana. Když pak výbojný kníže Vlastislav padl v památné bitvě na Turském poli, byla jeho zem vítězným vojskem Čechů bez odporu zpustošena.
Podle výsledků výše zmíněného archeologického průzkumu byla výstavba i zánik raně středověkého hradiště datována do 9. století, tedy přibližně do doby, kdy se měla pověst odehrát. Ovšem podle novějších názorů tomu tak není, ve skutečnosti měla být účelem hradiště ochrana strategicky důležitých cest procházejících přes České středohoří směrem k severu. První stavební fáze je sice datována do počátku 9. století, k významnému rozšíření a poté i k jeho definitivnímu zničení pak mělo dojít až v polovině 10. století, snad za bojů knížete Boleslava I. s císařem Otou I.
Trojdílné hradiště se nachází na svažujícím se ostrohu nad levým břehem potoka Modly severně od obce, kde zabírá pole o rozloze 3,2 ha. Tíha obrany byla založena na třech příčných obloukovitých valech, první vnější val chránil hradiště od okolního terénu, další dva pak od sebe oddělovaly jeho jednotlivé části. Oba vnitřní valy byly postupem času rozorány, nejlépe dochován tak zůstal ten vnější, dosahující místy výšky 2 metrů. Archeologický výzkum prokázal, že byl tento val tvořen 5 m širokou dřevohlinitou hradbou, obloženou kamennou plentou. Chráněn byl navíc vnějším, 9 m širokým příkopem, doložena zde byla i mohutná vstupní brána.
Z hradiště se nabízí zajímavý výhled na přilehlé vrcholy Českého středohoří, zvláště pak zaujme pohled na areál hradu a zámku v blízké Skalce. V údolí potoka Modly při západním úpatí hradiště se nachází bývalé poutní místo s barokní kaplí sv. Jana Nepomuckého, vystavěné na místě, kde vyvěral zázračný pramen. Pomístní název tohoto dnes zapomenutého zákoutí zní "Na Modle", snad jako upomínka původní pohanské tradice.
