Oblíbená, 15 m vysoká kamenná rozhledna na 420 m vysokém návrší nad ústeckou čtvrtí Dobětice patří se svým s úchvatným výhledem mezi nejoblíbenější vycházkové cíle Ústečanů.
Návrší zvané Kleiner Brand skýtá nádherný rozhled na město a široké okolí. Není proto náhodou, že zde byla vystavěna vyhlídková věž, přičemž ta dnešní je již čtvrtou v pořadí. První návrh na stavbu rozhledny se zrodil v ústeckém horském Spolku pro České středohoří a Krušné hory v roce 1888 a to spolu s myšlenkou poctít 40 let výročí panování rakousko-uherského mocnáře Františka Josefa I. Návrhem a stavbou rozhledny byl pověřen architekt Alwin Köhler, autor později realizované, věhlasné výletní restaurace s rozhlednou na Větruši. Rozhledna, která měla nést podle původního záměru císařovo jméno však byla postavena s ročním zpožděním. Jednalo se o 20 m vysokou dřevěnou věž, vystavěnou na kamenné podezdívce se třemi vnitřními patry. Za velké účasti ústecké veřejnosti byla slavnostně předána do provozu 26.5. 1889, přetrvala však jen necelých 9 let. Její dřevěná část totiž 31.1. 1898 neodolala prudké zimní bouři a zřítila se.
K obnově dřevěné části rozhledny ovšem v jiné podobě došlo ještě téhož roku. Aby lépe čelila větrným poryvům, nebyla již opatřena dřevěným pláštěm ani špičatou střechou. Takto adaptovaná věž vydržela jen do podzimu roku 1903, kdy ji zničil prudký vichr. Nadále tak byla využívána jen kamenná základna, provizorně upravená na vyhlídkovou plošinu. Ani té však nebylo přáno, neboť ji roku 1911 zničil zásah blesku. Nová fáze v životě rozhledny tak nastala až roku 1933, kdy zde byla pod vedením stavitele Köckerta vybudována u příležitosti padesáti let existence horského spolku nová hranolová, 8 m vysoká kamenná věž zakončená vyhlídkovou plošinou se zábradlím. Své jméno obdržela po zasloužilém předsedovi Ústeckého horského spolku Alexandru Erbenovi. Životnost zanedbané rozhledny prodloužila v roce 1981 parta nadšených turistů z klubu TJ SPartak Ústí n.L., která v uvedeném roce realizovala její generální opravu.
Poslední stavební etapa v historii tohoto místa je datována rokem 2006. Předcházela jí diskuze vyvolaná omezeným výhledem z důvodu vzrůstajícího lesa, zájmem mobilních operátorů vystavět na tomto místě multifunkční vysílač a také kontroverzní projekt nastavit kamennou rozhlednu ocelovou konstrukcí ve tvaru "E". Nakonec zvítězila varianta vycházející z prostého navýšení původní stavby. Díky tomu zde můžeme dnes obdivovat elegantní, štíhlou a vysokou kamennou věž zakončenou jehlanovou stříškou. První vyhlídkový ochoz se nachází v osmi metrech nad zemí na úrovni původní rozhledny, nad ním ve 12 m se pak nachází hlavní vyhlídková plošina. Ta nabízí úžasný výhled
do labského kaňonu (Kozí vrch, hrad Střekov, Vrkoč, Větruše), na panorama Českého středohoří (např. Buková hora, Sedlo, Panna, Vysoký Ostrý, Kletečná, Milešovka, Pařez, Bořeň, Zlatník atd.), Podkrušnohorskou pánev (nové jezero Milada, Doubravská hora, Střížovický vrch) s přilehlým pásmem Krušných hor a samozřejmě i na velkou část města Ústí nad Labem.
Majitelem rozhledny je město Ústí nad Labem, provozovatelem pak Úřad městského obvodu Ústí nad Labem - Severní terasa.
