Holý vrch (u Encovan)

Protáhlý, nepravidelně tvarovaný vrch (302 m.n.m.), zvlněný do tří nestejně vysokých vrcholků se nachází mezi Křešicemi - Zahořany a Encovany asi 7 km východně od Litoměřic, v zemědělsky využívané krajině. Spolu s dalšími třemi vrchy, Křemínem, Skalkami a Hořidly, vytváří přechod z rovinatého Polabí do Českého středohoří.
Jihovýchodní, jižní a jihozápadní svahy, bývalé pastviny, vinice a ovocné sady, jsou dnes rozčleněny křovinatými mezemi na neudržované travnaté plochy, místy se starými ovocnými stromy, zarůstající expanzívními náletovými dřevinami a na pásma obdělávaných polí. Jižní úpatí ohraničuje pás chatové zástavby. Mírný spád západního svahu, vybíhajícího v dlouhém cípu k Zahořanům, přechází pozvolna v nižší stupeň zakončený vyhlídkovou plošinkou s křížkem a několika lavičkami, často navštěvovaný vycházkový cíl. Ve starších průvodcích se dočteme, že se zde kdysi pořádaly tradiční slavnosti pálení svatojánských ohňů. Vrchol a nejvyšší partie severního svahu pokrývá převážně dubový háj, který se směrem k širokému úpatí mění v teplomilnou doubravu. Menší lesík smíšený s jehličnany je i na jihovýchodním úbočí pod vodárenským objektem. Na celém rozsáhlém a členitém návrší se nalézají roztroušeně vulkanitové balvany.

Jádro kopce tvoří vyvřelina trachybazaltu, která v pradávných dobách třetihor nadzvedla křídovou svrchní vrstvu tvořenou vápnitými jílovcy a slínovcy. Na tomto podloží nalezla domov velká řada rostlin, na loukách např. sasanka lesní, čistec přímý, ožanka kalamandra, svízel sivý a povázka, jestřábníky, vičenec ligrus, smldník jelení, trýzel vonný, šalvěj luční, mateřídoušky, mařinka psí, devaterník velkokvětý tmavý, pryskyřník prudký, jetel alpínský a horský, vikev tenkolistá, čičorka pochvatá, kozí brada východní, hadí mord španělský, hvězdnice chlumní, krvavec menší, úročník bolhoj, pcháč bezlodyžný, štírovník růžkatý, zvonek broskvolistý a klubkatý, ledenec přímořský, oman hnidák, kozinec sladkolistý, jitrocel prostřední, kopretina chocholičnatá, bělozářka větevnatá, modřenec tenkolistý, černýš rolní, lněnka lnolistá, pupava obecná, typicky velké porosty vytváří oman vrbolistý a za příznivých podmínek je zde možné spatřit i některé druhy záraz, např. z. žlutou a z. hřebíčkovou. Při okrajích obilných lánů vykvétá dříve běžný plevel, dnes silně ohrožený hlaváček letní.
V doubravě nalezneme rozsáhlé kolonie kamejky modronachové, v menším rozsahu konvalinky vonné a mařinky vonné, dále zde roste hojně lilie zlatohlavá a medovník meduňkolistý, poměrně početná je okrotice bílá a hlístník hnízdák. Z dalších rostlin plicník tmavý, jaterník podléška, prvosenka jarní, sasanka hajní a pryskyřníkovitá, violka divotvárná, bažanka vytrvalá, hrachor jarní a černý, strdivka nicí a zbarvená, kokořík mnohokvětý, zběhovec ženevský, jestřábník zední, smldník jelení, bělozářka větevnatá, hladýš širolistý, kopytník evropský, lýkovec jedovatý, mochna bílá, ptačinec velkokvětý, silenka nicí, kruštík širokolistý, srpice barvířská, hnilák smrkový, pcháč panonský, zvonek klubkatý, jehlice trnitá, černohlávek velkokvětý, pupava obecná.
Na členitých severních, severozápadních a západních svazích pod doubravou a mezi jejími cípy se nacházejí roztroušeně nevelké "bílé" stráňky, které si však co do bohatství rostlinných druhů s těmi většími a známějšími bílými stráněmi nijak nezadají. Kromě většiny rostlin již jmenovaných zde rostou ty ochranářsky nejcennější, hořeček nahořklý, tořič hmyzonosný, len žlutý, pětiprstka žežulník, bradáček vejčitý, koulenka prodloužená, černýš hřebenitý, hvězdnice zlatovlásek, penízek horský, hlaváč fialový, h hlaváč šedavý, vítod nahořklý, orlíček planý, i druhy běžnější, len počistivý, světlík tuhý, máchelka podzimní, jehlice trnitá, mařinka barvířská, čičorka pestrá, šalvěj přeslenitá, mateřídouška časná, mochna sedmilistá, tužebník obecný, tolita lékařská, chrpa luční, chrpa čekánek, třeslice prostřední, pěchava vápnomilná, ostřice chabá, horská, plstnatá aj.
Větší část tohoto kopce byla vzhledem k výskytu vzácných a chráněných rostlin zařazena mezi Evropsky významné lokality, tvoří též součást soustavy Natura 2000.
Rozhledy: Když přičteme dílčí výhledy z vých. a záp. úbočí, je rozhled dokonale kruhový. Východně na sousední Skalky, jižně na Polabí s Labem, Sovici a Řípem, směrem k jihozápadu a západu na Házmburk, vzdálené lounské vrchy a celé panorama středohoří od Košťálova přes Lovoš, Radobýl, Milešovku, Kletečnou až za druhý břeh Labe na Plešivec, Hradiště, Dlouhý vrch a Liščín, Trojhoru, Pannu, Kalich, Mlýnský vrch a Sedlo. Západně na pozadí sousedního Křemínu blízké Křešice a Zahořany s dominantním kostelíčkem.