Jižně orientované "bílé" opukové stráně o nadmořské výšce 250 m a délce přibližně 1,7 km, se nacházejí asi 0,7 km severovýchodně nad obcí Třtěno, z opačné strany asi 0,7 km jihovýchodně od obce Hnojnice. Protáhlé, nepravidelné a poměrně úzké svahy s různě se měnícím sklonem jsou místy erodované do rýh a hlubších roklí, místy mají světlý jílovitý povrch zcela obnažený. V minulosti zde docházelo k nevhodnému zalesňování geograficky nepůvodními druhy, jako např. borovicí černou a trnovníkem akátem, nebezpečně se rozšířily i náletové křoviny, pámelník, ptačí zob, žanovec měchýřník aj.
Přestože na rozdíl od jiných bílých strání, např. Bílých strání u Litoměřic, nejsou floristicky tak bohaté - chybí zde třeba zástupci vstavačovitých, jedná se o významnou botanickou lokalitu, která byla 20.12.2002 vyhlášena za Přírodní památku zejména na ochranu kriticky ohroženého jitrocele přímořského a silně ohrožené bařičky bahenní. Z dalších rostlin zde nalezneme
kozinec rakouský,
len tenkolistý, hvězdnici zlatovlásek,
len rakouský včetně bělokvěté formy, bělozářku liliovitou,
ledenec přímořský,
šalvěj luční a přeslenitou,
pcháč bezlodyžný,
krvavec menší,
prorostlík srpovitý,
vičenec ligrus, mařinku psí,
sesel fenyklový,
hlaváč žlutavý a šedavý,
oman britský, hořčík jestřábníkovitý, chrastavec rolní,
vlnici chlupatou,
tužebník obecný, chrpu čekánek, pupavu obecnou,
úročník bolhoj,
štírovník růžkatý,
černýš rolní, ojediněle
len žlutý a stále hojnější máčku ladní. V posledních dvou letech buďto částečně, anebo zcela vymizel
pelyněk pontický, naopak invazního charakteru nabývají porosty jehlice trnité a omanu vrbolistého.
V západní části svahu vyvěrá v mokřadní prohlubni několik drobných minerálních pramenů, od nichž stéká úzký potůček, lemovaný rákosím, do přilehlých polí. V těchto místech byla nalezena silně ohrožená zeměžluč spanilá.
Lokalita je od r. 2006 pravidelně kosena, v blízkosti prameniště jsou průběžně odstraňovány náletové keře a částečně i nepůvodní dřeviny.
Z nezalesněných partií strání se otevírají krásné výhledy na nedaleké kopce Českého středohoří, na Oblík, Srdov, Brník, Chožovskou horu a nejbližší Syslík a Malý vrch. Když vystoupíme nad horní okraj strání, zde rovněž ohraničených polními pozemky, spatříme Křížový vrch, Lísku, Ostrý u Hradišťan, Srbsko, Solanskou horu, Blešenský vrch, Oltářík a Plešivec, částečně již pod horizontem vykukují Kvítel, Vršetín, Košťálov, Baba u Děčan a hlavně vrcholky dvoukopečku s Kamennými slunci, ke kterým se dá přes pole pohodlně přejít. Celé panorama zakončuje vyčnívající špička Házmburku.