Jako tradičně se na počátku jara vydali členové a příznivci občanského sdružení Středohoří sobě do Českého středohoří na dálkový turistický pochod, aby ozkoušeli, v jaké fyzické kondici se po dlouhé zimě nacházejí a hlavně aby mohly nasát vůně, pocity a dojmy probouzející se přírody. Tématem pochodu pro rok 2010 se staly pozorovatelny v okolí města
Ústí nad Labem. Abychom vše stihli, byl pro účely pochodu, jako vždy, vypracován následující itinerář:
Pro vysvětlenou, nejedná se o rozhledny, i když i ty jsme během pochodu navštívily, ale o staré zděné vojenské objekty a objekty civilní ochrany, které byly budovány od 40. let 20. století za účelem monitorování leteckého prostoru, průmyslových a obytných areálů. Z logiky jejich povahy jsme od výletu očekávaly i krásné výhledy na město a jeho okolí.
Začátek byl stanoven na osmou hodinu před západní nádražím, kde se nás sešlo rovných 7 statečných účastníků. Zdálo se tak, že účast nebude vysoká, ale protože byl zveřejněn předpokládaný rozpis pochodu a hlavně proto, že žijeme ve věku mobilních telefonů, přidávali se k nám po cestě další a další účastníci, jiní zase odpadali a tak se do pochodu dohromady zapojilo celkem 19 osob včetně dvou dětí.
Protože již nemělo cenu dále čekat, vyrazili jsme tunelem pod seřazovacím kolejištěm směr Hostovice. Ještě dříve než jsme došli k první pozorovatelně, prohlédli jsme si alespoň z venčí muzejní bunkr č. 186 předválečného československého opevnění z let 1935-1938, abychom mohli později porovnávat rozdíly mezi bunkrem a pozorovatelnou. Poté jsme již vyrazili k samotné hostovické pozorovatelně, která se nachází nad prudkým srázem nad Trmicemi. Její stavba je kamenno-cihlová s betonovým stropem, vybavená byla vchodem a třemi průzory. Podle analogií se zdá, že mohla být vybudována v době druhé světové války.
Odsud jsme se vydali na dlouhou cestu a to nejprve okolo hostovického křížku, opravovaném naším sdružením, směrem k Labskému údolí. Tam jsme sestoupili tzv. Nebeskými schůdky a dále pokračovali přes střekovské zdymadlo kolem hradu Střekova až na Novou ves, kde jsme stanuli před nejzajímavějším objektem celé expedice. Tím byla tříprostorová, dvoupodlažní pozorovatelna z druhé poloviny 80. let 20. století, vybavená dosud třemi pancéřovými dveřmi a pozůstatky dalších zařízení (vzduchoventilace). Dojem z této pozorovatelny neubral ani fakt, že měla zazděné oba průzory. Informaci o naprosto totožném typu pozorovatelny u Liberce naleznete na stránkách: www.fortifikace.net.
Odsud nás čekal setup do Novosedlic a následný výstup na vrch Sedlo. Zde jsme již pozorovatelnu bohužel nestihli, neboť nedlouho před naším příchodem byla stržena a na jejím místě vystavěna jinak docela vkusná rozhledna. Koncept této pozorovatelny byl podobný té na Holoměři, fotografie a informace o ní naleznete rovněž na webu: www.fortifikace.net.
Při sestupu ze Sedla nás zastihlo velmi milé překvapení. Zcela netušíc jsme totiž narazili na nečekaný bonus, kterým byla železná letecká pozorovatelna z doby druhé světové války, umístěná na střeše betonového objektu uprostřed obytné čtvrti nad střekovskou Setuzou.
Následoval opět sestup do Labského údolí s opětovným výstupem nahoru, tentokráte na Mariánskou skálu. Zde jsme si prohlédli jednu z betonových pozorovatelen, která byla řešena velmi jednoduše a to betonovým vchodovým rámem a skruží. Dojem kažený množstvím odpadků, které se uvnitř nacházejí, vyrovnával monumentální výhled na město a řeku.
Po svačině jsme se vydali opět vzhůru a to k betonové pozorovatelně, která se nachází na travnatém návrší pod rozhlednou na Erbenově vyhlídce. Jedná se o velmi jednoduchý betonový, toho času uzamčený, objekt s malým vchodovým otvorem a nevelkým průzorem v nároží. Po společné fotografii stihli ještě někteří účastníci vylézt na přilehlou rozhlednu a znovu se pokračovalo převážně směrem vzhůru k jihovýchodnímu úpatí vrchu Radešín, kde nás čekala další pozorovatelna.
Její zajímavostí je ústupkovité řešení průzorů, které vzdáleně připomíná střílny předválečného opevnění. Vchod do objektu vede zezadu, interiér je rozdělen dvěma slabými cihlovými přepážkami, které od sebe oddělují jednotlivé průzory. Ty se nacházejí na čelní a obou bočních stěnách. Vzhledem k tomu, že z tohoto místa není výhled na žádné strategické objekty či průmyslové a urbanizované oblasti, zdá se být pravděpodobné, že smyslem této stavby byla vizuální kontrola vzdušného prostoru.
Odsud jsme se vydali přes Chuděrov a Kočkov na Severní terasu, kde se na vrcholu kopce Holoměř, v prostoru za přistávací plochou nemocničních helikoptér nachází další zajímavá pozorovatelna. Jedná se o šestihranný kamenno-cihlový objekt s betonovou střechou. Každá ze stěn je vybavena průzory a to i ta, kterou prochází vstupní otvor, chráněný původně dvěma, nyní již jen jedinou boční krycí zdí. U tohoto objektu se bohužel naplno projevuje působení některých jedinců slabšího ducha a to v podobě množství odpadků všeho druhu, sprejových nápisů a již zmíněné devastace objektu.
Ale to již nadcházel závěrečný bod naší výpravy, kterým se stal betonový objekt ve svahu Střížovického vrchu nad plaveckou halou. Cestou nás trochu rozhodila informace z vylepeného letáku, hlásající, že velmi oblíbené dětské hřiště "Pod Střížákem" prodal ústecký magistrát nějaké spřátelené osobě za účelem přeměny na stavební parcelu. Ani se mi nechce věřit, že by to měla být pravda. Znamenalo by to totiž, že by ústečtí političtí představitelé ztratili poslední špetku soudnosti a rozhodli se jít bez ostychu cestou svých zájmů přímo proti veřejnosti. Tímto trochu otřeseni jsme konečně dorazili k poslední pozorovatelně, která je svými parametry zcela totožná s tou u Erbenovy vyhlídky. A nás již mohl konečně zahrnout blažený pocit z dosaženého cíle, srovnatelný svou velikostí snad jen s hromadou odpadků, jakou byl zahrnut interiér poslední pozorovatelny.
Na závěr zbývá dodat, že na konec tohoto téměř 30 km dlouhého kopcovitého pochodu doputovalo 5 účastníků, přičemž dva z nich šlapali od samého začátku, a že zpoždění oproti předpokládanému plánu činilo okolo dvaceti minut. V porovnání s exkurzemi po předválečném opevnění byla zajímavostí tohoto pochodu skutečnost, že kromě jedné výjimky byl každý navštívený objekt svým provedením a stavebním řešením zcela odlišný. Je zřejmé, že se v okolí Ústí nad Labem nacházelo či stále dosud nachází více takovýchto objektů, takže pokud o nějakém víte nebo nějaký vypátráte, určitě se s námi o tom podělte.
Za o.s. Středohoří sobě
Jiří Šedivý
