Kruhové vyhlídky
u Vlastislavi
cyklus: Neznámé středohoří
„Kníže vystavěl hrad, jež podle svého jména nazval Vlastislav, mezi dvěma vrchy, Medvězím a Přibkem, na pomezí dvou krajů, bílinského a litoměřického a vsadil do něho zlé lidi, aby činili úklady lidu obou těch krajů proto, že stáli na straně Čechů“ (Kosmas).
Modla, dnes téměř neznámá říčka dýchala v minulosti životem. Na jejích březích stávaly osady pravěkých obyvatel, její tok napájel řadu mlýnů. V jejím horním toku u Vlastislavi se rodil český stát. Zde sídlil „zlý Lučan Vlastislav, aby činil úklady“ předkům nás Severočechů, Lemůzům a Litoměřicům, spřáteleným kmenům středočeských Čechů. Pověst s Kosmovy kroniky byla prokázána v minulém století archeologickým průzkumem vedeným panem Dr. Zdeňkem Váňou. Hradiště Lučanů se nacházelo na západním konci Vlastislavi na ostrohu nad říčkou v místě zvaném „Na šancích“. Jak strategicky bylo hradiště umístěno, poznáme návštěvou dvou kopců, Holého vrchu na východě a Plešivce na západě od obce. Od Vlastislavi je přehlédnutelná a kontrolovatelná celá velemínská kotlina, kudy vedlo spojení Lemůzů a Litoměřiců.
Ve Vlastislavi stojí za to si prohlédnout i barokní kapličku Jana Nepomuckého z roku 1722 s pramenem na konci údolí podle Modly asi půl kilometru nad obcí. Mezi oběma kopci jistě neopomenete pohlédnout, případně i navštívit hrad Skalka s působivou zachovalou věží s nápisy vězňů na zdech, pokladem a přístupný zámek stejného jména Skalka s galerií.
Holý vrch (458m) na východě je příjemný travnatý kopeček se skalkami na okrajích s kouzelným výhledem na všechny strany. U Sutomského vrchu se skrývá Boreč, za ním Lovoš, východní část středohoří v pozadí s kopcemi kolem Máchova jezera, Ovčín, Jezerka, Košťálov, Vršetín a lounské kopce, Plešivec, Oltářík, Solanská hora, masiv Hradišťany, Lipská hora, masiv Březina až kopce před Milešovkou s hradem Ostrý. Na Holém vrchu samozřejmě nechybí koniklece, otakárci fenykloví a ostatní skvosty flory a fauny vrcholů středohoří.
Nelze nepřipomenout televizní pořad ČT2 pana Cílka Magické-hory-Milešovka, kde prvních několik minut bylo natáčeno právě na Holém vrchu.
Při cestě autem je vhodné zaparkovat poblíž Sutomského barokně upraveného kostela sv. Petra a Pavla (zmínka 1386) s dřevěnou zvonicí. V bývalé faře je i ubytování a keramická dílna pořádající kurzy. Podél kostela vede cesta ve směru ke Košťálovskému hradu a obtáčí Holý vrch zprava. Ze žluté turistické trasy Lovoš - Košťálov je kopec přístupný přes louku od východu.
Cestu na Plešivec (477,2m) je nejvhodnější začít ve Vlastislavi, kde je možno zaparkovat a vydat se nad Vlastislaví po červené Třebenice-Lipská hora. Ve vesničce Chrástné stojí za povšimnutí zvonička, krásný rybníček s vrbou a vodníky. Pak se již ukáže za ohradou homole Plešivce. Kopec je celý uzavřen do soukromé obory, ale je přístupný přes žebříky v době mimo lovnou sezonu. Ve směru od Vlastislavi se přelézá do obory až druhým žebříkem, od něj vede znatelná cesta k západnímu úpatí Plešivce, pak na skalnatý hřebínek v závěru s vrcholovou knihou. V kruhovém výhledu je oproti Holému vrchu navíc otevřen prostor mezi Kletečnou a Lovošem s pravou stranou Labe, v jižním směru se ukáže Hazmburk a za ním Říp.
Fotografie z Plešivce za pěkného počasí lze najít na internetu heslem „soubor plešivec 477“.
Informace o oboře jsou na webu www.jeleni.cz.
Pokud dojdete až na hrad Oltářík, spatříte Plešivec „letecky“ v celé své rozloze a kráse.
Ladislav Buka
KČT TJ Glaverbel Czech Teplice
Mapa převzata z mapy.cz.
