Zvon – Francká hora
cyklus: Neznámé středohoří

Zvon je jedním ze stěžejních trachytových kopců centrálního Milešovského středohoří, nedaleko Milešovky, s možností blízkého parkování, přesto není tak turisticky znám, nevede na něj totiž turistická značka.

Před časem byl masiv Zvonu a Milířů protkán lesními cestami včetně modré z Černčic do Kostomlat, ze které se dalo na Zvon pohodlně odbočit. Po výstavbě asfaltové obchvatné lesní silničky a převedení modré na ní ostatní cesty zcela zarostly a přístup na Zvon je rozumný pouze ze silnice ze sedla mezi Milešovem a Kostomlaty k Černčické hájovně z východní strany kopce.

Zvon má i druhé jméno – Francká hora. Pod tímto jménem ho znají horolezci a spíš ho najdete na internetu. Ano i středohoří má své horolezecké terény, nejznámější jsou Bořeň a Labské skály. Půvabné jsou Skalky u Bukové hory (viz článek Na skalkách), ale lezeckých terénů je podstaně více. Najdete je v databázi skal a cest v ČR, včetně Francké hory s popisem skalnaté části kopce: „V úbočí a na vrcholu této hory se nacházejí zajímavé skalnaté útvary (mrazové sruby, kamenná moře, skalnaté výklenky včetně skalnaté věžky. K nejzajímavějším skalním útvarům patří mohutná jižní stěna - Hlavní masív, která je vysoká asi 30 m“ (skaly.horosvaz.cz) a dalšími informacemi o terénu, lezeckých cestách, prvovýstupech, správcích terénu i o případných zákazech lezení.

Pod jménem Francká hora byl Zvon do roku 1993 veden jako SPR s tématem: Příkrá znělcová homole se suťovými lesy s lípou na svazích.

Pro náš turistický oddíl je údolí Žalanského potoka pod Zvonem jedním z prvních jarních cílů zaměřeným na bledulky, ale na jižním svahu roste i několik desítek keříků vzácného lýkovce jedovatého, nechybí devětsil. Většinou ale výlety nesměřují na vrcholek Zvonu, ale do dalších bledulkových „lovišť“ u Milešovského potoka a v lesích pod rašeliništěm Březina.

Přístupová cesta na Zvon, stejná v létě i v zimě, je zpočátku velice snadná, vede do mírného kopce mezi vrchol a kótu 609, pak obchází vrcholek ze západní strany, opatrnost vyžaduje pouze závěrečná část po kamenitém, zarostlém svahu s popadanými stromy z místa, kde cesta opět klesá a vzápětí i končí. Při stoupání k vrcholové skalce se při pohledu zpět objeví mezi stromy hrad Sukoslav s Bořněm a Zlatníkem v pozadí. I výhled z nejvyšší skalky s vrcholovou knihou je pouze omezený ve směru k Milešovce od Kletečné k Ostrému a Košťálovu.

Pro příznivce geocachingu je u vrcholu umístěna keška.

Část fotografií: Miroslav Buka

Ladislav Buka
KČT TJ Glaverbel Czech Teplice

Mapa převzata z mapy.cz.